Může jóga pomoci proti poruchám paměti? Vědci v Brně sledují desítky dobrovolníků

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zkoumá vliv jógy a meditace na poruchy paměti a demenci starší populace. K výzkumu využívá 30 dobrovolníků, kteří v osmi týdnech absolvují meditační techniky, ale i různé testy. Podle lékařky Kateřiny Sheardové jóga pomáhá lidem zbavit se stresu a úzkosti, což jsou rizikové faktory demence.

Podle Sheardové má v ČR asi 330 000 seniorů nad 65 let, což je asi pětina, mírnou kognitivní poruchu, čili poruchu paměti nebo poznávacích funkcí. Takový člověk má s pamětí, soustředěním a orientací o něco větší potíže, než odpovídá jeho věku, ale nesplňuje kritéria pro diagnózu demence. „Dalších minimálně 150 000 lidí trpí demencí a velikost obou skupin neustále roste,“ uvedla Sheardová.

Objevitel Alzheimerovy nemoci byl Čech (zdroj: ČT24)

Proto výzkumníci hledají možnosti, jak oddálit nástup onemocnění a zmírnit jejich průběh. Jednou z metod je meditace. „Vybrali jsme 30 dobrovolníků z pacientů účastnících se naší studie o stárnutí mozku. Absolvují osmitýdenní program, který využívá techniky v mnohém shodné s klasickou jógou. Trénink vede zkušený instruktor,“ uvedla Sheardová, která vede brněnskou část studie o stárnutí mozku.

Jak se zkoumá vliv jógy na mozek

Podle ní účastníci také třikrát absolvují podrobné vyšetření zaměřené na kognitivní funkce, stres, úzkost a depresivitu a stav imunitního systému. „Poprvé před zahájením meditačního programu, druhý týden po jeho skončení a poslední půlrok po skončení,“ doplnila. Čekají je paměťové testy, testy pozornosti, na úzkost a depresivitu a vyplní dotazník s otázkami odhalujícími kvalitu jejich života.

Neurolog: Parkinsonova nemoc není nemoc stáří (zdroj: ČT24)

Ze vzorků krve odborníci analyzují jejich imunitní profil a z analýzy slin úroveň jejich stresu. „Jóga je prevencí proti mnoha nemocem. Pomáhá zbavit se stresu a úzkostí, což jsou rizikové faktory demence. Pomáhá i při léčbě mírných kognitnivních poruch a demence, protože mírní psychické příznaky a zabraňuje jejich rozvoji. Společně s tělesným pohybem má vliv na prevenci rozvoje poruch paměti,“ doplnila Sheardová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 5,5 milionu korun.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025

Česko vypustilo do vesmíru svou největší družici, sloužit bude obraně

Česko v úterý vypustilo do vesmíru prozatím svou největší družici SATurnin-1. Sloužit má k obraně a bezpečnosti. Na rozdíl od jiných družic není závislá na zahraničních technologiích a jejím úkolem bude pořizovat snímky planety. Družici představili zástupci Výzkumného zkušebního a leteckého ústavu (VZLU) Aerospace, který ji vytvořil na zakázku od ministerstva obrany. Na oběžnou dráhu ji vynesla z USA raketa Falcon-9 společnosti SpaceX.
17. 1. 2025

Dvůr Břevnovského kláštera ukrýval přes tisíc koster vojáků

Přes tisíc koster vojáků našli archeologové na dvoře Břevnovského kláštera. Odkryli tam jedno z největších hromadných pohřebišť v Evropě. Pochází z období Sedmileté války. Vzhledem k velikosti a době, kdy se konflikt odehrál, jde podle nich o naprosto ojedinělý soubor.
17. 1. 2025

Výzkum: U Vídně žily v době Avarů geneticky odlišné skupiny s jednou kulturou

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem díky archeogenetické analýze více než sedmi set koster z avarských pohřebišť zjistili, že nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které ale sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské. Obě žily dle expertů nejméně šest generací v míru a integrovaly se v jednu společnost.
16. 1. 2025

Žádné mutace. Vědci zkoumali psy žijící v Černobylu

Američtí vědci srovnali dvě populace psů žijících na Ukrajině. Jedna se pohybuje nedaleko Černobylu, druhá přímo v areálu nechvalně známé atomové elektrárny, kde došlo roku 1986 k jaderné katastrofě. Ukázalo se, že u obou skupin je míra genetických změn malá.
15. 1. 2025

Green Deal europoslanci schválili před pěti lety. Ochranu klimatu řeší i další země

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.
15. 1. 2025
Načítání...