NASA přemýšlí, jak vrátit Marsu atmosféru. Zvažuje vytvořit magnetické pole kolem planety

Americká kosmická agentura NASA představila velmi ambiciózní plán, který by mohl přeměnit Rudou planetu na obyvatelnou pro další generace lidstva.

Proč vlastně na Marsu není život a proč je jeho osídlení nesmyslné? Hlavním důvodem je fakt, že tato planeta nemá vlastní magnetické pole – neexistuje tedy žádný štít, který by ji chránil před slunečními větry, jež ji bombardují smrtícím zářením a brání tomu, aby se tam udržela atmosféra.

Kdysi dávno Mars přitom atmosféru měl, přišel o ni ale s kolapsem magnetického pole před miliardami let. Nová simulace NASA naznačuje, že by mohla existovat cesta, jak to napravit – a vypadá to, že ji našla, byť zatím pouze teoreticky.

Jim Green z NASA ji představil na workshopu Planetary Science Vision na konci února. Plán spočívá ve vystřelení umělé magnetosféry mezi Mars a Slunce – toto pole by chránilo planetu před vlivem záření. Podle výpočtů by to stačilo, aby přestala atmosféra Marsu unikat pryč a planeta se tak postupně mohla znovu stát vlídnější pro život.

Modrá, nikoliv rudá planeta

Protože by se atmosféra stala hustější, planeta by se rychle oteplovala, asi o 4–7 stupňů Celsia. To by stačilo, aby se rozpustil oxid uhličitý uvězněný v polárním ledu. A ten by potom spustil skleníkový efekt spočívající v ohřívání celé planety. Nejdůležitější ale je, že by to celé šlo velice rychle: stačilo by jen několik let, aby se atmosféra na Marsu stala z poloviny tak hustou, jako je pozemská atmosféra.

Nahrávám video

Tým upozorňuje, že celý plán je doposud zcela hypotetický. Je ale zásadní v tom, že přináší vizi, jak naši sousední planetu proměnit v obyvatelnou – a to během pouhých několika generací. Největší slabinou je fakt, že zatím neexistuje přístroj, který by tak silné magnetické pole vytvořil. Experimentuje se sice již s malými generátory pro potřeby případné cesty na Mars, ale přístroj, který by dokázal vytvořit pole tak silné, aby ochránilo celou planetu, je spíše úvaha z oblasti vědecké fantastiky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 17 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...