Nejtajemnější typ kosatky vědci poprvé nafilmovali pod vodou. Říkají jí „déčko“

Existuje jen jediný druh kosatky – kosatka dravá. Nové video ale možná povede k tomu, že se začnou přepisovat encyklopedie. Kosatky typu D by se mohly stát zvláštním poddruhem nebo dokonce novým druhem.

Před dvěma měsíci se z Antarktidy do Jižní Ameriky vracela loď National Geographic Explorer se 150 cestujícími. Většinu z nich tvořili vědci, kteří zkoumali nejjižnější kontinent. V šest ráno zazněl poplach – všichni na palubu. Co se stalo tak důležitého?

Kolem lodi plulo hejno kosatek. Na tom by nebylo nic tak výjimečného, kdyby si přírodovědci nevšimli, že jde o kosatky typu D. Za dobu, co věda tyto mořské savce studuje, byly pozorovány jen několikrát – existuje podezření, že by se mohlo jednat o zvláštní poddruh nebo dokonce samostatný druh kosatky.

Čtyřicítka kosatek si kolem lodi bezstarostně plavala a hrála, lidí ani hluku motoru se zvířata nebála. Vědci toho využili a rychle ponořili pod hladinu kameru, pomocí níž zachytili kosatky typu D úplně poprvé pod vodou.

Celé to byla naprostá náhoda a za unikátní záběry vděčí vědci právě jí a současně duchapřítomnosti kameramana. Normálně se totiž tento typ kosatek vyskytuje jen v hlubinách a k hladině zamíří jen nadechnout se – žijí v mrazivých podmínkách.

Kde se vzaly kosatky typu D?

Že existuje typ D, víme teprve od roku 1955, kdy na novozélandské pláži uvízlo několik velmi podivných kosatek, které neodpovídaly ničemu, co by mořští biologové znali. Měly mnohem kulatější hlavy než známé druhy, jejich hřbetní ploutve byly ostřejší a bílé skvrny výrazně menší než u známých druhů.

Od té doby byly tyto kosatky pozorovány jen velmi vzácně. Oceánolog Robert Pitman, kterého oslovil časopis National Geographic, patří mezi vědce, kteří viděli kosatku typu D takhle detailně poprvé – přitom je jedním z nejuznávanějších expertů na mořské savce.

Záběry potvrdily, co o kosatkách víme: jejich hlavy jsou větší a kulatější, ploutve štíhlejší a s ostřejší špičkou. Všechny tyto znaky pozorované doposud jen z palub lodí jsou velmi dobře vidět i pod hladinou. Mnohem lépe se daly pozorovat bílé skvrny kolem očí kosatek, jež jsou u tohoto typu menší.

Podle fotografií, které Robert Pitman shromáždil, je typ D ze všech kosatek vzhledem nejvíce jedinečný. Před pěti lety se mu také povedlo získat DNA z kostry tohoto typu kosatky, kterou mají v novozélandském muzeu.

Ani to ale zatím nestačilo, stále o nich víme jen pramálo. Nové záběry snad prozradí víc. „Pokud je to opravdu nový druh, pak se jedná o největší nepopsané zvíře na naší planetě,“ uvedl Pitman pro National Geographic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.