Na vesmírné stanici ISS jsou bakterie potenciálně nebezpečné pro člověka, varuje výzkum

Výzkumníci našli na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) kmeny bakterií Enterobacter – jsou podobné infekčním organismům, které se objevují v nemocnicích. Kmeny nalezené na ISS nejsou pro člověka nebezpečné, ale vědci varují před potenciálními riziky pro budoucí mise.

Pět kmenů bakterií Enterobacter bylo odebráno z toalety a posilovacího stroje na ISS v březnu 2015, když se vědci pokusili lépe pochopit bakteriální komunity, jež žijí na vnitřní straně největší kosmické stanice. Popsali to v článku v odborném časopise BMC Microbiology.

Jednalo se o nesmírně náročný výzkum. Aby biologové popsali, o jaké kmeny Enterobacteru jde, museli bakterie z ISS porovnat s 1291 kmeny známými na Zemi. Výzkum vedl Kasthuri Venkateswaran, který práci komentoval slovy: „Abychom zjistili, které druhy bakterií se nacházejí na ISS, použili jsme nejrůznější metody, abychom mohli popsat jejich genom zcela detailně. Odhalili jsme, že genomy pěti kosmických bakterií jsou nejpodobnější třem kmenům teprve nedávno objeveným na Zemi.“

Co víme o bakteriích z ISS

Všechny tři kmeny bakterií patřily k jednomu druhu, který se jmenuje Enterobacter bugandensis. Ten způsobil zdravotní problémy u novorozenců a dalších pacientů, kteří byli přijati do tří nemocic – jedné v Africe, dvou ve Spojených státech amerických.

Vědci se také zaměřili na to, jestli mají bakterie z ISS nějakou schopnost odolávat antibiotikům – tedy zda projevují podobné vlastnosti, které způsobují stále větší problémy v mnoha nemocnicích na Zemi. Stejně tak vědci studovali, jestli mají bakterie z ISS nějaké geny, které mají potenciál způsobovat nemoci.

Další autor studie Nitin Singh výsledky popsal: „Vzhledem k výsledkům odolnosti genomů Enterobacter bugandensis nalezených na ISS a také k jejich zvýšené nakažlivosti, na kterou jsme přišli, představují tyto druhy potenciální obavy pro další mise. Ale je důležité připomenout, že kmeny nalezené na ISS nejsou virulentní – to znamená, že nepředstavují riziko pro lidské zdraví. Ale je potřeba, aby byly monitorovány.“

  • Virulence je individuální vlastnost patogenu (např. bakterie či viru), která vyjadřuje stupeň patogenity určitého mikrobiálního kmene ve srovnání s ostatními kmeny daného druhu. Také se dá říci, že jednotlivé kmeny jsou různě virulentní. Virulence se určuje například podle schopnosti mikroba vyvolat onemocnění či v rámci něho usmrtit hostitele. Kmeny, které mají tak nízkou virulenci, že téměř nezpůsobují onemocnění, ačkoliv daný druh patogenní je, se nazývají avirulentní.

Autoři práce také ukázali, že bakterie nalezené na ISS měly podobný typ mikrobiální odolnosti jako tři kmeny nalezené na Zemi, a dokázali najít 112 genů, které se podílejí na virulenci, nakažlivosti a obraně. Přestože kmeny Enterobacter bugandensis z ISS nebyly schopné nakazit člověka, autoři pomocí počítačové analýzy předpovídají, že existuje 79procentní pravděpodobnost, že toho potenciálně budou schopné. Aby se to potvrdilo nebo vyvrátilo, bude ale ještě třeba testů na živých organismech. 

To znamená, že nyní zřejmě tyto bakterie nepředstavují pro člověka žádné nebezpečí. Ale mají mnoho vlastností, které by se mohly stát pro člověka hrozbou, kdyby se bakterie jen lehce změnila. A bakterie se mění velice často a rychle, přičemž řada podmínek na ISS tomu může napomáhat. 

Kasthuri Venkateswaran dodal: „Jestli jsou patogeny jako Enterobacter bugandensis schopné způsobovat nemoci a jak velké riziko představují, záleží na velkém množství faktorů, včetně těch environmentálních. Budeme potřebovat další studie na živých organismech, abychom odhalili dopad specifických podmínek na ISS na rizikovost tamních bakterií.“ Mezi faktory, které mohou měnit vlastnosti bakterií v kosmu, řadí expert například mikrogravitaci, radiaci nebo uzavřenost prostoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 20 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...