Přestože se v Kongu nemoc mpox šíří, pro Evropu zatím silnou hrozbu nepředstavuje. Problém je, že virus se mění a mutuje, což může komplikovat snahu o jeho zvládnutí.
Mpox se stále šíří v Kongu, drtivou většinu obětí tvoří děti
Mpox je nemoc, která byla až donedávna známá jako „opičí neštovice“. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji ale roku 2022 přejmenovala na mpox, protože původní označení bylo zavádějící. Právě roku 2022 se začala choroba dramaticky rychle šířit po světě, zřejmě v důsledku pocovidového rozvolnění. Vyspělé země její postup zastavily, ale virus je stále nebezpečný v Africe, místě, odkud pochází. WHO teď popsala, jak moc je tamní situace nebezpečná a jak virus mutuje.
Základní fakta
Mpox je vzácné virové onemocnění, které vyvolává příznaky podobné chřipce (horečku, bolest hlavy, bolesti svalů), ale je typický hlavně výraznou vyrážkou připomínající pupínky nebo puchýře. Smrtnost této choroby se liší podle jejího subtypu a pohybuje se kolem jednoho nebo deseti procent.
Většina lidí, která se mpoxem nakazí, se zotavuje bez jakýchkoli komplikací. Problém je u lidí, kteří trpí jinými zdravotními problémy, například virem HIV nebo nějakou autoimunní poruchou. Pak může mít nemoc vážný průběh a končit i smrtí.
Nové problémy přicházejí s novými mutacemi
Až do roku 2022 se většinou tato nemoc přenášela nejčastěji kontaktem se zvířaty, pak se ale ukázalo, že se může šířit také pohlavním stykem, přičemž většina případů se týkala homosexuálních nebo bisexuálních mužů. V listopadu loňského roku WHO poprvé potvrdila přenos mpox pohlavním stykem v Kongu.
Léze typické pro mpox
Existují dva druhy neboli klády mpox, které jsou příbuzné pravým neštovicím a endemické pro střední a západní Afriku. Klád 1 je závažnější a může zabít až desetinu nakažených osob, klád 2 vyvolal epidemii v Evropě v roce 2022; ale tehdy přežilo více než 99 procent nakažených.
Epidemiolog Placide Mbala-Kingebeni z Kinshaské univerzity teď ve studii popsal, že jeho tým identifikoval novou formu kládu 1, která může být zodpovědná za více než 240 případů a nejméně tři úmrtí v Kamitugě, oblasti s významnou přechodnou populací cestující do jiných částí Afriky i mimo ni. Jeho výsledky potvrdili i další afričtí lékaři, podle nichž jsou znepokojující. Naznačují totiž, že se virus přizpůsobuje efektivnímu šíření mezi lidmi a mohl by způsobit několik velmi závažných epidemií.
Od roku 2023 do dubna 2024 v Demokratické republice Kongo na tuto nemoc zemřelo přes tisíc lidí, přitom letos do 29. března bylo nahlášeno 279 úmrtí. Nemoc se tam šíří všemi známými způsoby, tedy jak od zvířat, tak i mezi lidmi. U lidí může jít o blízký kontakt mezi osobami, které spolu sdílejí domácnost i sexuální přenos. Asi sedmdesát procent případů nákazy se týká dětí do patnácti let a u nich dochází k 88 procentům úmrtí. To naznačuje, že dominantní forma přenosu je v současné době už nesexuální.
Co se skrývá v genech
Tato forma viru se zatím z Konga do Evropy nedostala. Riziko pro Evropany je tedy zatím poměrně nízké – už jen proto, že na našem světadílu neexistují savci, kteří v Africe tvoří základnu, z níž se virus šíří mezi lidi.
Změny viru by mohly podle vědců negativně ovlivnit schopnost některých testů je odhalit. Povaha změn viru naznačuje, že mutace vznikají u člověka, ne u zvířat. Což je varovné, protože to může urychlit adaptaci nemoci na člověka – virus by se mohl změnit tak, že se člověk snadněji nakazí, anebo jednodušeji nakazí někoho dalšího.
Řešením mohou být očkování
Epidemie mpoxu na Západě se zvládly pomocí vakcín a léčby, v Kongu nebyly k dispozici téměř žádné. Konžský ministr zdravotnictví povolil používání vakcín ve vysoce rizikových provinciích, zatímco úředníci jednají s dárcovskými zeměmi, jako je Japonsko, aby pomohly s nákupem očkovacích látek. Problém je, že se neví, do jaké míry jsou vakcíny účinné proti novým variantám viru.
Největším problémem je to, že Kongo nemá na opatření žádné finance, WHO upozornila, že „navzdory pokračujícímu šíření mpox v Africe i jinde nebyl investován jediný dárcovský dolar“.
