Necvičit je pro lidské zdraví ještě horší než kouřit, prokazuje rozsáhlý výzkum

Kouření je v současné době považováno za nejrizikovější faktor moderního života. Nová velká studie to ale zpochybňuje. Její autoři totiž našli ještě nebezpečnější faktor, který představuje pro moderní způsob života mnohem větší hrozbu.

Výzkum, jehož výsledky zveřejnil odborný titul JAMA Network Open, je opravdu důkladný. Je založen na 122 007 pacientech, kteří se léčili v Clevelandu v letech 1991–2014. Všichni museli v rámci vyšetření běhat na běžeckém pásu, vědci posléze porovnávali tato data s údaji o úmrtnosti těchto lidí. Podle autorů této práce se jasně prokázalo, že pokud lidé necvičili, bylo to pro jejich zdraví ještě škodlivější, než kdyby kouřili.

Zpráva, která je výsledkem výzkumu, doporučuje časté cvičení a také radí lékařům a dalším expertům v oboru zdravotnictví, aby povzbuzovali pacienty k pravidelnému cvičení. Pozoruhodné je, že vědci nenašli žádnou horní hranici, kde by už nějaká větší cvičení škodila – čím vyšší míra aerobních aktivit, tím lepší bylo přežití. Podařilo se také najít spojení s dalšími zdravotními výhodami pro starší pacienty, zejména co se týká zvýšeného krevního tlaku.

Výhody aktivního životního stylu spojeného s tělesnou aktivitou a sportem jsou sice dlouhodobě vyzdvihované a oceňované, ale tato práce poprvé dokazuje, že sedavý životní styl je ekvivalentem k tomu, jako by měl člověk nějakou vážnou chorobu. Jenže proti ní existuje snadná léčba: začít cvičit.

Cvičení je prospěšné pro všechny

Z výsledků, které práce přinesla, byli překvapení i její autoři. „Nebýt fit na běžeckém pásu znamená pro člověka horší prognózu, než pokud má člověk vysoký krevní tlak, cukrovku nebo je kuřákem,“ uvedl spoluautor práce Wael Jaber pro CNN. „Nikdy jsme neviděli něco tak jasného a objektivního jako tohle,“ dodal Jaber. Podle něj je nyní zásadní, aby se výsledky studie dostaly k veřejnosti.

Zajímavé bylo, že tyto výsledky byly patrné u všech analyzovaných skupin, nezávisle na pohlaví, věku nebo dalších socio-ekonomických faktorech. Nejvíce ze cvičení ale profitovaly ženy. „Ať už je vám čtyřicet nebo osmdesát, bude pro vás cvičení vždy prospěšné stejně,“ řekl Jaber.

Vědci se pokusili prozkoumat rizika nadměrného cvičení, tedy různé pokusy o extrémní sporty, ultramaratony nebo cvičení s nadměrnou zátěží. Žádné nadměrné riziko ale nenašli, vždy jim vycházelo, že čím více člověk cvičí, tím nižší je pravděpodobnost jeho předčasného úmrtí.

Že jsou výsledky této práce věrohodné, potvrdil pro CNN i nezávislý expert doktor Jordan Metzl, odborník na sportovní medicínu, který se na studii nepodílel. Podle něj z této práce jasně vyplývá, že lidé, kteří na tom byli fyzicky nejlépe, dopadli nejlépe. Pokud to tedy lidem jejich praktický lékař nezakáže, rozhodně by měli cvičit, a to klidně i velmi intenzivně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 10 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 13 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 14 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 15 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 17 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 18 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.