Může úplněk způsobit silné zemětřesení? Nová studie se pokusila rozlousknout starý problém

Úplňky mohou mít podle nové studie spojitost se zemětřeseními – především s těmi silnými, prokázali japonští vědci.

Vědci spekulovali o propojení mezi zemětřeseními a fázemi Měsíce už od 19. století. Jejich úvaha byla logická: pokud mohou slapové síly Měsíce pohnout vlnami oceánů, proč by nemohly mít nějaký vliv také na jevy, které způsobují zemětřesení? Příležitostná pozorování tuto hypotézu zdánlivě potvrzovala.

Novější práce zase upozorňovaly na to, že střídání přílivu a odlivu může způsobovat slabé a pomalé otřesy. Zatímco vliv úplňku na lidskou psychiku nebyl potvrzen, práce zveřejněná v odborném časopise Nature ukazuje, že vztah mezi silnými zemětřeseními a úplňkem by existovat mohl.

Tým japonských vědců z Tokijské univerzity porovnával údaje o zemětřeseních ve třech databázích s fázemi Měsíce. Geologové přitom věnovali pozornost pouze těm nejsilnějším zemětřesením v poslední době, která byla dobře zaznamenaná. Jejich výzkum prokázal, že právě v době nejsilnějšího působení Měsíce dochází k velmi nadprůměrnému počtu těch nejintenzivnějších zemětřesení.

Konkrétní příklady ukazují propojení

Ze dvanácti nejsilnějších zemětřesení v poslední době se jich rovnou 9 stalo v době, kdy byl Měsíc v úplňku nebo novoluní. Týkalo se to například zemětřesení na Sumatře roku 2004 (magnituda 9,3), v Chile roku 2010 (magnituda 8,8) i ve Fukušimě roku 2011 (magnituda 9,0).
Jak přesně celý mechanismus funguje, zatím vědci ještě úplně nechápou, ale je jisté, že k těmto zemětřesením dochází, když je Měsíc se Zemí a Slunce v jedné přímce, tedy buď v novu, nebo naopak v úplňku. Právě tehdy mají slapové jevy největší sílu – působení Slunce a Měsíce se sčítá.

Japonský tým se domnívá, že zemětřesení nejsou primárně způsobována slapovými silami, ale mohou jimi být výrazně posilována. Přestože je celkové působení těchto sil velmi malé, na vznik zemětřesení má zřejmě překvapivě silný vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...