Nejtajemnější typ kosatky vědci poprvé nafilmovali pod vodou. Říkají jí „déčko“

Existuje jen jediný druh kosatky – kosatka dravá. Nové video ale možná povede k tomu, že se začnou přepisovat encyklopedie. Kosatky typu D by se mohly stát zvláštním poddruhem nebo dokonce novým druhem.

Před dvěma měsíci se z Antarktidy do Jižní Ameriky vracela loď National Geographic Explorer se 150 cestujícími. Většinu z nich tvořili vědci, kteří zkoumali nejjižnější kontinent. V šest ráno zazněl poplach – všichni na palubu. Co se stalo tak důležitého?

Kolem lodi plulo hejno kosatek. Na tom by nebylo nic tak výjimečného, kdyby si přírodovědci nevšimli, že jde o kosatky typu D. Za dobu, co věda tyto mořské savce studuje, byly pozorovány jen několikrát – existuje podezření, že by se mohlo jednat o zvláštní poddruh nebo dokonce samostatný druh kosatky.

Čtyřicítka kosatek si kolem lodi bezstarostně plavala a hrála, lidí ani hluku motoru se zvířata nebála. Vědci toho využili a rychle ponořili pod hladinu kameru, pomocí níž zachytili kosatky typu D úplně poprvé pod vodou.

Celé to byla naprostá náhoda a za unikátní záběry vděčí vědci právě jí a současně duchapřítomnosti kameramana. Normálně se totiž tento typ kosatek vyskytuje jen v hlubinách a k hladině zamíří jen nadechnout se – žijí v mrazivých podmínkách.

Kde se vzaly kosatky typu D?

Že existuje typ D, víme teprve od roku 1955, kdy na novozélandské pláži uvízlo několik velmi podivných kosatek, které neodpovídaly ničemu, co by mořští biologové znali. Měly mnohem kulatější hlavy než známé druhy, jejich hřbetní ploutve byly ostřejší a bílé skvrny výrazně menší než u známých druhů.

Od té doby byly tyto kosatky pozorovány jen velmi vzácně. Oceánolog Robert Pitman, kterého oslovil časopis National Geographic, patří mezi vědce, kteří viděli kosatku typu D takhle detailně poprvé – přitom je jedním z nejuznávanějších expertů na mořské savce.

Záběry potvrdily, co o kosatkách víme: jejich hlavy jsou větší a kulatější, ploutve štíhlejší a s ostřejší špičkou. Všechny tyto znaky pozorované doposud jen z palub lodí jsou velmi dobře vidět i pod hladinou. Mnohem lépe se daly pozorovat bílé skvrny kolem očí kosatek, jež jsou u tohoto typu menší.

Podle fotografií, které Robert Pitman shromáždil, je typ D ze všech kosatek vzhledem nejvíce jedinečný. Před pěti lety se mu také povedlo získat DNA z kostry tohoto typu kosatky, kterou mají v novozélandském muzeu.

Ani to ale zatím nestačilo, stále o nich víme jen pramálo. Nové záběry snad prozradí víc. „Pokud je to opravdu nový druh, pak se jedná o největší nepopsané zvíře na naší planetě,“ uvedl Pitman pro National Geographic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...