Našli jsme možná největšího tvora, který kdy žil na Zemi, připouštějí paleontologové

Paleontologové objevili na jihozápadě Skotska kosti pravěkého Ichtyosaura. Vodní živočich připomínající stavbou těla delfína žil před 205 miliony lety a měřil šestadvacet metrů – tedy téměř stejně jako plejtvák obrovský. Ten je přitom pokládaný za největšího tvora, který kdy obýval planetu Zemi.

Klasické učebnice biologie uvádějí, že největším tvorem na Zemi jsou plejtváci obrovští – měří mezi 24 a 28 metry a mohou vážit až dvě stě tun. Jen jazyk tohoto obřího tvora je stejně těžký jako dospělý slon. Ten vůbec nejdelší exemplář měřil 33,5 metru.

  • V délce těla suveréně poráží dinosaury, plejtváky i ichtyosaury obyčejný „červ.“ Jmenuje se pásmovka velká, která patří mezi pásnice. Podle zprávy z roku 1864 byla na pobřeží u skotského St Andrews nalezena pásmovka dlouhá 55 metrů, což by byl nejdelší známý organismus na světě.

Nově objevený ichtyosaurus tedy většinu plejtváků svými rozměry převyšoval; podle webu National Geographic je možné, že některé exempláře tohoto druhu byly i ještě větší. Odborný článek o objevu pozoruhodného tvora vyšel v časopise PLOS ONE.

Kdo byli ichtyosauři?

Tito plazi, kteří vládli druhohorním mořím, byli vynikajícím způsobem adaptovaní na život ve vodě. Měli tvar těla značně podobný dnešním delfínům, ale nebyli s nimi nijak příbuzní – jde o klasickou ukázku paralelního vývoje. Záhadou je jejich vyhynutí; ze Země zmizeli asi 25 milionů let předtím, než katastrofa vyhubila dinosaury.

Uměli skvěle plavat, ve vodě dosahovali rychlosti možná až čtyřicet kilometrů za hodinu. Velmi zajímavá je jejich velikost. Dnes známe několik desítek druhů ichtyosaurů a co se týká délky těla, byli extrémně rozmanití. Ti nejmenší dosahovali sotva desítek centimetrů, zato ti největší měřili přes deset metrů.

Kosti nově objeveného ichtyosaura
Zdroj: PLOS ONE

Roku 1920 v Nevadě objevili gigantického ichtyosaura, který dostal jméno Shonisaurus podle nedalekých Šošonských hor. Podle analýz mohl měřit až 21 metrů. Jenže ichtyosaurus, který byl objevený nyní ve Skotsku,  byl ještě nejméně o pět metrů větší.

Jeho fosilní pozůstatky objevil před dvěma roky amatérský paleontolog Paul de la Salle, když zkoumal jednu z pláží v Sommersetu. Zvláštní fosílii odnesl opravdovým profesionálním paleontologům a pak začala náročná rekonstrukce.

Vědci fragment porovnávali s mnohem lépe dochovanými pozůstatky výše zmíněného Shonisaura. Ukázalo se, že obě kostry mají zachovalou stejnou kost v čelisti – díky tomu mohli vědci odhadnout velikost nového nálezu. Podle analýzy byl asi o pětadvacet procent větší než americký obr, což vychází na přibližně 26 metrů.

  • Podobná srovnání samozřejmě nejsou ani zdaleka stoprocentní, z malého úlomku se nedá délka zvířete odhadnout ani zdaleka přesně. Právě to je příčinou, proč se paleontologové napříkald neshodnou na maximální délce pravěkých žraloků megalodonů.

Na základě tohoto nálezu nyní vědci začali přehodnocovat již před stoletím nalezené fosílie, které dříve pokládali za kosti neznámých pozemských ještěrů; ukazuje se, že by mohly patřit také ichtyosaurovi. A co je ještě zajímavější, zřejmě byl ještě větší než ten šestadvacetimetrový.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 7 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 8 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 14 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 14 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.