Na tichomořském souostroví Fidži žijí mravenci, kteří se k několika druhům rostlin chovají velmi podobně jako lidští zemědělci. Jejich schopnosti vysoce přesahují vše, co vědci v přírodě viděli.
Že mravenci žijí v symbióze s některými druhy rostlin, je dobře známá záležitost. Těmto rostlinám se říká myrmekofilní – je jich celá řada, od kapradin přes svízele až po liány. Mravenci je nejčastěji využívají jako obydlí, přitom strom chrání před škůdci.
Mravenci philidris nagasau z Fidži ale přivedli tento způsob soužití k dokonalosti. Sbírají semena rostlin z čeledi mořenovitých, která potom ukládají v puklinách stromů. Když se ujmou, mravenci rostoucí semena často navštěvují a hnojí je – v praxi to vypadá tak, že zde vyměšují. Celé to trošku připomíná scény z filmu Marťan. „Díky tomu mají mladé rostliny dostatek živin a mohou na stromech vyrůst,“ popisují autoři studie, která vyšla v odborném časopise Nature Plants.
Mravenci se posléze usazují v chodbičkách, jež růstem rostlinek vznikají – nacházejí zde potravu a také ochranu před většími tvory. „Jeden bez druhého nemůže existovat,“ konstatují vědci ve zveřejněné zprávě. Tento oboustranně prospěšný vztah vznikl podle analýz DNA už před třemi miliony lety – tedy v době, kdy ještě dávno neexistovali lidé.
Mravenčí farmáře najdeme po celém světě
Mravenci z Fidži nejsou jediní, kdo pěstují rostliny. Známí jsou jihoameričtí mravenci Atta a jejich příbuzní. Ti pěstují na rozžvýkaných listech a květech houby, které slouží jako potrava pro jejich larvy; sami dospělí mravenci se živí mízou rostlin. Každý druh mravenců Atta je specializovaný na odlišný druh houby.
Velmi zajímaví jsou také mravenci tkalci, kteří slepují listy některých stromů pomocí larev, jež produkují hedvábí. Výsledkem jsou pevná hnízda kalichovitého tvaru. Tato spolupráce je výhodná i pro stromy, mravenci totiž svého rostlinného hostitele chrání před škůdci. Stejní mravenci chovají puklice, jimž dokonce stavějí přístřešky.
