Našli jsme možná největšího tvora, který kdy žil na Zemi, připouštějí paleontologové

Paleontologové objevili na jihozápadě Skotska kosti pravěkého Ichtyosaura. Vodní živočich připomínající stavbou těla delfína žil před 205 miliony lety a měřil šestadvacet metrů – tedy téměř stejně jako plejtvák obrovský. Ten je přitom pokládaný za největšího tvora, který kdy obýval planetu Zemi.

Klasické učebnice biologie uvádějí, že největším tvorem na Zemi jsou plejtváci obrovští – měří mezi 24 a 28 metry a mohou vážit až dvě stě tun. Jen jazyk tohoto obřího tvora je stejně těžký jako dospělý slon. Ten vůbec nejdelší exemplář měřil 33,5 metru.

  • V délce těla suveréně poráží dinosaury, plejtváky i ichtyosaury obyčejný „červ.“ Jmenuje se pásmovka velká, která patří mezi pásnice. Podle zprávy z roku 1864 byla na pobřeží u skotského St Andrews nalezena pásmovka dlouhá 55 metrů, což by byl nejdelší známý organismus na světě.

Nově objevený ichtyosaurus tedy většinu plejtváků svými rozměry převyšoval; podle webu National Geographic je možné, že některé exempláře tohoto druhu byly i ještě větší. Odborný článek o objevu pozoruhodného tvora vyšel v časopise PLOS ONE.

Kdo byli ichtyosauři?

Tito plazi, kteří vládli druhohorním mořím, byli vynikajícím způsobem adaptovaní na život ve vodě. Měli tvar těla značně podobný dnešním delfínům, ale nebyli s nimi nijak příbuzní – jde o klasickou ukázku paralelního vývoje. Záhadou je jejich vyhynutí; ze Země zmizeli asi 25 milionů let předtím, než katastrofa vyhubila dinosaury.

Uměli skvěle plavat, ve vodě dosahovali rychlosti možná až čtyřicet kilometrů za hodinu. Velmi zajímavá je jejich velikost. Dnes známe několik desítek druhů ichtyosaurů a co se týká délky těla, byli extrémně rozmanití. Ti nejmenší dosahovali sotva desítek centimetrů, zato ti největší měřili přes deset metrů.

Kosti nově objeveného ichtyosaura
Zdroj: PLOS ONE

Roku 1920 v Nevadě objevili gigantického ichtyosaura, který dostal jméno Shonisaurus podle nedalekých Šošonských hor. Podle analýz mohl měřit až 21 metrů. Jenže ichtyosaurus, který byl objevený nyní ve Skotsku,  byl ještě nejméně o pět metrů větší.

Jeho fosilní pozůstatky objevil před dvěma roky amatérský paleontolog Paul de la Salle, když zkoumal jednu z pláží v Sommersetu. Zvláštní fosílii odnesl opravdovým profesionálním paleontologům a pak začala náročná rekonstrukce.

Vědci fragment porovnávali s mnohem lépe dochovanými pozůstatky výše zmíněného Shonisaura. Ukázalo se, že obě kostry mají zachovalou stejnou kost v čelisti – díky tomu mohli vědci odhadnout velikost nového nálezu. Podle analýzy byl asi o pětadvacet procent větší než americký obr, což vychází na přibližně 26 metrů.

  • Podobná srovnání samozřejmě nejsou ani zdaleka stoprocentní, z malého úlomku se nedá délka zvířete odhadnout ani zdaleka přesně. Právě to je příčinou, proč se paleontologové napříkald neshodnou na maximální délce pravěkých žraloků megalodonů.

Na základě tohoto nálezu nyní vědci začali přehodnocovat již před stoletím nalezené fosílie, které dříve pokládali za kosti neznámých pozemských ještěrů; ukazuje se, že by mohly patřit také ichtyosaurovi. A co je ještě zajímavější, zřejmě byl ještě větší než ten šestadvacetimetrový.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 9 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 18 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 20 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...