NASA zhudebnila data ze srdce Mléčné dráhy. Poslechnout si je může každý

Hudební skladatelé hledali vždy inspiraci na nebesích. Americká kosmická agentura NASA to teď uchopila doslovně. Díky nové metodě je totiž možné použít data z dalekohledů jako základ pro originální hudbu, kterou mohou hrát lidé.

Projekt vznikl už roku 2020, teď v něm NASA udělala významný pokrok. Říká mu sonifikace a vědci na něm pracují v rentgenovém centru NASA Chandra, kde převádějí digitální data pořízená teleskopy do not a zvuků. Místo obrázků tak o vesmíru vypovídají tóny.

Zatím šlo jen o poměrně primitivní digitální znělky, nová fáze projektu se ale posunula mnohem dál. Ve spolupráci se skladatelkou Sophií Kastnerovou totiž tým NASA vyvinul verze dat, které mohou přehrávat hudebníci. „Je to jako psát příběh, který je z velké části založen na skutečných faktech,“ řekla Kastnerová. „Bereme data z vesmíru, která byla převedena do zvuku, a dáváme jim nový lidský kontext.“

Program převedl na hudbu data z malé oblasti ve středu galaxie Mléčné dráhy, kde leží supermasivní černá díra. Tuto oblast, která se rozkládá na ploše asi 400 světelných let, zkoumaly rentgenová observatoř NASA Chandra, Hubbleův vesmírný teleskop a dnes už vysloužilý Spitzerův vesmírný teleskop.

Výsledkem projektu je skladba založená na datech z teleskopů, ale s přidaným lidským kontextem. „V jistém smyslu je to jen další způsob, jak lidé interagují s noční oblohou. Používáme jiné nástroje, ale inspirace oblohou při tvorbě umění zůstává stejná, ujišťují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 11 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 20 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 22 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...