Tým špičkových expertů z Harvardovy univerzity představil revolučního robota – zcela autonomní stroj složený jen z měkkých částí, aniž by v něm byl jediný kousek kovu.
Na Harvardu vyrobili Octobota. Samočinného robota bez kousku kovu v těle
Doposud se roboti dost podobali tomu, jak si je představovali spisovatelé z 20. století: plní kovových dílků, neohrabaní a zcela neorganičtí. Na Harvardově univerzitě se tamní inženýři pokusili dokázat, že to tak nemusí být – že alternativou mohou být zcela organicky vypadající stroje.
Své síly na tomto projektu spojili inženýři z několika oborů – výsledkem jejich dvouleté práce je Octobot, drobný robot ve tvaru chobotnice. Ten se úplně obejde bez tvrdých kovových dílů. Jde o první ukázku toho, jak by mohli vypadat roboti budoucnosti.
Podle tvůrců tohoto robota by podobné stroje mohly revolučně změnit způsob, jak se lidé vůči robotům chovají: zatím to bylo se značnou nedůvěrou danou právě viditelnou mechanickou povahou robotů. Kdyby roboti vypadali „živěji“, mohlo by to změnit vztah lidí vůči strojům k lepšímu.
Výzkumu, který vedl ke vzniku tohoto prototypu, šéfovali Robert Wood a Jennifer A. Lewisová. Ve zprávě o projektu popsali, co bylo největší výzvou: „Jednou z vizí robotiky je touha vyrábět roboty, kteří jsou zcela měkcí.“ Inženýři se pokoušeli celé roky o to, změkčit tvrdé části robotických těl – ale naráželi na „neřešitelný problém“ s klíčovými orgány, jako jsou baterie nebo elektronika, která robota řídí.
„Náš výzkum dokazuje, že klíčové komponenty jednoduchého robota už dokážeme vyrobit v měkké podobě,“ uvedli vědci. Podle nich by to mohlo již v blízké budoucnosti vést ke vzniku mnohem komplexnějších strojů, než je na první pohled primitivní Octobot.
Měkkého robota vyrobili na 3D tiskárně
„Díky našemu hybridnímu přístupu jsme byli schopni vytisknout klíčové části Octobota na 3D tiskárně bez použití kovů,“ popsala Lewisová. „Octobot je ztělesněním toho, jak skvěle může fungovat integrovaný design a moderní technologie,“ dodala.
Robot Octobot
Celý robot je pneumatický – pohybuje se úměrně tomu, jak se plyn chová pod tlakem. Reakce uvnitř robota přemění malé množství peroxidu vodíku na větší objem plynu. Ten pak vniká do robotových chapadel a nafukuje je. Když je vše správně koordinováno, může se Octobot pohybovat.
Peroxid vodíku, respektive jeho reakce s katalyzátorem (v tomto případu byla použita platina) je ideálním zdrojem pohonu, není k němu třeba žádných pevných částí.
Chobotnice jsou pro výrobce robotů velkou výzvou – jde o bezobratlé živočichy se značně velkým, složitým a multifunkčním tělem. A přitom v tomto těle nejsou žádné kosti, jen svaly.