Nejstarší lidské kosti nalezené v Polsku prošly trávicím traktem ptáka

Nejstarší lidské kosti, které objevili archeologové před několika lety v Polsku, vydaly při podrobné analýze překvapivou informaci. Patřily neandrtálskému dítěti a vzhledem k velikosti kostí je podle archeologů jasné, že prošly trávicím traktem značně velkého zvířete – zřejmě obřího ptáka. Informace o výzkumu přinese odborný časopis Journal of Paleolithic Archaeology.

Drobounké lidské kůstky byly nalezeny mezi kostmi zvířecími. Nový výzkum zjistil, že se jednalo o články prstů patřící mladému neandrtálci. Kůstky měřily asi jeden centimetr, byly součástí ruky 5–7letého dítěte, které žilo přibližně před 115 000 lety. Potvrdil to výzkum dvou antropologů – Anity Szczepanekové a Erika Trinkhause.

Ještě zajímavější byl výsledek podrobnější analýzy. Ta ukázala, že kosti jsou poseté desítkami drobných dírek, díky čemuž mají značně pórovitý povrch. „Analýzy nám ukázaly, že jde o důsledek toho, že kosti prošly zažívacím ústrojím velkého ptáka,“ popsal Pawel Valde-Nowak, který se na výzkumu podílel. Podle něj jde o zcela ojedinělý objev: „Jedná se o jediný takový případ z doby ledové.“

Málo důkazů

Jak se něco takového mohlo stát, není jasné. Stějně tak není jasné, o jaký druh velkého ptáka mohlo jít. Buď tento tvor na dítě zaútočil a přinejmenším o část rukou je připravil (nebo je zabil a sežral část těla), anebo dítě sežral až po jeho smrti, která mohla nastat z „přirozených příčin“.

Vědci nemají pro žádnou z verzí další důkazy a ani neočekávají, že by se jim je podařilo získat. Kosti jsou velmi špatně dochované, což vylučuje možnost získat z nich použitelné stopy DNA.

Nález je výjimečný už svým stářím: je dvakrát starší než druhé nejstarší kosterní stopy po lidech. Ty pocházely z doby před přibližně před 52 000 roky.

Kůstky byly objevené v jeskyni Ciemna (Temná) ležící severně od Krakova. Archeologický a paleontologický výzkum na tomto místě probíhá už desítky let. Kosti byly nalezeny v hloubce přibližně 2,7 metru pod zemí, společně s kamennými nástroji, které patřily neandrtálcům. Není jasné, zda zde tito lidé žili dlouhodobě, anebo se sem dostávali například jen na zimu nebo během klimaticky nepříjemných období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 2 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 6 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 22 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
včera v 12:06

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...