Necvičit je pro lidské zdraví ještě horší než kouřit, prokazuje rozsáhlý výzkum

Kouření je v současné době považováno za nejrizikovější faktor moderního života. Nová velká studie to ale zpochybňuje. Její autoři totiž našli ještě nebezpečnější faktor, který představuje pro moderní způsob života mnohem větší hrozbu.

Výzkum, jehož výsledky zveřejnil odborný titul JAMA Network Open, je opravdu důkladný. Je založen na 122 007 pacientech, kteří se léčili v Clevelandu v letech 1991–2014. Všichni museli v rámci vyšetření běhat na běžeckém pásu, vědci posléze porovnávali tato data s údaji o úmrtnosti těchto lidí. Podle autorů této práce se jasně prokázalo, že pokud lidé necvičili, bylo to pro jejich zdraví ještě škodlivější, než kdyby kouřili.

Zpráva, která je výsledkem výzkumu, doporučuje časté cvičení a také radí lékařům a dalším expertům v oboru zdravotnictví, aby povzbuzovali pacienty k pravidelnému cvičení. Pozoruhodné je, že vědci nenašli žádnou horní hranici, kde by už nějaká větší cvičení škodila – čím vyšší míra aerobních aktivit, tím lepší bylo přežití. Podařilo se také najít spojení s dalšími zdravotními výhodami pro starší pacienty, zejména co se týká zvýšeného krevního tlaku.

Výhody aktivního životního stylu spojeného s tělesnou aktivitou a sportem jsou sice dlouhodobě vyzdvihované a oceňované, ale tato práce poprvé dokazuje, že sedavý životní styl je ekvivalentem k tomu, jako by měl člověk nějakou vážnou chorobu. Jenže proti ní existuje snadná léčba: začít cvičit.

Cvičení je prospěšné pro všechny

Z výsledků, které práce přinesla, byli překvapení i její autoři. „Nebýt fit na běžeckém pásu znamená pro člověka horší prognózu, než pokud má člověk vysoký krevní tlak, cukrovku nebo je kuřákem,“ uvedl spoluautor práce Wael Jaber pro CNN. „Nikdy jsme neviděli něco tak jasného a objektivního jako tohle,“ dodal Jaber. Podle něj je nyní zásadní, aby se výsledky studie dostaly k veřejnosti.

Zajímavé bylo, že tyto výsledky byly patrné u všech analyzovaných skupin, nezávisle na pohlaví, věku nebo dalších socio-ekonomických faktorech. Nejvíce ze cvičení ale profitovaly ženy. „Ať už je vám čtyřicet nebo osmdesát, bude pro vás cvičení vždy prospěšné stejně,“ řekl Jaber.

Vědci se pokusili prozkoumat rizika nadměrného cvičení, tedy různé pokusy o extrémní sporty, ultramaratony nebo cvičení s nadměrnou zátěží. Žádné nadměrné riziko ale nenašli, vždy jim vycházelo, že čím více člověk cvičí, tím nižší je pravděpodobnost jeho předčasného úmrtí.

Že jsou výsledky této práce věrohodné, potvrdil pro CNN i nezávislý expert doktor Jordan Metzl, odborník na sportovní medicínu, který se na studii nepodílel. Podle něj z této práce jasně vyplývá, že lidé, kteří na tom byli fyzicky nejlépe, dopadli nejlépe. Pokud to tedy lidem jejich praktický lékař nezakáže, rozhodně by měli cvičit, a to klidně i velmi intenzivně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 3 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 23 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...