Největší vodopád světa není v Americe, ale v Africe, odhalili čeští vědci

Nejvyšším vodopádem světa je Tugela v Jihoafrické republice. Jeho výška je 983 metrů, což je o čtyři metry více než u dosud uváděné jedničky Salto Ángel ve Venezuele, tvrdí skupina českých geodetů, která v listopadu jihoafrický vodopád přeměřila.

Informaci  webu Prima Zoom potvrdil vedoucí expedice Martin Šíl. Podrobnosti hodlá zveřejnit tento týden na tiskové konferenci. Vodopád Tugela byl dosud s 948 metry označován za druhý nejvyšší na světě.

„Nyní se obrátíme na World Watterfall Database, poskytneme jim data, která jsme získali, a budeme se snažit, aby se pořadí změnilo,“ řekl Šíl. Výšky se dosud určovaly prostým odečtem nadmořských výšek stanovených barometrickým výškoměrem. Češi měřili výšku vodopádu geodetickou metodou.

Udávaná výška venezuelského vodopádu v národním parku Canaima přesně odpovídá výškovému rozdílu mezi hranou vodopádu a hladinou řeky Churún.

Ve skutečnosti by podle Šíla mohl být vysoký jen něco přes 800 metrů. Padá totiž skokem 807 metrů, pak pokračuje kaskádami až k poslednímu skoku o 30 metrů níž. Naproti tomu Tugela, která je v Dračích horách, padá pěti skoky, pokračuje příkrými kaskádami a asi po kilometru se objevuje poslední, zhruba desetimetrový skok.

Geografie je vědou, která neustále přepisuje rekordy

Spory o správnou míru zeměpisných bodů se občas objevují. Údaje se rozchází například u nejvyšší hory světa Mount Everestu. Nepál oficiálně užívá údaj zjištěný v roce 1954 indickými experty, podle kterých hora měří včetně sněhové čepice na vrcholu 8848 metrů. Čína, které patří severní svah hory, ale v květnu 2005 naměřila 8844,43 metru.

Také u nejvyšší evropské hory Mont Blanc udávají encyklopedie dvě výšky. V posledních 150 letech se uvádělo 4807 metrů, počátkem tohoto tisíciletí ale měření s využitím GPS ukázala 4810 metrů.

Úplně jasno není dokonce ani u nejvyšší české hory. Sněžka podle map sahá do 1602 metrů nad mořem, geodet Vladimír Hlavsa ale v únoru 2014 zjistil, že skutečný vrchol je výš, a to ve výšce 1603,30 metru. Tento bod je ale na polském území u kaple svatého Vavřince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 20 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 22 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...