Mravenci zachraňují své zraněné z bojů jako lidští paramedici

Situace jako z hollywoodského válečného dramatu. Po střetu dvou armád zůstává na bojišti spousta zraněných, odtržené končetiny i mnoho bolesti. Pak zazní signál a ke zraněným vojákům přibíhají záchranáři, kteří je rychle dopraví pryč z bojiště. Až na to, že tato situace není z války lidí, ale z bojů mravenců.

Popsali to myrmekologové (experti na mravence), kteří studovali druh Megaponera analis – mravence, kteří se živí termity. „Tento druh chování byste u mravenců nečekali; vždy si je představujeme jako tvory, pro něž je typické, že se jedinec automaticky obětuje pro dobro zbytku kolonie,“ vyjádřil se biolog Erik Frank, který na tomto výzkumu pracoval. Tato práce je první, která podobné chování u mravenců odhalila – zranění totiž nejsou v bezprostředním ohrožení života.

1 minuta
Mravenci Megaponera analis zachraňují zraněné
Zdroj: Scientific Advances

Studie zveřejněná v odborném časopise Science Advances ukazuje, že mravenčí kolonie tohoto druhu naopak jednotlivé členy oceňují – prospěch jednotlivce je tedy dobrem pro prospěch celé kolonie. Motivací však u mravenců není empatie, nýbrž chemie.

Chemické volání o pomoc

Zdraví mravenci totiž nezachraňují ty zraněné jen tak. Nejprve jim musí přijít prosba o pomoc. Tu poranění vysílají pomocí chemických žláz v kusadlech, jimiž vysílají do svého okolí feromony. Jde o chemické signály, které ostatní mravenci vnímají a okamžitě na ně reagují.
Vědci toto chování pozorovali v Pobřeží slonoviny v národním parku Comoé na 52 různých koloniích výše popsaného druhu mravenců. Sledovali je při 420 nájezdech na kolonie termitů. Tyto útoky probíhají tak, že větší mravenci prorazí stěnu do termitiště, zatímco ti menší vtrhnou dovnitř, pozabíjí tam žijící termity a jejich mrtvá těla vytáhnou ven.

Do mraveniště si však pak odnesou nejen mrtvá tělíčka termitů, ale také mravence, kteří utrpěli zranění v boji – například přišli o tykadla nebo končetiny a nejsou tedy schopní samostatného pohybu. Zdá se, že takových „válečných invalidů“ zachrání až 96 procent.
Biologové při několika experimentech mravence mnohokrát poškodili, aby si tuto hypotézu potvrdili – vždy to vyšlo. Také když si vědci zraněné mravence barevně označili, potvrdili, že záchrana je provedena opravdu ve prospěch invalidů: asi 95 procent se jich později vrátilo do dalších bojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...