Největší úplněk za posledních téměř 70 let nastal v pondělí 14. listopadu. Rozdíl oproti běžnému úplňku není podle odborníků vidět pouhým okem, lidem se však může noc zdát jasnější. Pokud měsíc vyfotografují a porovnají se snímky běžných úplňků, tak rozdíl ve velikosti uvidí.
Lidé se z úkazu mohou těšit jen v případě, že nebe nezakryjí oblaka. Na podobný superúplněk si budou muset počkat až do roku 2034.
Proč se velikost úplňků liší?
Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, někdy je k Zemi blíž, někdy dále, vysvětluje vedoucí Hvězdárny Ďáblice Václav Přibáň. „V pondělí bude nejblíže na své dráze k Zemi, proto bude trochu větší. Člověk to ale pouhým okem nepozná. Na fotografiích však ano. Co bude ale zřetelné, je to, že noc bude jasnější než obvykle při jiných úplňcích. Měsíc totiž odráží sluneční světlo,“ řekl Přibáň. V podobné pozici byl Měsíc naposledy v roce 1948.
Úplněk neposkytuje podle Přibáně ideální podmínky pro pozorování, protože se na Měsíci nedají rozeznat žádné podrobnosti povrchu a chybí tak zajímavé stínování. Je totiž při úplňku osvětlen Sluncem kolmo.
Astronomové proto doporučují se na Měsíc dívat, když se nachází v první čtvrti, měsíční krajina je tak dobře osvětlena Sluncem a vynikne plastičnost měsíčního terénu, uvedl Přibáň. „To si dost lidi pletou, říkají si: ,Za úplňku uvidíme celý kotouček Měsíce,‘ ale detaily tam vidět nejsou,“ upozornil.
Rekordní blízkost
Měsíc je v době listopadového úplňku v blízkosti perigea, tedy bodu na dráze tělesa obíhajícího kolem Země, v němž se nejblíže nachází k Zemi. K té se přiblíží na vzdálenost pouhých 356 509 kilometrů. Perigeum Měsíce přitom činí 356 400 kilometrů.
Měsíc je druhé nejjasnější těleso na obloze a zároveň nejbližší vesmírný soused Země. Oproti ní je zhruba čtyřikrát menší. Kolem Země obíhá po eliptické dráze v průměrné vzdálenosti přibližně 400 000 kilometrů. Na rozdíl od Země nemá ani atmosféru, ani magnetické pole. Už malý dalekohled odhalí pozorovatelům mnoho kráterů, kterými je Měsíc pokryt.
