Našli jsme možná největšího tvora, který kdy žil na Zemi, připouštějí paleontologové

Paleontologové objevili na jihozápadě Skotska kosti pravěkého Ichtyosaura. Vodní živočich připomínající stavbou těla delfína žil před 205 miliony lety a měřil šestadvacet metrů – tedy téměř stejně jako plejtvák obrovský. Ten je přitom pokládaný za největšího tvora, který kdy obýval planetu Zemi.

Klasické učebnice biologie uvádějí, že největším tvorem na Zemi jsou plejtváci obrovští – měří mezi 24 a 28 metry a mohou vážit až dvě stě tun. Jen jazyk tohoto obřího tvora je stejně těžký jako dospělý slon. Ten vůbec nejdelší exemplář měřil 33,5 metru.

  • V délce těla suveréně poráží dinosaury, plejtváky i ichtyosaury obyčejný „červ.“ Jmenuje se pásmovka velká, která patří mezi pásnice. Podle zprávy z roku 1864 byla na pobřeží u skotského St Andrews nalezena pásmovka dlouhá 55 metrů, což by byl nejdelší známý organismus na světě.

Nově objevený ichtyosaurus tedy většinu plejtváků svými rozměry převyšoval; podle webu National Geographic je možné, že některé exempláře tohoto druhu byly i ještě větší. Odborný článek o objevu pozoruhodného tvora vyšel v časopise PLOS ONE.

Kdo byli ichtyosauři?

Tito plazi, kteří vládli druhohorním mořím, byli vynikajícím způsobem adaptovaní na život ve vodě. Měli tvar těla značně podobný dnešním delfínům, ale nebyli s nimi nijak příbuzní – jde o klasickou ukázku paralelního vývoje. Záhadou je jejich vyhynutí; ze Země zmizeli asi 25 milionů let předtím, než katastrofa vyhubila dinosaury.

Uměli skvěle plavat, ve vodě dosahovali rychlosti možná až čtyřicet kilometrů za hodinu. Velmi zajímavá je jejich velikost. Dnes známe několik desítek druhů ichtyosaurů a co se týká délky těla, byli extrémně rozmanití. Ti nejmenší dosahovali sotva desítek centimetrů, zato ti největší měřili přes deset metrů.

Kosti nově objeveného ichtyosaura
Zdroj: PLOS ONE

Roku 1920 v Nevadě objevili gigantického ichtyosaura, který dostal jméno Shonisaurus podle nedalekých Šošonských hor. Podle analýz mohl měřit až 21 metrů. Jenže ichtyosaurus, který byl objevený nyní ve Skotsku,  byl ještě nejméně o pět metrů větší.

Jeho fosilní pozůstatky objevil před dvěma roky amatérský paleontolog Paul de la Salle, když zkoumal jednu z pláží v Sommersetu. Zvláštní fosílii odnesl opravdovým profesionálním paleontologům a pak začala náročná rekonstrukce.

Vědci fragment porovnávali s mnohem lépe dochovanými pozůstatky výše zmíněného Shonisaura. Ukázalo se, že obě kostry mají zachovalou stejnou kost v čelisti – díky tomu mohli vědci odhadnout velikost nového nálezu. Podle analýzy byl asi o pětadvacet procent větší než americký obr, což vychází na přibližně 26 metrů.

  • Podobná srovnání samozřejmě nejsou ani zdaleka stoprocentní, z malého úlomku se nedá délka zvířete odhadnout ani zdaleka přesně. Právě to je příčinou, proč se paleontologové napříkald neshodnou na maximální délce pravěkých žraloků megalodonů.

Na základě tohoto nálezu nyní vědci začali přehodnocovat již před stoletím nalezené fosílie, které dříve pokládali za kosti neznámých pozemských ještěrů; ukazuje se, že by mohly patřit také ichtyosaurovi. A co je ještě zajímavější, zřejmě byl ještě větší než ten šestadvacetimetrový.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 21 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...