NASA se dál snaží navázat kontakt se sondou Opportunity na Marsu, naději vkládá do větru

Americké NASA se zatím nepodařilo navázat spojení s robotickým vozítkem Opportunity. Kontakt agentura ztratila 10. června kvůli celoplanetární prachové bouři na Marsu. NASA však zároveň sdělila, že bude pokračovat v aktivních pokusech komunikaci obnovit, a to přinejmenším do ledna.

Sonda Opportunity se odmlčela kvůli prachu v atmosféře Marsu. Ten způsobil nedostatek slunečního svitu potřebného pro dobíjení baterií. Vozítko se přepnulo do úsporného režimu, v němž jsou mimo provoz všechny subsystémy kromě hodin, které jsou naprogramované na probuzení počítače schopného prověřit stav energie. Pokud počítač zjistí, že baterie nejsou dostatečně nabité, vrátí se do spánkového režimu.

Podmínky v místě, kde se Opportunity nachází, se podle vědců již zlepšily natolik, že na povrch planety proniká dost světla pro obnovení elektrické energie. Problém ale může způsobovat množství prachu, který se usadil na slunečních panelech.

Odposlouchávání Marsu

NASA uvažovala o tom, že po aktivních pokusech – posílání povelů a čekání na reakci od Opportunity – přejde na pouhé „poslouchání“ případných signálů od sondy. Nyní se ale rozhodla, že bude pokračovat v aktivní variantě, a to až do ledna. Důvodem je skutečnost, že v dané oblasti v období mezi listopadem a lednem obvykle vane silnější vítr, který by mohl očistit panely od prachu.

Opportunity přistála na Marsu 25. ledna 2004 a počítalo se, že bude stejně jako sesterské vozítko Spirit pracovat tři měsíce. O šest let později vytvořila rekord v délce fungování člověkem vyslaného průzkumného zařízení na rudé planetě. Do té doby ho držela americká sonda Viking 1. Během své mise sonda mimo jiné našla důkazy o někdejší přítomnosti vody, čímž podpořila teorie, že na Marsu kdysi mohly být podmínky pro existenci života.

Prachové bouře nejsou na Marsu nijak výjimečnou událostí, nicméně v celoplanetárním rozsahu tak časté nejsou. Poslední globální prachová bouře, která byla podle vědců silnější než letošní, na planetě řádila v roce 2007 a Opportunity ji zdárně přečkala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 1 hhodinou

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 16 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 19 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...