Moudivláček, ostralka i budníček až ze sibiřské tajgy. Ornitologové pozorovali vzácné české ptáky

Několik neobvyklých ptačích druhů zaznamenali o víkendu v Česku ornitologové a dobrovolníci při Festivalu ptactva. Podle koordinátorky festivalu Gabriely Dobruské z České společnosti ornitologické byl nejzajímavějším z nich budníček pruhohlavý, který běžně žije v sibiřské tajze.

Účastníci vycházek do přírody objevili ale i další neobvyklé druhy, například luňáky červené, ostralku štíhlou, zrzohlávku rudozobou, husici rezavou či moudivláčka lužního, u něhož přesný původ prozradil italský kroužek.

Zrzohlávka rudozobá
Zdroj: Wikimedia Commons

Budníček pruhohlavý je na českém území skutečně raritou. Při Festivalu ptactva ho pozorovali také ornitologové a dobrovolníci v Lucembursku, Nizozemsku a Maďarsku. „Tu a tam se stane, že nějaká bouře nebo nepřízeň počasí nám sem tyto ptáky zažene,“ vysvětlila pravděpodobný důvod jeho výskytu v Česku Dobruská.

Budníček pruhohlavý
Zdroj: Wikimedia Commmons

Podobné je to s ostralkou štíhlou, která patří mezi severské kachny a na našem území je k vidění jen výjimečně. Podle Dobruské se na Vltavě v Praze občas objevuje potáplice, která žije většinou v okolí Islandu. Tu ale účastníci víkendových vycházek neviděli.

Ostralka štíhlá
Zdroj: Wikimedia Commons

Naopak nejčastěji pozorovaným ptákem jsou v Česku dlouhodobě špačci. V loňských ročnících festivalu je sice lidé při procházkách neviděli tak často, za to ale podle Dobruské mohla spíše aktuální nepřízeň počasí než to, že by jich ubývalo. Špačci byli i v celoevropském měřítku o víkendu nejčastěji viděnými ptáky, ornitologové jich mají hlášeno přes 620 000. Předstihla je jen berneška bělolící, ta ale v Česku nežije.

Husice rezavá
Zdroj: Wikimedia Commons

Letošního festivalu se o víkendu v Česku účastnilo 885 lidí, v celé Evropě to bylo přes 21 700 lidí. Ornitologové upozorňují, že další procházky a akce spojené s festivalem se budou konat i o dalších podzimních víkendech.

Moudivláček lužní
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 1 hhodinou

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 19 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 22 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026
Načítání...