Našli jsme možná největšího tvora, který kdy žil na Zemi, připouštějí paleontologové

Paleontologové objevili na jihozápadě Skotska kosti pravěkého Ichtyosaura. Vodní živočich připomínající stavbou těla delfína žil před 205 miliony lety a měřil šestadvacet metrů – tedy téměř stejně jako plejtvák obrovský. Ten je přitom pokládaný za největšího tvora, který kdy obýval planetu Zemi.

Klasické učebnice biologie uvádějí, že největším tvorem na Zemi jsou plejtváci obrovští – měří mezi 24 a 28 metry a mohou vážit až dvě stě tun. Jen jazyk tohoto obřího tvora je stejně těžký jako dospělý slon. Ten vůbec nejdelší exemplář měřil 33,5 metru.

  • V délce těla suveréně poráží dinosaury, plejtváky i ichtyosaury obyčejný „červ.“ Jmenuje se pásmovka velká, která patří mezi pásnice. Podle zprávy z roku 1864 byla na pobřeží u skotského St Andrews nalezena pásmovka dlouhá 55 metrů, což by byl nejdelší známý organismus na světě.

Nově objevený ichtyosaurus tedy většinu plejtváků svými rozměry převyšoval; podle webu National Geographic je možné, že některé exempláře tohoto druhu byly i ještě větší. Odborný článek o objevu pozoruhodného tvora vyšel v časopise PLOS ONE.

Kdo byli ichtyosauři?

Tito plazi, kteří vládli druhohorním mořím, byli vynikajícím způsobem adaptovaní na život ve vodě. Měli tvar těla značně podobný dnešním delfínům, ale nebyli s nimi nijak příbuzní – jde o klasickou ukázku paralelního vývoje. Záhadou je jejich vyhynutí; ze Země zmizeli asi 25 milionů let předtím, než katastrofa vyhubila dinosaury.

Uměli skvěle plavat, ve vodě dosahovali rychlosti možná až čtyřicet kilometrů za hodinu. Velmi zajímavá je jejich velikost. Dnes známe několik desítek druhů ichtyosaurů a co se týká délky těla, byli extrémně rozmanití. Ti nejmenší dosahovali sotva desítek centimetrů, zato ti největší měřili přes deset metrů.

Kosti nově objeveného ichtyosaura
Zdroj: PLOS ONE

Roku 1920 v Nevadě objevili gigantického ichtyosaura, který dostal jméno Shonisaurus podle nedalekých Šošonských hor. Podle analýz mohl měřit až 21 metrů. Jenže ichtyosaurus, který byl objevený nyní ve Skotsku,  byl ještě nejméně o pět metrů větší.

Jeho fosilní pozůstatky objevil před dvěma roky amatérský paleontolog Paul de la Salle, když zkoumal jednu z pláží v Sommersetu. Zvláštní fosílii odnesl opravdovým profesionálním paleontologům a pak začala náročná rekonstrukce.

Vědci fragment porovnávali s mnohem lépe dochovanými pozůstatky výše zmíněného Shonisaura. Ukázalo se, že obě kostry mají zachovalou stejnou kost v čelisti – díky tomu mohli vědci odhadnout velikost nového nálezu. Podle analýzy byl asi o pětadvacet procent větší než americký obr, což vychází na přibližně 26 metrů.

  • Podobná srovnání samozřejmě nejsou ani zdaleka stoprocentní, z malého úlomku se nedá délka zvířete odhadnout ani zdaleka přesně. Právě to je příčinou, proč se paleontologové napříkald neshodnou na maximální délce pravěkých žraloků megalodonů.

Na základě tohoto nálezu nyní vědci začali přehodnocovat již před stoletím nalezené fosílie, které dříve pokládali za kosti neznámých pozemských ještěrů; ukazuje se, že by mohly patřit také ichtyosaurovi. A co je ještě zajímavější, zřejmě byl ještě větší než ten šestadvacetimetrový.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 11 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 13 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 17 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...