Nanotrubičky mohou zvýšit kapacitu počítačů nebo zneviditelnit letadla. Výzkumu pomohli čeští vědci

Čeští vědci odhalili vlastnosti materiálu z uhlíkových nanotrubiček. Běžné hmotě dávají nečekané schopnosti, díky kterým by mohlo být v budoucnu například možné ukládat větší množství digitálních dat nebo před radary zneviditelnit auta či letadla.

Pod vedením českého vědce Günthera Kletetschky objev učinil tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která o tom informovala v tiskové zprávě. Studii otiskl odborný časopis Scientific Reports.

„Materiál z uhlíkových nanotrubiček už několik let vyrábí japonský vědec Yoko Inoue, ale já a můj tým jsme se na ně podívali z hlediska elektromagnetismu,“ sdělil Kletetschka. Výjimečné vlastnosti odhalili vědci tím, že nanotrubičky vystavovali různým frekvencím magnetického pole.

Více dat na menší ploše

Kletetschkův tým zjistil, že materiál poskytuje nové možnosti ukládání digitálních dat. „Lidé chtějí, aby se čím dál tím více informací dalo ukládat na stále menší plochu,“ řekl Kletetschka.

Výzkum nanotrubiček na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
Zdroj: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Aby bylo možné nahrát více informací na určitou plochu média, je potřeba menší plocha na jeden bit záznamu. Dosud ale bylo nutné zachovat určitou velikost magnetických zrníček, aby byl zachován stabilní magnetický signál.

V kombinaci s uhlíkovými nanotrubičkami se ovšem zrníčka mohou dostat pod zatím nejmenší možný limit a posloužit v dosud nevídané hustotě magnetického záznamu. Technologie harddisku by se proto, podle vědců, mohla posunout novým směrem.

Využití ve zbrojním průmyslu?

Objev také odhalil, že materiál a elektromagnetické vlnění na sebe vzájemně působí, což může způsobit například neviditelnost aut a letadel pro radary.

Různě velké krystalky materiálu vstupují do interakcí s různými frekvencemi magnetického vlnění, a proto při použití konkrétní velikosti částic pro určitou vlnovou délku je možné předměty „zneviditelnit“. To znamená, že částice trubičkou projdou, ale vlnění se neodrazí zpět – radar pak nemá z čeho získat zpětný odraz.

Současná „neviditelná“ letadla odráží záření nejčastěji pomocí svého tvaru, který radarové vlny odvrací od radaru, nebo materiálů, které jsou schopné radarové záření pohltit a přeměnit ho na tepelnou energii.  „Možnost neviditelnosti je ve vojenství využívána, ale nikdy se nevědělo, že tuto vlastnost mají i uhlíkové nanotrubičky,“ dodal Kletetschka.

Na objevu spolupracovali vědci z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s japonskými vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 16 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 18 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 23 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...