NASA přemýšlí, jak vrátit Marsu atmosféru. Zvažuje vytvořit magnetické pole kolem planety

Americká kosmická agentura NASA představila velmi ambiciózní plán, který by mohl přeměnit Rudou planetu na obyvatelnou pro další generace lidstva.

Proč vlastně na Marsu není život a proč je jeho osídlení nesmyslné? Hlavním důvodem je fakt, že tato planeta nemá vlastní magnetické pole – neexistuje tedy žádný štít, který by ji chránil před slunečními větry, jež ji bombardují smrtícím zářením a brání tomu, aby se tam udržela atmosféra.

Kdysi dávno Mars přitom atmosféru měl, přišel o ni ale s kolapsem magnetického pole před miliardami let. Nová simulace NASA naznačuje, že by mohla existovat cesta, jak to napravit – a vypadá to, že ji našla, byť zatím pouze teoreticky.

Jim Green z NASA ji představil na workshopu Planetary Science Vision na konci února. Plán spočívá ve vystřelení umělé magnetosféry mezi Mars a Slunce – toto pole by chránilo planetu před vlivem záření. Podle výpočtů by to stačilo, aby přestala atmosféra Marsu unikat pryč a planeta se tak postupně mohla znovu stát vlídnější pro život.

Modrá, nikoliv rudá planeta

Protože by se atmosféra stala hustější, planeta by se rychle oteplovala, asi o 4–7 stupňů Celsia. To by stačilo, aby se rozpustil oxid uhličitý uvězněný v polárním ledu. A ten by potom spustil skleníkový efekt spočívající v ohřívání celé planety. Nejdůležitější ale je, že by to celé šlo velice rychle: stačilo by jen několik let, aby se atmosféra na Marsu stala z poloviny tak hustou, jako je pozemská atmosféra.

Nahrávám video
Karel Pacner o cestě na Mars
Zdroj: ČT24

Tým upozorňuje, že celý plán je doposud zcela hypotetický. Je ale zásadní v tom, že přináší vizi, jak naši sousední planetu proměnit v obyvatelnou – a to během pouhých několika generací. Největší slabinou je fakt, že zatím neexistuje přístroj, který by tak silné magnetické pole vytvořil. Experimentuje se sice již s malými generátory pro potřeby případné cesty na Mars, ale přístroj, který by dokázal vytvořit pole tak silné, aby ochránilo celou planetu, je spíše úvaha z oblasti vědecké fantastiky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 11 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 20 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...