Musk má evropskou konkurenci. Ve Švédsku jeho bývalý zaměstnanec spustí obří továrnu na baterie

Ve Švédsku by mohla vyrůst obří továrna na výrobu baterií pro elektromobily i rodinné domy. Projekt, který podpoří Evropská investiční banka, bude konkurovat továrně Gigafactory Elona Muska.

Před týdnem triumfoval Elon Musk úspěšným startem těžkého raketového nosiče Falcon Heavy. Při této příležitosti řekl, že doufá ve start nových závodů o vesmír. Těch se sice jen tak nedočká, ale velmi brzy se mu objeví konkurence v jiném odvětví, v němž podniká.

Evropská investiční banka se totiž tento týden rozhodla, že podpoří ambiciózní záměr švédské společnosti Northvolt, která plánuje výstavbu obrovského závodu na výrobu baterií. Ten by mohl být tak velký a díky podpoře Evropské unie i kvalitní, že by měl konkurovat dokončované Muskově továrně na baterie známé jako Gigafactory.

Elon Musk (*28. června 1971, Jihoafrická republika) je americký podnikatel. Spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a spoluzaložil a jako výkonný ředitel vede automobilku Tesla Motors. Zároveň je předsedou společnosti SolarCity, která se v USA zabývá instalací solárních panelů pro domy a chce spustit systém superrychlých vlaků Hyperloop.

Elon Musk
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Muskova společnost Tesla začala Gigafactory stavět už v červnu 2014 v průmyslové zóně Tahoe Reno v okrese Storey v Nevadě. Až bude továrna roku 2020 dokončena, měla by dodávat baterie s energií 35 GWh ročně – to by mohlo až zdvojnásobit současnou kapacitu výrobních závodů na baterie. U zahájení výstavby byl i Švéd Peter Carlsson, který v té době pro Teslu pracoval jako manažer nákupu.

Pak ale změnil působiště a v Evropě se stal ředitelem společnosti Northvolt, která vznikla roku 2016. Investovali do ní tak velcí severští hráči, jako jsou společnosti Stena, VattenFall nebo Vinnova – to vše ve spolupráci se Švédskou energetickou agenturou. Cílem jejich podnikání je výstavba evropské továrny na baterie, která by mohla konkurovat Muskově Gigafactory jak cenou, tak i kvalitou.

Měla by vyrůst ve Švédsku, ve městě Skellefteå. Továrna má být dokončena roku 2023, kdy by měla být schopná dodávat ročně baterie s energií 32 GWh – bude tedy jen trošku menší než továrna Elona Muska.

Půjde o jednoznačně největší evropské zařízení na výrobu li-ion baterií; ty by se pak měly využívat v dopravě, ukládání energie i ve spotřebním zboží.

V pondělí 12. února získal tento plán důležitou injekci, když se Evropská investiční banka (EIB) rozhodla, že dá projektu půjčku 52,5 milionů eur, tedy asi 1,3 miliardy korun. Za tuto částku by měla vzniknout demonstrační výrobní linka ve středošvédském městě Västerås.

Výstavba by měla začít v nejbližších měsících, zřejmě hned na jaře. Projekt by měl prokázat, zda je výroba baterií v tomto prostředí konkurenceschopná a jestli budou její produkty srovnatelné kvalitou, cenou i ekologickými vlastnostmi s americkou a asijskou konkurencí. V závodě by mělo pracovat mezi 300–400 zaměstnanci.

Ambroise Fayolle, místopředseda EIB, komentoval půjčku takto: „Banka plní jeden z hlavních cílů – podporu tohoto typu výzkumu a vývoje v Evropě. S rostoucím množstvím čisté energie a elektrické mobility budou baterie stále důležitější. Evropa ve výrobě baterií v současné době zaostává; tento vysoce inovativní a strategický projekt si zaslouží evropskou podporu.“

K čemu to je?

Díky masové výrobě by se baterie mohly stát nejen mnohem levnějšími, ale také konečně přívětivějšími k životnímu prostředí – továrna by totiž měla umožňovat i recyklaci baterií.

Evropa je ale potenciálně velmi zajímavá i pro Elona Muska, svou další továrnu Gigafactory na baterie chce stavět právě tady; ještě letos by měl oznámit, kde přesně vyroste.

Baterie tvoří asi 30 procent ceny nových elektromobilů; právě jejich cena je tedy tím, co brání většímu rozšíření tohoto druhu dopravy. Kromě automobilů se stejné baterie používají také jako součást energetických systémů v domech: ukládá se v nich energie ze solárních panelů, která by jinak odcházela do sítě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 6 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 9 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 12 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
včera v 18:43

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
včera v 10:00

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...