Našli jsme možná největšího tvora, který kdy žil na Zemi, připouštějí paleontologové

Paleontologové objevili na jihozápadě Skotska kosti pravěkého Ichtyosaura. Vodní živočich připomínající stavbou těla delfína žil před 205 miliony lety a měřil šestadvacet metrů – tedy téměř stejně jako plejtvák obrovský. Ten je přitom pokládaný za největšího tvora, který kdy obýval planetu Zemi.

Klasické učebnice biologie uvádějí, že největším tvorem na Zemi jsou plejtváci obrovští – měří mezi 24 a 28 metry a mohou vážit až dvě stě tun. Jen jazyk tohoto obřího tvora je stejně těžký jako dospělý slon. Ten vůbec nejdelší exemplář měřil 33,5 metru.

  • V délce těla suveréně poráží dinosaury, plejtváky i ichtyosaury obyčejný „červ.“ Jmenuje se pásmovka velká, která patří mezi pásnice. Podle zprávy z roku 1864 byla na pobřeží u skotského St Andrews nalezena pásmovka dlouhá 55 metrů, což by byl nejdelší známý organismus na světě.

Nově objevený ichtyosaurus tedy většinu plejtváků svými rozměry převyšoval; podle webu National Geographic je možné, že některé exempláře tohoto druhu byly i ještě větší. Odborný článek o objevu pozoruhodného tvora vyšel v časopise PLOS ONE.

Kdo byli ichtyosauři?

Tito plazi, kteří vládli druhohorním mořím, byli vynikajícím způsobem adaptovaní na život ve vodě. Měli tvar těla značně podobný dnešním delfínům, ale nebyli s nimi nijak příbuzní – jde o klasickou ukázku paralelního vývoje. Záhadou je jejich vyhynutí; ze Země zmizeli asi 25 milionů let předtím, než katastrofa vyhubila dinosaury.

Uměli skvěle plavat, ve vodě dosahovali rychlosti možná až čtyřicet kilometrů za hodinu. Velmi zajímavá je jejich velikost. Dnes známe několik desítek druhů ichtyosaurů a co se týká délky těla, byli extrémně rozmanití. Ti nejmenší dosahovali sotva desítek centimetrů, zato ti největší měřili přes deset metrů.

Kosti nově objeveného ichtyosaura
Zdroj: PLOS ONE

Roku 1920 v Nevadě objevili gigantického ichtyosaura, který dostal jméno Shonisaurus podle nedalekých Šošonských hor. Podle analýz mohl měřit až 21 metrů. Jenže ichtyosaurus, který byl objevený nyní ve Skotsku,  byl ještě nejméně o pět metrů větší.

Jeho fosilní pozůstatky objevil před dvěma roky amatérský paleontolog Paul de la Salle, když zkoumal jednu z pláží v Sommersetu. Zvláštní fosílii odnesl opravdovým profesionálním paleontologům a pak začala náročná rekonstrukce.

Vědci fragment porovnávali s mnohem lépe dochovanými pozůstatky výše zmíněného Shonisaura. Ukázalo se, že obě kostry mají zachovalou stejnou kost v čelisti – díky tomu mohli vědci odhadnout velikost nového nálezu. Podle analýzy byl asi o pětadvacet procent větší než americký obr, což vychází na přibližně 26 metrů.

  • Podobná srovnání samozřejmě nejsou ani zdaleka stoprocentní, z malého úlomku se nedá délka zvířete odhadnout ani zdaleka přesně. Právě to je příčinou, proč se paleontologové napříkald neshodnou na maximální délce pravěkých žraloků megalodonů.

Na základě tohoto nálezu nyní vědci začali přehodnocovat již před stoletím nalezené fosílie, které dříve pokládali za kosti neznámých pozemských ještěrů; ukazuje se, že by mohly patřit také ichtyosaurovi. A co je ještě zajímavější, zřejmě byl ještě větší než ten šestadvacetimetrový.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...