Největší vodopád světa není v Americe, ale v Africe, odhalili čeští vědci

Nejvyšším vodopádem světa je Tugela v Jihoafrické republice. Jeho výška je 983 metrů, což je o čtyři metry více než u dosud uváděné jedničky Salto Ángel ve Venezuele, tvrdí skupina českých geodetů, která v listopadu jihoafrický vodopád přeměřila.

Informaci  webu Prima Zoom potvrdil vedoucí expedice Martin Šíl. Podrobnosti hodlá zveřejnit tento týden na tiskové konferenci. Vodopád Tugela byl dosud s 948 metry označován za druhý nejvyšší na světě.

„Nyní se obrátíme na World Watterfall Database, poskytneme jim data, která jsme získali, a budeme se snažit, aby se pořadí změnilo,“ řekl Šíl. Výšky se dosud určovaly prostým odečtem nadmořských výšek stanovených barometrickým výškoměrem. Češi měřili výšku vodopádu geodetickou metodou.

Udávaná výška venezuelského vodopádu v národním parku Canaima přesně odpovídá výškovému rozdílu mezi hranou vodopádu a hladinou řeky Churún.

Ve skutečnosti by podle Šíla mohl být vysoký jen něco přes 800 metrů. Padá totiž skokem 807 metrů, pak pokračuje kaskádami až k poslednímu skoku o 30 metrů níž. Naproti tomu Tugela, která je v Dračích horách, padá pěti skoky, pokračuje příkrými kaskádami a asi po kilometru se objevuje poslední, zhruba desetimetrový skok.

Geografie je vědou, která neustále přepisuje rekordy

Spory o správnou míru zeměpisných bodů se občas objevují. Údaje se rozchází například u nejvyšší hory světa Mount Everestu. Nepál oficiálně užívá údaj zjištěný v roce 1954 indickými experty, podle kterých hora měří včetně sněhové čepice na vrcholu 8848 metrů. Čína, které patří severní svah hory, ale v květnu 2005 naměřila 8844,43 metru.

Také u nejvyšší evropské hory Mont Blanc udávají encyklopedie dvě výšky. V posledních 150 letech se uvádělo 4807 metrů, počátkem tohoto tisíciletí ale měření s využitím GPS ukázala 4810 metrů.

Úplně jasno není dokonce ani u nejvyšší české hory. Sněžka podle map sahá do 1602 metrů nad mořem, geodet Vladimír Hlavsa ale v únoru 2014 zjistil, že skutečný vrchol je výš, a to ve výšce 1603,30 metru. Tento bod je ale na polském území u kaple svatého Vavřince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 18 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...