Mrtvá kosatka měla v těle extrémní množství jedovaté chemikálie. Je to problém pro celý druh

Před rokem bylo na skotských březích nalezeno tělo mrtvé kosatky, jedné z posledních v britských vodách – místní jí říkali Lulu. Vědci nyní zveřejnili zprávu o tom, jaké byly příčiny její smrti.

Původní zprávy říkaly, že kosatka se zamotala do sítí, ale pitva ukázala, že její tělo bylo plné „šokujícího množství PCB“. PCB neboli polychlorované bifenyly jsou chemikálie, které se usazují v tělech velkých savců a působí v nich řadu změn. Podle vědců patřila koncentrace nalezená v těle kosatky k těm úplně nejvyšším, jaké kdy byly v živém organismu naměřeny.

  • PCB se začaly masově používat už ve 30. letech 20. století nejprve ve Spojených státech. Používaly se jako přídavné látky pro barvy a laky, ale také byly náplní transformátorů nebo kondenzátorů. V 60. letech se ukázalo, že tyto pronikají do potravního řetězce a vydrží v něm velmi dlouho, především u predátorů. Mají mnoho negativních vedlejších účinků, od rakoviny přes ztrátu plodnosti až po poškození jater. V Československu byla jejich výroba zastavena v roce 1984.


Stádo kosatek, k němuž Lulu patřila, má nyní již jen osm kusů; biologové se bojí, že podobně jako tato samice jsou otrávené i ostatní. Kontaminované kosatky mohou mít dlouhodobé zdravotní problémy, chemikálie jako PCB mohou vést i k jejich neplodnosti. Dr. Andrew Brownlow, který pitvu kosatky vedl, oznámil v tiskové zprávě, že úroveň PCB byla v jejím těle dvacetkrát vyšší, než je bezpečná úroveň pro tak velká zvířata. „To z kosatek dělá jedny ze zvířat nejvíce kontaminovaných polychlorovanými bifenyly a současně nám to klade otázku, zda mohou kosatky s takovým postižením vůbec dlouhodobě přežít.“

Dr. Brownlow popsal: „Hranice, kde zřejmě nastává nějaký fyziologický efekt, se pohybuje mezi 20–40 miligramy PCB na kilogram hmotnosti. Lulu měla 957 miligramů na kilogram.“ Lulu měla v době smrti přibližně 20 let, na kosatku tedy byla ještě relativně mladá – samice se mohou dožívat až 90 roků. Na savce je to však věk značně vysoký, právě proto se v jejím organismu mohlo nashromáždit takové množství. U Lulu se mohla otrava PCB projevit například tím, že nemohla mít potomky – což potvrdila analýza jejích rozmnožovacích orgánů.

Nahrávám video

PCB také poškozuje mozek. Právě to mohlo být podle biologů příčinou smrti Lulu. „Kosatky jsou velmi inteligentní a obratné, Lulu strávila většinu života právě nedaleko místa, kde zemřela,“ naznačil Brownlow. Nemělo by se jí tedy stát to, co se přihodilo Lulu – zapletla se do rybářských sítí, kde uvízla a zemřela. Něco takového se kosatkám normálně nestává.

PCB ničí mořský život – i když jsou zakázané

Polychlorované bifenyly podobným způsobem likvidují i lední medvědy. Během 80. a 90. let dvacátého století se v jejich orgánech nahromadilo obrovské množství těchto jedovatých chemikálií, popsala nedávno česká vědkyně Viola Pavlová z Hydrobiologického ústavu Akademie věd.

V práci zveřejněné v listopadovém čísle odborného časopisu Proceedings of the Royal Society B popsala, jaký vliv měly PCB na rozmnožovací schopnosti ledních medvědů na východě Grónska a na Špicberkách.

Nahrávám video

PCB prokazatelně snižuje plodnost medvědích samců, čímž spouští takzvaný Aleeho efekt. To znamená, že pokud je populace nějakého druhů nízká, je pro jedince obtížné nalézt partnera nebo ochránit se před predátorem a počet narozených jedinců může být daleko nižší než počet nepřeživších a populace míří k vyhynutí.

Největší problém se ukázal u oblastí, kde neplodní samci mohli o samice soupeřit s těmi plodnými – pokud neplodní samci vítězili, stejně se populace nezvětšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...