Na Břeclavsku rostou rajčata bez půdy. Stačí kokosová vlákna a speciální roztok

Nahrávám video

Až šest tun cherry rajčat denně produkují zelináři z Velkých Němčic na Břeclavsku. Nepotřebují k tomu rozlehlá pole, ale pětihektarový skleník. V něm půdu nahrazují kokosová vlákna se speciálním vodním roztokem. Takzvaná hydroponická technologie urychluje pěstování a je zároveň vhodná pro alergiky.

V moderních sklenících u Velkých Němčic se rajčata červenají, aniž by potřebovala hrst hlíny. Zemědělci je totiž pěstují po holandském vzoru, metodou zvanou hydroponie. Rostlinám dodávají přesně ty živiny, které potřebují. Zemina totiž může obsahovat i škodlivé látky.

„Sazenice se ukládají na matrace z kokosové drti, do nichž je přiváděna dripy voda s výživou,“ přiblížil hlavní agrnonom Matěj Pospiš. Složení výživy zemědělci pravidelně kontrolují a podle toho upravují její jednotlivé složky. O jejich opylení se v uzavřených prostorách vytápěných nedalekou bioplynovou stanicí starají čmeláci.

„Co se týká samotného prodeje, první rajčata jsme začali sklízet koncem ledna,“ uvedl manažer projektu Josef Karpíšek. V současnosti produkují v pětihektarových sklenících až šest tun cherry rajčat denně. Ta se hned do druhého dne po utržení dostanou k zákazníkům.

„Hlavní myšlenkou bylo přinášet lidem čerstvé ovoce a zeleninu, které dokážeme vypěstovat u nás v republice. Protože téměř devadesát procent prodeje v řetězcích je z dovozu,“ řekla Alena Pastrnková ze sdružení Čerstvě utrženo s tím, že rajčata jsou k dostání přímo ve Velkých Němčicích, ale i v několika obchodních řetězcích a na internetu.

Hydroponie pomáhá i s pěstováním salátu nebo jahod

Kromě cherry rajčat se dají hydroponicky pěstovat třeba také jahody, papriky nebo meloun. V Břeclavi pak pomocí této metody pěstují salát a v Suchohrdlech u Miroslavi mají podobný skleník na bylinky.

Hydroponické skleníky na Moravě
Zdroj: ČT24

„S netradičním zemědělstvím se budeme setkávat stále častěji, bude kompenzovat nedostatek kvalitní půdy. Zároveň umožní zvýšit výnosy a naopa omezit negativni vlivy, jako choroby rostlin nebo škůdce,“ míní děkan Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Robert Pokluda. Takto vypěstovaná zelenina má vše potřebné a lze ji pěstovat celý rok.

Jižní Morava je navíc v tuzemsku nejteplejším regionem, potýkajícím se stále více se suchem, ale také erozí. Ministerstvo zemědělství se proto snaží zemědělce dlouhodobě přimět k tomu, aby jí čelili a hospodařili trvale udržitelným způsobem. K němu patří i snaha, aby půdě zůstala schopnost zadržet co nejvíce vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 16 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 17 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 19 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 20 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 22 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 22 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...