Nejtajemnější typ kosatky vědci poprvé nafilmovali pod vodou. Říkají jí „déčko“

Existuje jen jediný druh kosatky – kosatka dravá. Nové video ale možná povede k tomu, že se začnou přepisovat encyklopedie. Kosatky typu D by se mohly stát zvláštním poddruhem nebo dokonce novým druhem.

Před dvěma měsíci se z Antarktidy do Jižní Ameriky vracela loď National Geographic Explorer se 150 cestujícími. Většinu z nich tvořili vědci, kteří zkoumali nejjižnější kontinent. V šest ráno zazněl poplach – všichni na palubu. Co se stalo tak důležitého?

Kolem lodi plulo hejno kosatek. Na tom by nebylo nic tak výjimečného, kdyby si přírodovědci nevšimli, že jde o kosatky typu D. Za dobu, co věda tyto mořské savce studuje, byly pozorovány jen několikrát – existuje podezření, že by se mohlo jednat o zvláštní poddruh nebo dokonce samostatný druh kosatky.

Čtyřicítka kosatek si kolem lodi bezstarostně plavala a hrála, lidí ani hluku motoru se zvířata nebála. Vědci toho využili a rychle ponořili pod hladinu kameru, pomocí níž zachytili kosatky typu D úplně poprvé pod vodou.

Celé to byla naprostá náhoda a za unikátní záběry vděčí vědci právě jí a současně duchapřítomnosti kameramana. Normálně se totiž tento typ kosatek vyskytuje jen v hlubinách a k hladině zamíří jen nadechnout se – žijí v mrazivých podmínkách.

Kde se vzaly kosatky typu D?

Že existuje typ D, víme teprve od roku 1955, kdy na novozélandské pláži uvízlo několik velmi podivných kosatek, které neodpovídaly ničemu, co by mořští biologové znali. Měly mnohem kulatější hlavy než známé druhy, jejich hřbetní ploutve byly ostřejší a bílé skvrny výrazně menší než u známých druhů.

Od té doby byly tyto kosatky pozorovány jen velmi vzácně. Oceánolog Robert Pitman, kterého oslovil časopis National Geographic, patří mezi vědce, kteří viděli kosatku typu D takhle detailně poprvé – přitom je jedním z nejuznávanějších expertů na mořské savce.

Záběry potvrdily, co o kosatkách víme: jejich hlavy jsou větší a kulatější, ploutve štíhlejší a s ostřejší špičkou. Všechny tyto znaky pozorované doposud jen z palub lodí jsou velmi dobře vidět i pod hladinou. Mnohem lépe se daly pozorovat bílé skvrny kolem očí kosatek, jež jsou u tohoto typu menší.

Podle fotografií, které Robert Pitman shromáždil, je typ D ze všech kosatek vzhledem nejvíce jedinečný. Před pěti lety se mu také povedlo získat DNA z kostry tohoto typu kosatky, kterou mají v novozélandském muzeu.

Ani to ale zatím nestačilo, stále o nich víme jen pramálo. Nové záběry snad prozradí víc. „Pokud je to opravdu nový druh, pak se jedná o největší nepopsané zvíře na naší planetě,“ uvedl Pitman pro National Geographic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 9 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 10 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...