Na Břeclavsku rostou rajčata bez půdy. Stačí kokosová vlákna a speciální roztok

Nahrávám video
Díky hydroponii vypěstují ve Velkých Němčicích až šest tun rajčat denně
Zdroj: ČT24

Až šest tun cherry rajčat denně produkují zelináři z Velkých Němčic na Břeclavsku. Nepotřebují k tomu rozlehlá pole, ale pětihektarový skleník. V něm půdu nahrazují kokosová vlákna se speciálním vodním roztokem. Takzvaná hydroponická technologie urychluje pěstování a je zároveň vhodná pro alergiky.

V moderních sklenících u Velkých Němčic se rajčata červenají, aniž by potřebovala hrst hlíny. Zemědělci je totiž pěstují po holandském vzoru, metodou zvanou hydroponie. Rostlinám dodávají přesně ty živiny, které potřebují. Zemina totiž může obsahovat i škodlivé látky.

„Sazenice se ukládají na matrace z kokosové drti, do nichž je přiváděna dripy voda s výživou,“ přiblížil hlavní agrnonom Matěj Pospiš. Složení výživy zemědělci pravidelně kontrolují a podle toho upravují její jednotlivé složky. O jejich opylení se v uzavřených prostorách vytápěných nedalekou bioplynovou stanicí starají čmeláci.

„Co se týká samotného prodeje, první rajčata jsme začali sklízet koncem ledna,“ uvedl manažer projektu Josef Karpíšek. V současnosti produkují v pětihektarových sklenících až šest tun cherry rajčat denně. Ta se hned do druhého dne po utržení dostanou k zákazníkům.

„Hlavní myšlenkou bylo přinášet lidem čerstvé ovoce a zeleninu, které dokážeme vypěstovat u nás v republice. Protože téměř devadesát procent prodeje v řetězcích je z dovozu,“ řekla Alena Pastrnková ze sdružení Čerstvě utrženo s tím, že rajčata jsou k dostání přímo ve Velkých Němčicích, ale i v několika obchodních řetězcích a na internetu.

Hydroponie pomáhá i s pěstováním salátu nebo jahod

Kromě cherry rajčat se dají hydroponicky pěstovat třeba také jahody, papriky nebo meloun. V Břeclavi pak pomocí této metody pěstují salát a v Suchohrdlech u Miroslavi mají podobný skleník na bylinky.

Hydroponické skleníky na Moravě
Zdroj: ČT24

„S netradičním zemědělstvím se budeme setkávat stále častěji, bude kompenzovat nedostatek kvalitní půdy. Zároveň umožní zvýšit výnosy a naopa omezit negativni vlivy, jako choroby rostlin nebo škůdce,“ míní děkan Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Robert Pokluda. Takto vypěstovaná zelenina má vše potřebné a lze ji pěstovat celý rok.

Jižní Morava je navíc v tuzemsku nejteplejším regionem, potýkajícím se stále více se suchem, ale také erozí. Ministerstvo zemědělství se proto snaží zemědělce dlouhodobě přimět k tomu, aby jí čelili a hospodařili trvale udržitelným způsobem. K němu patří i snaha, aby půdě zůstala schopnost zadržet co nejvíce vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 15 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...