NASA vyvíjí jídlo pro cestu do hlubokého vesmíru. Nevábný vzhled kompenzují supervlastnosti

Zatímco astronauti, kteří žijí na Mezinárodní vesmírné stanici si mohou vybírat z asi 200 druhů potravy, mise za oběžnou dráhu Měsíce budou na jídlo mnohem chudší. NASA oznámila vývoj nových tyčinek, které budou tvořit jádro jídelníčku dobyvatelů Marsu.

K cestám do vzdálenějších koutů Sluneční soustavy bude sloužit vesmírná loď Orion, kterou NASA vyvíjí od roku 2006. Má cestovat k Měsíci, Marsu a také k planetkám – tedy pokud nový prezident Donald Trump ještě nějak nezmění plány americké kosmické agentury.

Posádka během těchto letů nebude moci doplňovat zásoby, na rozdíl od ISS bude plně odkázána na to, co si naloží na palubu při startu. Každý gram zátěže bude při této misi zcela klíčový, stejně tak jako možnost recyklovat co nejvíce zdrojů na palubě. Právě proto nyní tým lékařů a nutričních expertů vyvíjí zcela nové druhy potravin, které by posádce měly sloužit jako zdroj energie. Parametry misí do hlubokého vesmíru ale kladou na tyto potraviny zcela enormní nároky.

Jedním z jídel, na nichž bude mise na Mars (a dál) postavena, jsou energetické tyčinky, které by měly tvořit základ snídaně marsonautů a možná i dalších chodů. Výživoví experti totiž vypočítali, že právě tato forma potravy nejlépe naplňuje požadavky na nízkou hmotnost a současně vysokou efektivitu energetickou i nutriční. A navíc nezabere moc místa – i to je důležitým faktorem při cestách do kosmu, na palubách vesmírných lodí se bojuje o každý centimetr čtvereční.

Problém s tisícovkou tváří

„Když máte 700-900 kalorií nějakého pokrmu, vždy to bude mít nějakou hmotnost. Proto jsme se zamysleli, jak na hmotnosti tyčinek co nejvíc ušetřit, například tím, jak je balíme nebo ukládáme,“ popsala svou práci Jessica Vos, hlavní lékařský technik misí Orion. „Když se zamyslíte nad několikatýdenními misemi Orionu, tak je jasné, že mít vždy jen jeden druh snídaně musí uspořit místo, které máme k jejímu skladování.“

Jeden druh snídaně ale znamená, že musí obsahovat všechny důležité živiny, a namixovat je tak, aby nezpůsobovaly astronautům žádné zdravotní komplikace a daly se zažívat pokud možno s co nejmenší produkcí odpadu, je extrémně náročné i pro ty nejlepší profesionály v oboru.

Nahrávám video
Karel Pacner o cestě na Mars
Zdroj: ČT24

Na vesmírné stanici ISS si mohou astronauti snídaně vybírat z poměrně pestré nabídky – volí z několika potravin, které jsou buď tepelně stabilizované nebo rehydratovatelné, případně jsou kombinací obou postupů. To na Orionu nepůjde; a tak vědci doporučují, aby tyčinky měly různé příchutě – od pomeranče, přes brusinky až třeba po slané arašídy.

Obědy a večeře budou na Orionu řešené podobně jako na ISS, jen zřejmě s menší pestrostí. Toto jídlo není třeba nijak speciálně vyvíjet, dají se použít klasické potravinové balíčky, které se už léta využívají. Tyto potraviny si budou moci astronauti ohřívat.

Komerční tyčinky jsou dobré pro lidi - ne pro astronauty

Tyčinky jsou však mnohem větší výzvou. Na trhu podle NASA není žádná tyčinka, která by byla dostatečně energeticky i nutričně efektivní, lehká a přitom chutná – i to je při letech do vesmíru nezanedbatelný faktor. Při experimentech, jako byl například Mars 500, kde se simuloval dlouhodobý pobyt v uzavřené „kosmické lodi“, patřily stížnosti na kvalitu jídla k těm nejčastějším. Ukázalo se, že pokud je jídlo dobré a chutné, pomáhá to stabilizovat psychickou pohodu na palubě. „Nenašli jsme žádný komerční produkt, který by vyhovoval všem našim potřebám. Proto jsme museli přijít s vlastním řešením,“ popsala Takiyah Simmonsová, která má tento úkol na starost.

Nové tyčinky už testovaly pokusné osoby v rámci programu HERA. Během něj jsou jeho účastníci dlouhodobě izolováni v podmínkách podobných těm vesmírným. Vědci nyní mají dostatek času upravit je a napravit jejich nedostatky a chyby. První mise kosmické lodi Orion by totiž měla odstartovat vesmíru nejdříve roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 3 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 6 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...