Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho - za výzkum imunity, bezdomovectví i ekologie jezer

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Akademie věd udělila mladým pracovníkům Prémii Otto Wichterleho
Zdroj: ČT24

Třiadvacet mladých vědců převzalo ocenění Akademie věd ČR.

Významné ocenění Akademie věd ČR – Prémii Otto Wichterleho pro rok 2017 – převzalo z rukou předsedkyně Akademie věd České republiky profesorky Evy Zažímalové v úterý 6. června 2017 v pražské Lannově vile třiadvacet mladých badatelů, kteří úspěšně splnili mimořádně významný vědecký úkol v některém ze specializovaných pracovišť AV ČR.

Toto ocenění je určeno perspektivním vědcům, kteří dosahují špičkových vědeckých výsledků a jsou nositeli vědeckých hodností (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a kteří v kalendářním roce podání návrhu nepřekročili věk 35 let. Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Uděluje se od roku 2002.

Prémii dostal například Vítězslav Jarý, který se ve Fyzikálním ústavu věnuje optickým materiálům. Na základě svého předchozího studia dále rozvinul tematiku materiálů pro osvětlovací techniku. Spolupracuje s mnoha kolegy v České republice i v zahraničí. Je autorem a spoluautorem celkem 64 článků v renomovaných mezinárodních časopisech a čtyř národních patentů.

Další z řady oceněných Pavla Perlíková ve své práci v Ústavu organické chemie a biochemie kombinuje své znalosti z organické chemie a buněčné biologie, které obojí vystudovala. Věnuje se medicinální chemii, kde se výrazně podílela na vývoji nových sloučenin s protinádorovými účinky a popsala unikátní komplexní mechanismus účinku u jedné z nich.

Blízko k lékařskému výzkumu má i Peter Drábek z Ústavu molekulární genetiky. Respektovaný vědec v oblasti molekulární biologie a imunologie je už nositelem Ceny Jaroslava Šterzla za nejlepší publikaci české imunologické společnosti za rok 2011. Jeho současný výzkum se zabývá studiem signalizace receptoru, který je zásadní pro dostatečnou obranu organismu před viry a bakteriemi. Při nemoci tento receptor zároveň způsobuje celou řadu autoimunitních onemocnění, jako jsou kožní nebo gastroenterické záněty a naznačuje nádorové bujení.

Za výzkum ryb byl oceněn Milan Říha z Biologického centra. Podle akademie výrazně napomohl tvorbě české metodiky hodnocení ekologického potenciálu vodních nádrží a umělých jezer. Jeho práce bude mít v budoucnosti velký vliv na zvýšení ekologické kvality stojatých povrchových vod.

Z oblasti společenských věd získala prestižní cenu například socioložka Martina Mikeszová, která se zabývá problematikou bezdomovství, sociálního vyloučení a finanční dostupnosti bydlení. Mikeszová, která svoji vědeckou práci přerušila na čtyři a půl roku, kdy pečovala o své dvě děti, se po návratu z rodičovské dovolené dokázala velmi rychle znovu zapojit do práce. Ve srovnání s jinými publikacemi mladých sociologů jsou její publikace nadprůměrně často citovány a objevily se i ve špičkových mezinárodních časopisech.

Ocenění dostali: 

OBLAST VĚD O NEŽIVÉ PŘÍRODĚ 

  • Ing. Vítězslav Jarý, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR
  • RNDr. Lukáš Ondič, Ph.D, Fyzikální ústav AV ČR 
  • Ing. Jakub Vícha, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR
  • RNDr. Martin Doležal, Ph.D., Matematický ústav AV ČR
  •  Ing. Miroslav Krůs, Ph.D., Ústav fyziky plazmatu AV ČR 
  • RNDr. Karel Žídek, Ph.D., Ústav fyziky plazmatu AV ČR

OBLAST VĚD O ŽIVÉ PŘÍRODĚ

  • Mariana Manuela Salgado da Costa Amaro, Ph.D., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
  • RNDr. Radek Šachl, Ph.D., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
  • Ing. Libor Kobera, Ph.D., Ústav makromolekulární chemie AV ČR 
  • Mgr. et Mgr. Pavla Perlíková, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
  • Dmytro A. Yushchenko, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
  •  Mgr. Soňa Legartová, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR 
  • Mgr. Lenka Polidarová, Ph.D., Fyziologický ústav AV ČR
  • RNDr. Vojtěch Vyklický, Ph.D., Fyziologický ústav AV ČR
  • Mgr. Zdeněk Kameník, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR
  • Mgr. Peter Dráber, Ph.D., Ústav molekulární genetiky AV ČR
  • Mgr. Milan Říha, Ph.D., Biologické centrum AV ČR 
  • Mgr. Jan Hrček, Ph.D., Biologické centrum AV ČR
  • RNDr. Ondřej Mudrák, Ph.D., Botanický ústav AV ČR

 OBLAST HUMANITNÍCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD

  • Mgr. Martina Mikeszová, Ph.D., Sociologický ústav AV ČR
  • Petr Gibas, MSc., Ph.D., Sociologický ústav AV ČR
  • Dr. phil. Tomáš W. Pavlíček, Ph.D., Masarykův ústav a Archiv AV ČR
  • Ansten Mørch Klev, Ph.D., Filosofický ústav AV ČR 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 10 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 12 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 18 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 18 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...