Úplňky mohou mít podle nové studie spojitost se zemětřeseními – především s těmi silnými, prokázali japonští vědci.
Vědci spekulovali o propojení mezi zemětřeseními a fázemi Měsíce už od 19. století. Jejich úvaha byla logická: pokud mohou slapové síly Měsíce pohnout vlnami oceánů, proč by nemohly mít nějaký vliv také na jevy, které způsobují zemětřesení? Příležitostná pozorování tuto hypotézu zdánlivě potvrzovala.
Novější práce zase upozorňovaly na to, že střídání přílivu a odlivu může způsobovat slabé a pomalé otřesy. Zatímco vliv úplňku na lidskou psychiku nebyl potvrzen, práce zveřejněná v odborném časopise Nature ukazuje, že vztah mezi silnými zemětřeseními a úplňkem by existovat mohl.
Tým japonských vědců z Tokijské univerzity porovnával údaje o zemětřeseních ve třech databázích s fázemi Měsíce. Geologové přitom věnovali pozornost pouze těm nejsilnějším zemětřesením v poslední době, která byla dobře zaznamenaná. Jejich výzkum prokázal, že právě v době nejsilnějšího působení Měsíce dochází k velmi nadprůměrnému počtu těch nejintenzivnějších zemětřesení.
Konkrétní příklady ukazují propojení
Ze dvanácti nejsilnějších zemětřesení v poslední době se jich rovnou 9 stalo v době, kdy byl Měsíc v úplňku nebo novoluní. Týkalo se to například zemětřesení na Sumatře roku 2004 (magnituda 9,3), v Chile roku 2010 (magnituda 8,8) i ve Fukušimě roku 2011 (magnituda 9,0).
Jak přesně celý mechanismus funguje, zatím vědci ještě úplně nechápou, ale je jisté, že k těmto zemětřesením dochází, když je Měsíc se Zemí a Slunce v jedné přímce, tedy buď v novu, nebo naopak v úplňku. Právě tehdy mají slapové jevy největší sílu – působení Slunce a Měsíce se sčítá.
Japonský tým se domnívá, že zemětřesení nejsou primárně způsobována slapovými silami, ale mohou jimi být výrazně posilována. Přestože je celkové působení těchto sil velmi malé, na vznik zemětřesení má zřejmě překvapivě silný vliv.
