Můžete si za peníze koupit štěstí? A přináší vůbec hromady peněz stejně velké hromady štěstí? Tato otázka trápí lidstvo už od starověku a pokoušeli se na ni odpovídat nejrůznější myslitelé. Nyní je tu odpověď vědců.
Nepoctivě vydělané peníze lidi netěší tolik jako ty získané spravedlivě, odhalila studie pomocí elektrošoků
Nová studie vědců z University College London popsala, že lidé mají z nepoctivě vydělaných peněz menší uspokojení než z těch získaných poctivě. Sporně získané finance totiž vyvolávají slabší reakci v systému odměňování mozku než řádně vydělané peníze. Zjištění by mohla vysvětlovat, proč většina z nás neochotně využívá ostatní pro finanční zisky.
Zisky, k nimž lidé dospěli bez skrupulí, totiž vyvolávají v mozkovém centru odměn slabší reakci. Molly Crockettová, která tuto studii vedla, uvádí: „Naše výsledky naznačují, že peníze nejsou až tak lákavé.“
Experiment však také odhalil množinu lidí, naštěstí jde o skupinu výrazně minoritní, která cítila stejné uspokojení z poctivě i nepoctivě získaných odměn. Tyto osoby těšilo, že profitují na úkor jiných lidí. Vědci vše popsali v odborném časopise Nature Neuroscience, včetně metodiky.
Kolik za bolest?
Autoři práce dokázali zjednodušit celý velmi složitý problém do jediné otázky: „Chtěli byste dostávat zaplaceno za to, že budete dostávat elektrické šoky, anebo byste měli dostat zaplaceno za to, že tyto elektrošoky za vás dostane někdo jiný?“ Tato otázka byla položena 56 párům lidí, kteří byli náhodně vybráni do rolí rozhodujícího nebo příjemce.
Úkolem rozhodujícího bylo vybrat mezi dvěma možnostmi, z nichž každá spočívala v nějakém počtu elektrošoků a odměn za ně - například měl zvolit, zda chce spíše 10 šoků za 10 liber nebo 20 elektrošoků za 11 liber.
V polovině případů dostával šoky jeden z účastníků, v polovině druhý – peníze si však vždy odnesl jen příjemce. Bolestivost šoku byla nastavena tak, aby byl nepříjemný, ale nikoliv trýznivě bolestivý.
Výsledek je optimistický. Relativně
„Mohli jsme měřit, kolik peněz v odměně bylo zapotřebí, aby to účastníky přimělo zasáhnout proudem druhého člověka nebo je samotné,“ uvedli vědci. Rozdíl mezi částkami nebyl velký – pouhých 17 pencí. Lidé tedy nechtěli svého protivníka zbytečně trápit, odměna byla podobně velká za trýznění sebe sama i druhého.
58 minut
Psycholog Klimeš: Je tu ideologická válka, štěpí společnost
To se netýkalo třetiny zúčastněných, kteří na první pohled jednali jinak – šetřili sami sebe a o to více trestali proudem ostatní. Účastníci experimentu byli celou dobu připojení na mozkový scanner, který sledoval, jaké oblasti se u nich aktivují a také jak silně.
Vědci sledovali, že pokud byla odměna nezasloužená (tedy pocházela z šoků dávaných druhým), pak se centrum odměny aktivovalo méně, než když si ji účastník pokusu opravdu zasloužil – tedy dal šok sám sobě. Vědci nyní doufají, že budou studovat morální rozhodování v kontextech, které jsou blíže ke skutečnému životu.