Moudivláček, ostralka i budníček až ze sibiřské tajgy. Ornitologové pozorovali vzácné české ptáky

Několik neobvyklých ptačích druhů zaznamenali o víkendu v Česku ornitologové a dobrovolníci při Festivalu ptactva. Podle koordinátorky festivalu Gabriely Dobruské z České společnosti ornitologické byl nejzajímavějším z nich budníček pruhohlavý, který běžně žije v sibiřské tajze.

Účastníci vycházek do přírody objevili ale i další neobvyklé druhy, například luňáky červené, ostralku štíhlou, zrzohlávku rudozobou, husici rezavou či moudivláčka lužního, u něhož přesný původ prozradil italský kroužek.

Zrzohlávka rudozobá
Zdroj: Wikimedia Commons

Budníček pruhohlavý je na českém území skutečně raritou. Při Festivalu ptactva ho pozorovali také ornitologové a dobrovolníci v Lucembursku, Nizozemsku a Maďarsku. „Tu a tam se stane, že nějaká bouře nebo nepřízeň počasí nám sem tyto ptáky zažene,“ vysvětlila pravděpodobný důvod jeho výskytu v Česku Dobruská.

Budníček pruhohlavý
Zdroj: Wikimedia Commmons

Podobné je to s ostralkou štíhlou, která patří mezi severské kachny a na našem území je k vidění jen výjimečně. Podle Dobruské se na Vltavě v Praze občas objevuje potáplice, která žije většinou v okolí Islandu. Tu ale účastníci víkendových vycházek neviděli.

Ostralka štíhlá
Zdroj: Wikimedia Commons

Naopak nejčastěji pozorovaným ptákem jsou v Česku dlouhodobě špačci. V loňských ročnících festivalu je sice lidé při procházkách neviděli tak často, za to ale podle Dobruské mohla spíše aktuální nepřízeň počasí než to, že by jich ubývalo. Špačci byli i v celoevropském měřítku o víkendu nejčastěji viděnými ptáky, ornitologové jich mají hlášeno přes 620 000. Předstihla je jen berneška bělolící, ta ale v Česku nežije.

Husice rezavá
Zdroj: Wikimedia Commons

Letošního festivalu se o víkendu v Česku účastnilo 885 lidí, v celé Evropě to bylo přes 21 700 lidí. Ornitologové upozorňují, že další procházky a akce spojené s festivalem se budou konat i o dalších podzimních víkendech.

Moudivláček lužní
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 6 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 22 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...