Na Sibiři se našly nejzachovalejší pozůstatky srstnatého nosorožce. Dochoval se i jeho roh

Ruští vědci nalezli v Jakutsku dobře zachovalé pozůstatky srstnatého nosorožce, který pravděpodobně putoval Sibiří před více než 12 tisíci lety. Jeho zbytky se našly v oblasti, kde se těží diamanty, uvedla agentura Reuters.

Podobné nálezy v obrovských prostorách Sibiře přibývají, poznamenala agentura Reuters. Tyto objevy podle ní souvisejí se změnami klimatu, kvůli kterým se polární oblasti oteplují rychleji než zbytek světa. V důsledku tání věčně zmrzlé půdy zvané permafrost se dostávají na světlo dříve nedostupné nálezy prehistorických zvířat, která se tam dochovala v dobrém stavu.

Nosorožce objevili už v srpnu se všemi končetinami, některými orgány a také s rohem, což je v případě těchto nálezů naprostá rarita, protože roh se poměrně rychle rozkládá, řekl místní televizi vědec Valerij Plotnikov.

Odhadl, že srstnatý nosorožec mohl žít v pozdním pleistocénu, starších čtvrtohorách, které zahrnují starší dobu kamennou (paleolit); podle Reuters v éře, která skončila před 11 700 lety. Daný nosorožec svůj roh zřejmě používal ke sbírání potravy, soudě alespoň podle nalezených stop svědčících o opotřebení otěrem.

Zřejmě šlo o dospívající mládě

Plotnikov ocenil, že tělo zvířete se dochovalo v mnohem lepším stavu než dříve nalezené exempláře tohoto druhu. Dochovaly se i měkké tkáně, možná pohlavní orgány a část střev, jejichž obsah by mohl vědcům upřesnit, v jakém prostředí nosorožec tehdy žil.

Plotnikov soudí, že zvíře zemřelo ve stáří tří čtyř let, tedy šlo o dospívající mládě, které už přešlo z mléka na rostlinnou stravu, ale stále žilo s matkou. O život přišlo nejspíše tím, že se zřítilo do jámy.

Tito vyhynulí nosorožci, které mohutný srstnatý porost chránil před okolním chladem, obývali severní eurasijské stepi. Někdy bývají označováni za „věrné průvodce mamutů“. Je pravděpodobné, že se příležitostně stávali kořistí pravěkých lovců, nebyli však snadným soupeřem. Jedna kostra nosorožce srstnatého byla nalezena také ve spraších u Chrudimi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 1 hhodinou

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 1 hhodinou

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 2 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 3 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.