Návrh rozpočtu NASA na rok 2019 ukazuje, jakým směrem se americká kosmická agentura v dalších letech vydá.
Americký prezident Donald Trump v pondělí představil svůj druhý rozpočtový plán, který se mimo jiné zaměřuje na slíbené výdaje na infrastrukturní projekty. Celkové výdaje by podle rozpočtového návrhu, který Bílý dům posílá do Kongresu, měly činit 4,4 bilionu USD (91 bilionů Kč) a deficit se má pohybovat kolem jednoho bilionu USD. Navzdory předchozím slibům by měl rozpočet v příštích deseti letech zůstat v deficitu.
Prezidentův plán se věnuje i výzkumu kosmu, tedy rozpočtu agentury NASA. V nadcházejícím fiskálním roce by NASA měla podle představ Bílého domu získat 19,9 miliardy dolarů (405 miliard Kč), zhruba polovina pak má být určena pro mise s lidskou posádkou. Celý návrh najdete ZDE.
Konec ISS?
Splnilo se také to, nač již před několika měsíci upozorňovala specializovaná americká média: chystá se konec Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v její dnešní podobě. V podstatě se plánuje její privatizace.
Ve výhledu totiž Trumpova administrativa chce, aby se NASA do roku 2025 stáhla z financování provozu Mezinárodní vesmírné stanice. Místo uvolněné NASA by pak zaujaly soukromé společnosti, které se již dnes starají o dopravu nákladu na orbitu a které připravují i pilotované mise. Například společnost SpaceX by start s lidskou posádkou ráda provedla ještě letos.
Podle deníku Washington Post tato část rozpočtu NASA bude mít při schvalování velké problémy. Privatizace ISS totiž může narazit na odpor i konzervativních politiků - zejména proto, že Spojené státy už do vesmírné stanice investovaly nejméně 100 miliard dolarů. Například texaský senátor Ted Cruz ještě před zveřejněním zprávy uvedl, že doufá, že „zrušení financování ISS je asi tak pravděpodobné jako existence yettiho.“
Pro Washington Post uvedl: „Jakožto rozpočtový konzervativec vím jednu věc: jedna z nejhloupějších věcí, kterou můžete udělat, je zrušit programy, do nichž jsme investovali miliardy, pokud jsou ještě životaschopné.“ Na dotaz, co říká o možné spolupráci se soukromým sektorem, odpověděl: „Myslím si, že jsme všichni otevření návrhům, které jsou efektivní a které využijí investice, jež jsme už provedli, tak, aby byly maximálně účelné.“
Škrty se dotknou i výzkumu Země
Již od svého nástupu do prezidentské funkce naznačoval Donald Trump, že NASA by se měla věnovat spíše výzkumu za hranicemi Země, sledovat naši planetu jí podle něj tolik nepřísluší. Projevilo se to i v novém návrhu rozpočtu: pět projektů týkajících se studia Země bylo zrušeno, nebude se už také pokračovat ve vývoji dalekohledu WFIRST.
