NASA zhudebnila data ze srdce Mléčné dráhy. Poslechnout si je může každý

Hudební skladatelé hledali vždy inspiraci na nebesích. Americká kosmická agentura NASA to teď uchopila doslovně. Díky nové metodě je totiž možné použít data z dalekohledů jako základ pro originální hudbu, kterou mohou hrát lidé.

Projekt vznikl už roku 2020, teď v něm NASA udělala významný pokrok. Říká mu sonifikace a vědci na něm pracují v rentgenovém centru NASA Chandra, kde převádějí digitální data pořízená teleskopy do not a zvuků. Místo obrázků tak o vesmíru vypovídají tóny.

Zatím šlo jen o poměrně primitivní digitální znělky, nová fáze projektu se ale posunula mnohem dál. Ve spolupráci se skladatelkou Sophií Kastnerovou totiž tým NASA vyvinul verze dat, které mohou přehrávat hudebníci. „Je to jako psát příběh, který je z velké části založen na skutečných faktech,“ řekla Kastnerová. „Bereme data z vesmíru, která byla převedena do zvuku, a dáváme jim nový lidský kontext.“

Program převedl na hudbu data z malé oblasti ve středu galaxie Mléčné dráhy, kde leží supermasivní černá díra. Tuto oblast, která se rozkládá na ploše asi 400 světelných let, zkoumaly rentgenová observatoř NASA Chandra, Hubbleův vesmírný teleskop a dnes už vysloužilý Spitzerův vesmírný teleskop.

Výsledkem projektu je skladba založená na datech z teleskopů, ale s přidaným lidským kontextem. „V jistém smyslu je to jen další způsob, jak lidé interagují s noční oblohou. Používáme jiné nástroje, ale inspirace oblohou při tvorbě umění zůstává stejná, ujišťují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 30 mminutami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 36 mminutami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 2 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 4 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 4 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 17 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 19 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.