Největší medvědi světa začali žrát bez. Kodiaci mu dávají přednost před lososy

Před klimatickou změnou nejsou v bezpečí ani největší medvědi světa žijící na ostrově Kodiak. I oni se jí museli přizpůsobit.

Tým biologů spojených s několika americkými univerzitami popsal znepokojivý trend. Medvědi kodiaci mění způsob získávání potravy. V době, kdy by dříve lovili lososy, nyní začali žrát bobule bezu. Podle autorů práce zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences autoři uvádějí, že příčinou této změny je oteplování v oblasti.

Ostrov Kodiak je součástí souostroví, které leží na východ od Aljašky. Je to po Havaji druhý největší ostrov v USA. Žije na něm jen 13 000 lidí, ale také hnědí medvědi, kteří dostali pojmenování po ostrově – říká se jim kodiaci. Společně s ledním medvědem jde o největšího žijícího medvěda světa. Oproti jeho nejbližšímu příbuznému, severoamerickému grizzlymu, jde o opravdového obra. Zatímco grizzly váží maximálně 360 kilogramů, známe kodiaky, kteří vážili více než dvojnásobek, vůbec nejtěžší kodiak žijící v přírodě měl 751 kilogramů (v zoo ale měli i kodiaka, který vážil téměř tunu). Mohou na délku měřit až 3,2 metrů.

Lidé je znají nejčastěji z fotografií, na nichž tito obří tvorové obratně loví lososy v řekách. Právě oni jsou jednou z nejčastějších kořistí medvědů, kteří si ale rádi doplňují jídelníček i požíráním bezu, respektive jeho plodů – peckovin podobných bobulím.

Co prozradil výzkum

Přírodovědci sledovali chování kodiaků pomocí GPS lokátorů, které připevnili na krky 36 samic. Potom je sledovali jak vizuálně ze země, tak i ze vzduchu, navíc monitorovali jejich výkaly. Díky tomu získali přesvědčivé údaje o jejich chování. Ukázalo se, že medvědi musejí reagovat na klimatickou změnu z jednoho prostého důvodu: v době, kdy táhnou lososi, nyní začínají růst bezové plody. Oteplování způsobilo, že nyní rostou dříve než v minulosti – a medvědi si tedy musí vybrat. Buď budou lovit lososy, anebo se zaměří raději na bez.

Dříve byla sezona lososů na konci července, zatímco bez dozrával na konci srpna. Medvědi tedy měli dostatek času, aby se věnovali lososům, kteří se v obrovském množství třou, a přitom si o měsíc později pochutnali i na bezu. Studie ukázala, že medvědi dávají přednost bezu – jakmile bobule dozrály, medvědi prakticky okamžitě opustili řeky a vyrazili ke keřům.

Zatím není jasné, jaký vliv tato změna stravy na medvědy ještě bude mít. Mohl by být ale poměrně velký, ani ne tak na samotné medvědy, ale na ostatní články v potravním řetězci. Mršiny lososů, které medvědi zabili, ale nedožrali, totiž tvoří podstatnou složku v místním ekosystému.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 12 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rymbryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
před 14 hhodinami

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
před 17 hhodinami

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
před 23 hhodinami

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
30. 3. 2026

Indonésie zakázala mladým sociální sítě. Týká se to 70 milionů lidí

Indonésie o víkendu zavedla zákaz používání sociálních médií, který platí pro všechny děti mladší šestnácti let. Země, kde žije 285 milionů lidí, tak následovala příklad Austrálie v oblasti ochrany mladých lidí před potenciálními on-line riziky.
30. 3. 2026

Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.
30. 3. 2026

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
29. 3. 2026
Načítání...