Největší medvědi světa začali žrát bez. Kodiaci mu dávají přednost před lososy

Před klimatickou změnou nejsou v bezpečí ani největší medvědi světa žijící na ostrově Kodiak. I oni se jí museli přizpůsobit.

Tým biologů spojených s několika americkými univerzitami popsal znepokojivý trend. Medvědi kodiaci mění způsob získávání potravy. V době, kdy by dříve lovili lososy, nyní začali žrát bobule bezu. Podle autorů práce zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences autoři uvádějí, že příčinou této změny je oteplování v oblasti.

Ostrov Kodiak je součástí souostroví, které leží na východ od Aljašky. Je to po Havaji druhý největší ostrov v USA. Žije na něm jen 13 000 lidí, ale také hnědí medvědi, kteří dostali pojmenování po ostrově – říká se jim kodiaci. Společně s ledním medvědem jde o největšího žijícího medvěda světa. Oproti jeho nejbližšímu příbuznému, severoamerickému grizzlymu, jde o opravdového obra. Zatímco grizzly váží maximálně 360 kilogramů, známe kodiaky, kteří vážili více než dvojnásobek, vůbec nejtěžší kodiak žijící v přírodě měl 751 kilogramů (v zoo ale měli i kodiaka, který vážil téměř tunu). Mohou na délku měřit až 3,2 metrů.

Lidé je znají nejčastěji z fotografií, na nichž tito obří tvorové obratně loví lososy v řekách. Právě oni jsou jednou z nejčastějších kořistí medvědů, kteří si ale rádi doplňují jídelníček i požíráním bezu, respektive jeho plodů – peckovin podobných bobulím.

Co prozradil výzkum

Přírodovědci sledovali chování kodiaků pomocí GPS lokátorů, které připevnili na krky 36 samic. Potom je sledovali jak vizuálně ze země, tak i ze vzduchu, navíc monitorovali jejich výkaly. Díky tomu získali přesvědčivé údaje o jejich chování. Ukázalo se, že medvědi musejí reagovat na klimatickou změnu z jednoho prostého důvodu: v době, kdy táhnou lososi, nyní začínají růst bezové plody. Oteplování způsobilo, že nyní rostou dříve než v minulosti – a medvědi si tedy musí vybrat. Buď budou lovit lososy, anebo se zaměří raději na bez.

Dříve byla sezona lososů na konci července, zatímco bez dozrával na konci srpna. Medvědi tedy měli dostatek času, aby se věnovali lososům, kteří se v obrovském množství třou, a přitom si o měsíc později pochutnali i na bezu. Studie ukázala, že medvědi dávají přednost bezu – jakmile bobule dozrály, medvědi prakticky okamžitě opustili řeky a vyrazili ke keřům.

Zatím není jasné, jaký vliv tato změna stravy na medvědy ještě bude mít. Mohl by být ale poměrně velký, ani ne tak na samotné medvědy, ale na ostatní články v potravním řetězci. Mršiny lososů, které medvědi zabili, ale nedožrali, totiž tvoří podstatnou složku v místním ekosystému.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...