Muší larvy by mohly pomoci s bakteriální rezistencí, tvrdí vědci.
Druh hmyzu, který se nazývá bzučivka zelená, by podle vědců z britské univerzity Swansea mohl pomoci s bojem proti určitým typům bakterií, které v současné době projevují stále větší odolnost vůči klasickým antibiotikům.
Odborníci zjistili, že některé molekuly, které se nacházejí v sekretu bzučivky, ničí velmi odolné bakterie jako například multirezistentní zlatý stafylokok (MRSA), který je imunní vůči některým antibiotikům.
Bzučivka zelená, které se přezdívá biologický nůž, je v medicínském prostředí známá již dlouho. Její larvy se totiž používaly k čištění infikovaných ran.
„Z doslechu a předchozích výzkumů víme, že larvy zabíjely bakterie v ránách,“ vysvětluje Yamni Nigamová, která je hlavní badatelkou v tomto výzkumu.
Nigamová uvedla, že vědci odebrali vzorky výměšků larev různého druhu a zkoumali je za různých podmínek. Mimo jiné sledovali interakci výměšků a bakterií. Výsledky nasvědčují tomu, že sekret larev bzučivky zelené dokáže bojovat s rezistentními bakteriemi, řekla Nigamová.
Sekret vědci získávají tím, že několik set larev bzučivky zelené ponoří přes noc do nádoby se sterilní vodou. Druhý den larvy odfiltrují a tekutiny je více než předtím. Jsou v ní antibakteriální výměšky.
Vědci se nyní snaží zjistit přesné chemické složení molekuly, která bojuje s bakteriemi. Až ho budou znát, chtějí molekulu vyrobit v laboratoři a zkoumat, jak reaguje na různé bakterie. Nigamová doufá, že by výzkum mohl sloužit k vyvinutí nového antibiotika. Molekula má už i jméno – seraticin.
Odolnost vůči antibiotikům: největší problém 20. století
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bude odolnost bakterií vůči antibiotikům jedním z největších problémů 21. století. Odhady říkají, že kolem poloviny století už bude na tento problém umírat více lidí než na rakovinu. Podle posledních studií jde o asi deset milionů osob ročně. OSN to označila na začátku září ústy svého generálního tajemníka Pan Ki-muna za fundamentální problém.
V současné době sice tento problém zatím nevidíme, ale přesto existuje. Vedoucí české kanceláře Světové zdravotnické organizace Alena Šteflová nedávno uvedla, že v Evropské unii umírá ročně až 25 tisíc pacientů v důsledku rezistencí, kdy nezabírají nejenom běžná antibiotika, ale i některé speciální přípravky. Celosvětově je to pak dokonce až 700 tisíc lidí.
