NASA se dál snaží navázat kontakt se sondou Opportunity na Marsu, naději vkládá do větru

Americké NASA se zatím nepodařilo navázat spojení s robotickým vozítkem Opportunity. Kontakt agentura ztratila 10. června kvůli celoplanetární prachové bouři na Marsu. NASA však zároveň sdělila, že bude pokračovat v aktivních pokusech komunikaci obnovit, a to přinejmenším do ledna.

Sonda Opportunity se odmlčela kvůli prachu v atmosféře Marsu. Ten způsobil nedostatek slunečního svitu potřebného pro dobíjení baterií. Vozítko se přepnulo do úsporného režimu, v němž jsou mimo provoz všechny subsystémy kromě hodin, které jsou naprogramované na probuzení počítače schopného prověřit stav energie. Pokud počítač zjistí, že baterie nejsou dostatečně nabité, vrátí se do spánkového režimu.

Podmínky v místě, kde se Opportunity nachází, se podle vědců již zlepšily natolik, že na povrch planety proniká dost světla pro obnovení elektrické energie. Problém ale může způsobovat množství prachu, který se usadil na slunečních panelech.

Odposlouchávání Marsu

NASA uvažovala o tom, že po aktivních pokusech – posílání povelů a čekání na reakci od Opportunity – přejde na pouhé „poslouchání“ případných signálů od sondy. Nyní se ale rozhodla, že bude pokračovat v aktivní variantě, a to až do ledna. Důvodem je skutečnost, že v dané oblasti v období mezi listopadem a lednem obvykle vane silnější vítr, který by mohl očistit panely od prachu.

Opportunity přistála na Marsu 25. ledna 2004 a počítalo se, že bude stejně jako sesterské vozítko Spirit pracovat tři měsíce. O šest let později vytvořila rekord v délce fungování člověkem vyslaného průzkumného zařízení na rudé planetě. Do té doby ho držela americká sonda Viking 1. Během své mise sonda mimo jiné našla důkazy o někdejší přítomnosti vody, čímž podpořila teorie, že na Marsu kdysi mohly být podmínky pro existenci života.

Prachové bouře nejsou na Marsu nijak výjimečnou událostí, nicméně v celoplanetárním rozsahu tak časté nejsou. Poslední globální prachová bouře, která byla podle vědců silnější než letošní, na planetě řádila v roce 2007 a Opportunity ji zdárně přečkala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 13 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 20 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...