Na Sibiři se našly nejzachovalejší pozůstatky srstnatého nosorožce. Dochoval se i jeho roh

Ruští vědci nalezli v Jakutsku dobře zachovalé pozůstatky srstnatého nosorožce, který pravděpodobně putoval Sibiří před více než 12 tisíci lety. Jeho zbytky se našly v oblasti, kde se těží diamanty, uvedla agentura Reuters.

Podobné nálezy v obrovských prostorách Sibiře přibývají, poznamenala agentura Reuters. Tyto objevy podle ní souvisejí se změnami klimatu, kvůli kterým se polární oblasti oteplují rychleji než zbytek světa. V důsledku tání věčně zmrzlé půdy zvané permafrost se dostávají na světlo dříve nedostupné nálezy prehistorických zvířat, která se tam dochovala v dobrém stavu.

Nosorožce objevili už v srpnu se všemi končetinami, některými orgány a také s rohem, což je v případě těchto nálezů naprostá rarita, protože roh se poměrně rychle rozkládá, řekl místní televizi vědec Valerij Plotnikov.

Odhadl, že srstnatý nosorožec mohl žít v pozdním pleistocénu, starších čtvrtohorách, které zahrnují starší dobu kamennou (paleolit); podle Reuters v éře, která skončila před 11 700 lety. Daný nosorožec svůj roh zřejmě používal ke sbírání potravy, soudě alespoň podle nalezených stop svědčících o opotřebení otěrem.

Zřejmě šlo o dospívající mládě

Plotnikov ocenil, že tělo zvířete se dochovalo v mnohem lepším stavu než dříve nalezené exempláře tohoto druhu. Dochovaly se i měkké tkáně, možná pohlavní orgány a část střev, jejichž obsah by mohl vědcům upřesnit, v jakém prostředí nosorožec tehdy žil.

Plotnikov soudí, že zvíře zemřelo ve stáří tří čtyř let, tedy šlo o dospívající mládě, které už přešlo z mléka na rostlinnou stravu, ale stále žilo s matkou. O život přišlo nejspíše tím, že se zřítilo do jámy.

Tito vyhynulí nosorožci, které mohutný srstnatý porost chránil před okolním chladem, obývali severní eurasijské stepi. Někdy bývají označováni za „věrné průvodce mamutů“. Je pravděpodobné, že se příležitostně stávali kořistí pravěkých lovců, nebyli však snadným soupeřem. Jedna kostra nosorožce srstnatého byla nalezena také ve spraších u Chrudimi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 12 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...