Největší vodopád světa není v Americe, ale v Africe, odhalili čeští vědci

Nejvyšším vodopádem světa je Tugela v Jihoafrické republice. Jeho výška je 983 metrů, což je o čtyři metry více než u dosud uváděné jedničky Salto Ángel ve Venezuele, tvrdí skupina českých geodetů, která v listopadu jihoafrický vodopád přeměřila.

Informaci  webu Prima Zoom potvrdil vedoucí expedice Martin Šíl. Podrobnosti hodlá zveřejnit tento týden na tiskové konferenci. Vodopád Tugela byl dosud s 948 metry označován za druhý nejvyšší na světě.

„Nyní se obrátíme na World Watterfall Database, poskytneme jim data, která jsme získali, a budeme se snažit, aby se pořadí změnilo,“ řekl Šíl. Výšky se dosud určovaly prostým odečtem nadmořských výšek stanovených barometrickým výškoměrem. Češi měřili výšku vodopádu geodetickou metodou.

Udávaná výška venezuelského vodopádu v národním parku Canaima přesně odpovídá výškovému rozdílu mezi hranou vodopádu a hladinou řeky Churún.

Ve skutečnosti by podle Šíla mohl být vysoký jen něco přes 800 metrů. Padá totiž skokem 807 metrů, pak pokračuje kaskádami až k poslednímu skoku o 30 metrů níž. Naproti tomu Tugela, která je v Dračích horách, padá pěti skoky, pokračuje příkrými kaskádami a asi po kilometru se objevuje poslední, zhruba desetimetrový skok.

Geografie je vědou, která neustále přepisuje rekordy

Spory o správnou míru zeměpisných bodů se občas objevují. Údaje se rozchází například u nejvyšší hory světa Mount Everestu. Nepál oficiálně užívá údaj zjištěný v roce 1954 indickými experty, podle kterých hora měří včetně sněhové čepice na vrcholu 8848 metrů. Čína, které patří severní svah hory, ale v květnu 2005 naměřila 8844,43 metru.

Také u nejvyšší evropské hory Mont Blanc udávají encyklopedie dvě výšky. V posledních 150 letech se uvádělo 4807 metrů, počátkem tohoto tisíciletí ale měření s využitím GPS ukázala 4810 metrů.

Úplně jasno není dokonce ani u nejvyšší české hory. Sněžka podle map sahá do 1602 metrů nad mořem, geodet Vladimír Hlavsa ale v únoru 2014 zjistil, že skutečný vrchol je výš, a to ve výšce 1603,30 metru. Tento bod je ale na polském území u kaple svatého Vavřince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 23 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.