Největší vodopád světa není v Americe, ale v Africe, odhalili čeští vědci

Nejvyšším vodopádem světa je Tugela v Jihoafrické republice. Jeho výška je 983 metrů, což je o čtyři metry více než u dosud uváděné jedničky Salto Ángel ve Venezuele, tvrdí skupina českých geodetů, která v listopadu jihoafrický vodopád přeměřila.

Informaci  webu Prima Zoom potvrdil vedoucí expedice Martin Šíl. Podrobnosti hodlá zveřejnit tento týden na tiskové konferenci. Vodopád Tugela byl dosud s 948 metry označován za druhý nejvyšší na světě.

„Nyní se obrátíme na World Watterfall Database, poskytneme jim data, která jsme získali, a budeme se snažit, aby se pořadí změnilo,“ řekl Šíl. Výšky se dosud určovaly prostým odečtem nadmořských výšek stanovených barometrickým výškoměrem. Češi měřili výšku vodopádu geodetickou metodou.

Udávaná výška venezuelského vodopádu v národním parku Canaima přesně odpovídá výškovému rozdílu mezi hranou vodopádu a hladinou řeky Churún.

Ve skutečnosti by podle Šíla mohl být vysoký jen něco přes 800 metrů. Padá totiž skokem 807 metrů, pak pokračuje kaskádami až k poslednímu skoku o 30 metrů níž. Naproti tomu Tugela, která je v Dračích horách, padá pěti skoky, pokračuje příkrými kaskádami a asi po kilometru se objevuje poslední, zhruba desetimetrový skok.

Geografie je vědou, která neustále přepisuje rekordy

Spory o správnou míru zeměpisných bodů se občas objevují. Údaje se rozchází například u nejvyšší hory světa Mount Everestu. Nepál oficiálně užívá údaj zjištěný v roce 1954 indickými experty, podle kterých hora měří včetně sněhové čepice na vrcholu 8848 metrů. Čína, které patří severní svah hory, ale v květnu 2005 naměřila 8844,43 metru.

Také u nejvyšší evropské hory Mont Blanc udávají encyklopedie dvě výšky. V posledních 150 letech se uvádělo 4807 metrů, počátkem tohoto tisíciletí ale měření s využitím GPS ukázala 4810 metrů.

Úplně jasno není dokonce ani u nejvyšší české hory. Sněžka podle map sahá do 1602 metrů nad mořem, geodet Vladimír Hlavsa ale v únoru 2014 zjistil, že skutečný vrchol je výš, a to ve výšce 1603,30 metru. Tento bod je ale na polském území u kaple svatého Vavřince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 21 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...