Mouchy tse-tse mají smůlu. Nový lék proti spavé nemoci je přelom, na který se čekalo desítky let

Spavá nemoc je na cestě k vymýcení (zdroj: ČT24)

Při spavé nemoci se paraziti, které přenáší mouchy tse-tse, dostanou až do lidského mozku. Tam způsobují vztek, apatii nebo paranoiu – a nakonec smrt. Až doposud byla tato choroba jen složitě léčitelná. Nový lék fexinidazol ale může znamenat revoluční zvrat.

Nová léčba schválená v Evropě je poprvé v dějinách založená jen na pilulkách. Jde o otevření cesty potřebné k tomu, aby se tento lék začal používat také v Africe, kde stále ještě spavá nemoc zabíjí. Experti odhadují, že každodoročně se touto chorobou nakazí asi dva tisíce lidí.

Co je spavá nemoc?

Tato nemoc je známá také jako africká forma trypanosomiázy. Jedná se o parazitickou infekční chorobu přenášenou mouchami tse-tse, které se vyskytují ve 36 zemích subsaharské Afriky. Infekce postihuje centrální nervovou soustavu a to způsobuje závažné neurologické poruchy – například právě spánek vedoucí až k smrti.

Projevů spavé nemoci je ale mnohem více. V první fázi jsou příznaky podobné chřipce: objevuje se horečka, bolest hlavy, slabost nebo bolest kloubů; obecnost těchto symptomů znesnadňuje identifikaci nemoci. Ale když se spavá nemoc v této fázi neléčí, přechází do druhé fáze, kdy je už napadena parazitem centrální nervová soustava.

Vývoj nemocných se spavou nemocí
Zdroj: DNDI

Potom přichází zmatenost, křeče, ale někdy také agresivní chování přecházející v napadání ostatních. Nejtypičtějším symptomem je pak upadání do spánku, podle kterého má nemoc i jméno.

Většina případů spavé nemoci je v současné době hlášená z Demokratické republiky Kongo – asi tři čtvrtiny. V posledních letech se přitom velmi dobře daří proti této nemoci bojovat; vloni bylo hlášeno jen 1447 případů, přitom ještě před deseti lety se jednalo o přibližně deset tisíc onemocnění.

Proč je léčba tak složitá

Léčit tuto nemoc bylo dosud těžké – byl totiž potřeba lék, který dokáže překonávat takzvanou hematoencefalickou bariéru chránící mozek. Léky byly dříve velmi agresivní, například nejpoužívanější přípravek melarsoprol popisovali léčení jako „oheň v žilách“ – na léčbu umíralo až dvacet procent pacientů.

Veškerá tato léčba byla navíc možná jen v nemocnicích při hospitalizaci a většinou byla její součástí také riziková bederní punkce.

Také modernější léčba látkou eflornithin byla složitá; vyžadovala několik dní a intravenózní cestu, kterou se do těla dostalo léčenému asi padesát litrů tekutiny – což bylo pro lokální nemocnice v Africe extrémně složité zajistit.

Nová léčba pomocí preparátu fexinidazol je mnohem ohleduplnější; nejenže k ní není třeba hospitalizace, ale dokonce se dá užívat perorálně, tedy jako tabletka spolknutím.

Nová léčba je revoluční v tom, že tabletky může každý člověk užívat sám doma, respektive v každé jednotlivé africké vesnici. „Čistě ústní léčba byla mým snem po desetiletí,“ uvedl pro New York Times zdravotní poradce Demokratické republiky Kongo Viktor Kande.

Cesta k léku

Stejně zajímavé jako samotný lék je i to, jak vlastně vznikl. Původně ho vymysleli v německé společnosti Hoechst už v osmdesátých letech dvacátého století, ale byl rychle opuštěn. Když vědci později pátrali po čemkoliv účinném, požádali společnost Sanofi, která držela patent, aby se pokusila účinnou látku změnit tak, aby byla účinná právě pro spavou nemoc.

Nakonec stál vývoj nového léku přes 63 milionů dolarů, tedy asi 1,3 miliardy korun. Klinické testy proběhly na asi 750 pacientech v Kongu a Středoafrické republice. Na nákladech se podílely některé evropské země, Lékaři bez hranic nebo Nadace Billa a Mellindy Gatesových.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 4 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 4 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 8 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 8 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 10 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...