Největší vodopád světa není v Americe, ale v Africe, odhalili čeští vědci

Nejvyšším vodopádem světa je Tugela v Jihoafrické republice. Jeho výška je 983 metrů, což je o čtyři metry více než u dosud uváděné jedničky Salto Ángel ve Venezuele, tvrdí skupina českých geodetů, která v listopadu jihoafrický vodopád přeměřila.

Informaci  webu Prima Zoom potvrdil vedoucí expedice Martin Šíl. Podrobnosti hodlá zveřejnit tento týden na tiskové konferenci. Vodopád Tugela byl dosud s 948 metry označován za druhý nejvyšší na světě.

„Nyní se obrátíme na World Watterfall Database, poskytneme jim data, která jsme získali, a budeme se snažit, aby se pořadí změnilo,“ řekl Šíl. Výšky se dosud určovaly prostým odečtem nadmořských výšek stanovených barometrickým výškoměrem. Češi měřili výšku vodopádu geodetickou metodou.

Udávaná výška venezuelského vodopádu v národním parku Canaima přesně odpovídá výškovému rozdílu mezi hranou vodopádu a hladinou řeky Churún.

Ve skutečnosti by podle Šíla mohl být vysoký jen něco přes 800 metrů. Padá totiž skokem 807 metrů, pak pokračuje kaskádami až k poslednímu skoku o 30 metrů níž. Naproti tomu Tugela, která je v Dračích horách, padá pěti skoky, pokračuje příkrými kaskádami a asi po kilometru se objevuje poslední, zhruba desetimetrový skok.

Geografie je vědou, která neustále přepisuje rekordy

Spory o správnou míru zeměpisných bodů se občas objevují. Údaje se rozchází například u nejvyšší hory světa Mount Everestu. Nepál oficiálně užívá údaj zjištěný v roce 1954 indickými experty, podle kterých hora měří včetně sněhové čepice na vrcholu 8848 metrů. Čína, které patří severní svah hory, ale v květnu 2005 naměřila 8844,43 metru.

Také u nejvyšší evropské hory Mont Blanc udávají encyklopedie dvě výšky. V posledních 150 letech se uvádělo 4807 metrů, počátkem tohoto tisíciletí ale měření s využitím GPS ukázala 4810 metrů.

Úplně jasno není dokonce ani u nejvyšší české hory. Sněžka podle map sahá do 1602 metrů nad mořem, geodet Vladimír Hlavsa ale v únoru 2014 zjistil, že skutečný vrchol je výš, a to ve výšce 1603,30 metru. Tento bod je ale na polském území u kaple svatého Vavřince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 2 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 7 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...