Vědecké týmy po celém světě pracují na vývoji mikroskopických robotů, kteří by během několika let mohli zásadně přispět k léčbě nádorových onemocnění. Takzvaní „nanoroboti“ jsou zhruba tisíckrát menší než šířka lidského vlasu a díky schopnosti cestovat krevním řečištěm zvládnou doručit léky na specifická místa v lidském těle. Výhoda této metody podle odborníků tkví hlavně v minimální zátěži pro organismus pacienta. Ta je jinak v případě chemoterapie či ozařování velmi intenzivní.
Nanoroboti změní budoucnost medicíny. Pomohou zejména u nádorových onemocnění
Události ČT: Vědci z VŠCHT se podílejí na vývoji mikroskopických robotů (zdroj: ČT24)
Na vývoji nanorobotů se dlouhodobě podílí i vědci z Centra pro pokročilé funkční nanoroboty při Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. „Můžeme sledovat, jak se tyto mikromotory připojí k rakovinné buňce a že je pomocí magnetu mohu kontrolovat, jak chci,“ předvedla vědkyně z pražského centra Katherine Villa.
Léčivou látku tak okem nepozorovatelný robot dokáže dopravit až k nádoru a následně uvolní lék přímo v přesně určeném místě. Po splnění úkolu se stroj podle vědců sám rozloží a člověk ho bez problému vyloučí.
Typ materiálu nanorobota pak podle vedoucího centra Martina Pumery závisí na jeho užití. Typicky se ale k výrobě strojů používají polymery či kovy, jako jsou železo a nikl. Profesor Pumera loni popisoval úskalí nanomedicíny v Hyde Parku Civizlizace.
Myšlenka využití mikroskopických robotů není ve světě vědy a medicíny novinkou. První experimenty proběhly už koncem osmdesátých let a odborníci tak na realizaci revoluční metody pracují už roky.
Největší pokroky učinili právě v minulých letech a velikost robotů se podařilo postupně zmenšovat. Pumera ale uvedl, že i tak zavedení nanorobotů do světové medicíny ještě potrvá. Podle něho záleží, o jakou aplikaci nanorobotů bude lékařství usilovat.
„Pokud jde o jednouché aplikace například v rámci trávicího systému či oka, tak bychom mohli nanoroboty používat za pět let. Chceme-li mít složitější aplikace uvnitř krevního řečiště, tak to potrvá dalších patnáct až dvacet let,“ odhadl vědec.
Důvodem je podle něho fakt, že nanoroboti jsou navzdory své miniaturní velikosti celkem komplikované stroje a zároveň je jich ke správnému výkonu potřeba veliké množství. „Jeden nanorobot nic neudělá, potřebujeme jich miliony. A pomocí přístrojů, které nám umožňují precizní nanášení atomových vrstev na sebe, pak vytváříme relativně komplikovaný stroj,“ vysvětlil Pumera.
Navzdory náročnému a dlouhému vývoji má tato technologie podle odborníků veliký potenciál. Právě za vývoj nanostrojů byla v roce 2016 udělena Nobelova cena za chemii. Vědci nyní technologie testují na laboratorních zvířatech.