Může jóga pomoci proti poruchám paměti? Vědci v Brně sledují desítky dobrovolníků

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zkoumá vliv jógy a meditace na poruchy paměti a demenci starší populace. K výzkumu využívá 30 dobrovolníků, kteří v osmi týdnech absolvují meditační techniky, ale i různé testy. Podle lékařky Kateřiny Sheardové jóga pomáhá lidem zbavit se stresu a úzkosti, což jsou rizikové faktory demence.

Podle Sheardové má v ČR asi 330 000 seniorů nad 65 let, což je asi pětina, mírnou kognitivní poruchu, čili poruchu paměti nebo poznávacích funkcí. Takový člověk má s pamětí, soustředěním a orientací o něco větší potíže, než odpovídá jeho věku, ale nesplňuje kritéria pro diagnózu demence. „Dalších minimálně 150 000 lidí trpí demencí a velikost obou skupin neustále roste,“ uvedla Sheardová.

Nahrávám video

Proto výzkumníci hledají možnosti, jak oddálit nástup onemocnění a zmírnit jejich průběh. Jednou z metod je meditace. „Vybrali jsme 30 dobrovolníků z pacientů účastnících se naší studie o stárnutí mozku. Absolvují osmitýdenní program, který využívá techniky v mnohém shodné s klasickou jógou. Trénink vede zkušený instruktor,“ uvedla Sheardová, která vede brněnskou část studie o stárnutí mozku.

Jak se zkoumá vliv jógy na mozek

Podle ní účastníci také třikrát absolvují podrobné vyšetření zaměřené na kognitivní funkce, stres, úzkost a depresivitu a stav imunitního systému. „Poprvé před zahájením meditačního programu, druhý týden po jeho skončení a poslední půlrok po skončení,“ doplnila. Čekají je paměťové testy, testy pozornosti, na úzkost a depresivitu a vyplní dotazník s otázkami odhalujícími kvalitu jejich života.

Nahrávám video

Ze vzorků krve odborníci analyzují jejich imunitní profil a z analýzy slin úroveň jejich stresu. „Jóga je prevencí proti mnoha nemocem. Pomáhá zbavit se stresu a úzkostí, což jsou rizikové faktory demence. Pomáhá i při léčbě mírných kognitnivních poruch a demence, protože mírní psychické příznaky a zabraňuje jejich rozvoji. Společně s tělesným pohybem má vliv na prevenci rozvoje poruch paměti,“ doplnila Sheardová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 4 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 6 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 8 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...