Na Břeclavsku rostou rajčata bez půdy. Stačí kokosová vlákna a speciální roztok

Nahrávám video
Díky hydroponii vypěstují ve Velkých Němčicích až šest tun rajčat denně
Zdroj: ČT24

Až šest tun cherry rajčat denně produkují zelináři z Velkých Němčic na Břeclavsku. Nepotřebují k tomu rozlehlá pole, ale pětihektarový skleník. V něm půdu nahrazují kokosová vlákna se speciálním vodním roztokem. Takzvaná hydroponická technologie urychluje pěstování a je zároveň vhodná pro alergiky.

V moderních sklenících u Velkých Němčic se rajčata červenají, aniž by potřebovala hrst hlíny. Zemědělci je totiž pěstují po holandském vzoru, metodou zvanou hydroponie. Rostlinám dodávají přesně ty živiny, které potřebují. Zemina totiž může obsahovat i škodlivé látky.

„Sazenice se ukládají na matrace z kokosové drti, do nichž je přiváděna dripy voda s výživou,“ přiblížil hlavní agrnonom Matěj Pospiš. Složení výživy zemědělci pravidelně kontrolují a podle toho upravují její jednotlivé složky. O jejich opylení se v uzavřených prostorách vytápěných nedalekou bioplynovou stanicí starají čmeláci.

„Co se týká samotného prodeje, první rajčata jsme začali sklízet koncem ledna,“ uvedl manažer projektu Josef Karpíšek. V současnosti produkují v pětihektarových sklenících až šest tun cherry rajčat denně. Ta se hned do druhého dne po utržení dostanou k zákazníkům.

„Hlavní myšlenkou bylo přinášet lidem čerstvé ovoce a zeleninu, které dokážeme vypěstovat u nás v republice. Protože téměř devadesát procent prodeje v řetězcích je z dovozu,“ řekla Alena Pastrnková ze sdružení Čerstvě utrženo s tím, že rajčata jsou k dostání přímo ve Velkých Němčicích, ale i v několika obchodních řetězcích a na internetu.

Hydroponie pomáhá i s pěstováním salátu nebo jahod

Kromě cherry rajčat se dají hydroponicky pěstovat třeba také jahody, papriky nebo meloun. V Břeclavi pak pomocí této metody pěstují salát a v Suchohrdlech u Miroslavi mají podobný skleník na bylinky.

Hydroponické skleníky na Moravě
Zdroj: ČT24

„S netradičním zemědělstvím se budeme setkávat stále častěji, bude kompenzovat nedostatek kvalitní půdy. Zároveň umožní zvýšit výnosy a naopa omezit negativni vlivy, jako choroby rostlin nebo škůdce,“ míní děkan Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Robert Pokluda. Takto vypěstovaná zelenina má vše potřebné a lze ji pěstovat celý rok.

Jižní Morava je navíc v tuzemsku nejteplejším regionem, potýkajícím se stále více se suchem, ale také erozí. Ministerstvo zemědělství se proto snaží zemědělce dlouhodobě přimět k tomu, aby jí čelili a hospodařili trvale udržitelným způsobem. K němu patří i snaha, aby půdě zůstala schopnost zadržet co nejvíce vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 5 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...