Navzdory nestabilitě provádějí unikátní výzkum v Iráku. Čeští archeologové mapují pozůstatky ranně islámského osídlení v oblasti severovýchodní Mezopotámie. Pracují často několik kilometrů od území ovládaného samozvaným Islámským státem.
Vylidněná města, prach, písek a poušť. Historická provincie Hazzá bývala jedním z nejhustěji osídlených území na světě, dnes po ní zbyla jen malá stejnojmenná vesnice ležící asi 20 kilometrů od města Arbíl. Podívejte se na reportáž:
Karel Nováček, archeolog z Univerzity Palackého v Olomouci, který tento výzkum vedl, popisuje cíl průzkumu: „Tato provincie ležela v zázemí největších center tehdejšího světa, což byl Bagdád a Sámará. Abychom ji poznali, kombinujeme data z dálkového průzkumu země se sběrem povrchového archeologického materiálu, s ohledáváním pozůstatků architektury.“
To znamená, že archeologové porovnávají starší a současné satelitní snímky oblasti a z nich odvozují, kde by se nyní mohly nacházet zapomenuté a nikdy neprozkoumané památky. Na tato místa se pak archeologové vydávají a mapují je s pomocí dronů, fotoaparátů a další archeologické techniky.
- Pešmerga je název kurdských ozbrojených milicí, působících jako neoficiální kurdská armáda v rámci Iráku, kde mají Kurdové rozsáhlou autonomii.
V kdysi úrodném kraji se nachází pozůstatky asi dvaceti měst. Tým Karla Nováčka se kvůli bezpečnostní situaci musí obejít bez vykopávek. Památky ohrožují hlavně stavby silnic, těžba ropy a zemědělství. V neposlední řadě je to však také samozvaný Islámský stát. Tým českých archeologů často působil na dohled od hranic islamistů pod ochranou kurdských pešmergů.
Význam Arbílu
Arbíl byl jedním z prvních míst, které bylo osídleno lidmi; čeští archeologové zde našli už roku 2010 předměty staré kolem 150 000 let. Významnou metropolí se stal už v době mezopotámské říše – tedy v době tři tisíce let před naším letopočtem. Byl součástí mnoha říší – asyrské, perské, babylonské, arabské i osmanské.
Význam si podržel vždy, na rozdíl od jiných známějších archeologických lokalit, nikdy úplně nezanikl – občas upadal, ale nikdy nebyl zcela opuštěn a vždy měl přinejmenším lokální význam. Právě proto stál Arbíl spíše mimo zájem archeologů, až donedávna nebyl zkoumán prakticky vůbec. Dnes má téměř milion obyvatel a je čtvrtým největším městem Iráku.
Viditelnou připomínkou bohatých dějin města je 30 metrů vysoký umělý pahorek, který tvoří střed i symbolickou dominantu Arbílu. V jeho nitru se skrývají pozůstatky slavného chrámu bohyně Ištar, věštírny a královského paláce z osmého století před Kristem. Vrcholek pahorku obsadila středověká pevnost, jež se později přeměnila na hustě osídlenou čtvrť s doklady městské architektury z přelomu 19. a 20. století.
Mosul – válkou zasažené metropole
I dalším projektem – mapováním zničených památek v Mosulu – vědci pomáhají uchovat historii pro další generace. „Popis architektury Mosulu neexistuje. Nebo respektive to, co existuje, je sto let staré a neúplné, my se snažíme tuto černou díru zaplnit,“ popisuje Nováček. Vědci vytvořili interaktivní mapu, která jejich práci v Mosulu vizualizuje.
Jak se měnil Mosul pod nadvládou samozvaného Islámského státu, představí archeologové i tady v budově Akademie věd na Národní třídě – na výstavě, která se bude konat v únoru příštího roku.
