Nejtajemnější typ kosatky vědci poprvé nafilmovali pod vodou. Říkají jí „déčko“

Existuje jen jediný druh kosatky – kosatka dravá. Nové video ale možná povede k tomu, že se začnou přepisovat encyklopedie. Kosatky typu D by se mohly stát zvláštním poddruhem nebo dokonce novým druhem.

Před dvěma měsíci se z Antarktidy do Jižní Ameriky vracela loď National Geographic Explorer se 150 cestujícími. Většinu z nich tvořili vědci, kteří zkoumali nejjižnější kontinent. V šest ráno zazněl poplach – všichni na palubu. Co se stalo tak důležitého?

Kolem lodi plulo hejno kosatek. Na tom by nebylo nic tak výjimečného, kdyby si přírodovědci nevšimli, že jde o kosatky typu D. Za dobu, co věda tyto mořské savce studuje, byly pozorovány jen několikrát – existuje podezření, že by se mohlo jednat o zvláštní poddruh nebo dokonce samostatný druh kosatky.

Čtyřicítka kosatek si kolem lodi bezstarostně plavala a hrála, lidí ani hluku motoru se zvířata nebála. Vědci toho využili a rychle ponořili pod hladinu kameru, pomocí níž zachytili kosatky typu D úplně poprvé pod vodou.

Celé to byla naprostá náhoda a za unikátní záběry vděčí vědci právě jí a současně duchapřítomnosti kameramana. Normálně se totiž tento typ kosatek vyskytuje jen v hlubinách a k hladině zamíří jen nadechnout se – žijí v mrazivých podmínkách.

Kde se vzaly kosatky typu D?

Že existuje typ D, víme teprve od roku 1955, kdy na novozélandské pláži uvízlo několik velmi podivných kosatek, které neodpovídaly ničemu, co by mořští biologové znali. Měly mnohem kulatější hlavy než známé druhy, jejich hřbetní ploutve byly ostřejší a bílé skvrny výrazně menší než u známých druhů.

Od té doby byly tyto kosatky pozorovány jen velmi vzácně. Oceánolog Robert Pitman, kterého oslovil časopis National Geographic, patří mezi vědce, kteří viděli kosatku typu D takhle detailně poprvé – přitom je jedním z nejuznávanějších expertů na mořské savce.

Záběry potvrdily, co o kosatkách víme: jejich hlavy jsou větší a kulatější, ploutve štíhlejší a s ostřejší špičkou. Všechny tyto znaky pozorované doposud jen z palub lodí jsou velmi dobře vidět i pod hladinou. Mnohem lépe se daly pozorovat bílé skvrny kolem očí kosatek, jež jsou u tohoto typu menší.

Podle fotografií, které Robert Pitman shromáždil, je typ D ze všech kosatek vzhledem nejvíce jedinečný. Před pěti lety se mu také povedlo získat DNA z kostry tohoto typu kosatky, kterou mají v novozélandském muzeu.

Ani to ale zatím nestačilo, stále o nich víme jen pramálo. Nové záběry snad prozradí víc. „Pokud je to opravdu nový druh, pak se jedná o největší nepopsané zvíře na naší planetě,“ uvedl Pitman pro National Geographic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 13 hhodinami

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
před 17 hhodinami

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.