Nemám v plánu umřít na sopce, říká vulkanoložka Kayla Iacovinová

56 minut
Kayla Iacovinová
Zdroj: ČT24

Je expertkou na sopky a seriál Star Trek. A oba fenomény dokáže vynikajícím způsobem kombinovat. Hostem Hyde Parku Civilizace byla Kayla Iacovinová.

Jsou to síly ukryté hluboko pod povrchem. Čas od času se ale proderou a energii shromažďovanou až tisíce let během chvilky vychrlí ven. Sopečná činnost formovala Zemi především v jejích raných fázích – ale i dnes, když už je mnohem klidnější, přináší zkázu.

Vedle zkázy je ale každá sopka i velkým zdroj informací: o složení spodních vrstev země, původu nejrůznějších hornin nebo historii planety. Jedním z vědců, kteří je sbírají, je i vulkanoložka Kayla Iacovinová z Americké geologické služby.

Ve své laboratoři umí připravit podmínky, jaké panují uvnitř sopky, také z hornin dokáže zjistit téměř vše o jejich původu i vzniku. Vzorky sbírá i na těch nejodlehlejších místech světa. Vulkanologie ji tak přivedla třeba na Mount Erebus, milion let starý vulkán na Antarktidě, jehož výpary a horniny jsou pro vědce něco jako poslové informací z dávných věků.

Pektu hrozí Asii

Dobře zná také severokorejskou sopku Pektu. V její kaldeře, prohlubni je jezero, které Korejci ze severu i jihu spolu s horou považují za kolébku svých národů. Sopka samotná má ovšem na svědomí jeden z největších výbuchů v historii a začala být znovu aktivní. 

„V Severní Koreji, na její hranici s Čínou, je velká sopka – hranice prochází přímo středem této sopky. Pro Severokorejce je to hrozně důležitá sopka, je to takové duchovní rodiště jejich kultury,“ popisuje jeden ze svých vědeckých projektů vědkyně. „Ale je to taky aktivní sopka; má na svědomí jednu z největších erupcí – možná nejsilnější erupci – za posledních tisíc let. A spousta lidí o tom neví, včetně vědců, i mých kolegů. Ale Severokorejci to rozhodně vědí,“ vysvětluje.

Někdy v letech 2002 až 2005 v této oblasti začali severokorejští vědci zaznamenávat aktivitu. Docházelo tam k seismické činnosti, třásla se země přímo pod sopkou – docházelo tam k velkému množství slabých zemětřesení. „A to může znamenat, že se sopka probuzí k životu, a to může vést k erupci,“ popsala Iacovinová.

Proto se Severokorejci obrátili na západní vědce. Nakonec se ukázalo, že zemětřesení s činností sopky vůbec nesouvisela – mohl to být pohyb na zlomu, kdo ví. „My jsme ale mohli sledoval tu energii na zlomu,“ říká vědkyně. Díky tomu mohli vyloučit, že by sopka hrozila bezprostřední erupcí.

Hyde Park Civilizaci nyní můžele sledovat i jako podcasty:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 3 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...