Mladé Američany už sex neláká: Lidí žijících v celibátu výrazně přibývá

Téměř jeden ze čtyř dospělých Američanů neměl za uplynulý rok žádný intimní poměr. Vyplývá to z průzkumu, o němž na svých internetových stránkách informuje The Washington Post. Podíl lidí, kteří žijí bez sexu, se tak dostal na rekordní úroveň. Příčinou tohoto trendu je stárnutí populace, nástup nových možností zábavy i to, že přibývá lidí, kteří nežijí se stálým partnerem.

Třiadvacet procent Američanů uvedlo, že za poslední rok nemělo ani jednou sex. A mezi nimi mají překvapivě vysoký podíl mladí muži, kteří tvrdí, že strávili nejméně rok „v celibátu“. Osmadvacet procent mužů ve věku od 18 do 30 let se svěřilo, že to je jejich případ.

Jejich podíl se od roku 2008 téměř ztrojnásobil. U žen této věkové kategorie autoři průzkumu tak strmý nárůst nezaznamenali: loni rok bez sexu prožilo 18 procent z nich, což je o osm procentních bodů více než v roce 2008.

Dvě základní příčiny

Celkový nárůst lidí, kteří v posledním roce sexuálně abstinovali, vědci vysvětlují tím, že se mezi obyvateli Spojených států zvětšuje podíl lidí starších 60 let.

U mladých pak mají více vysvětlení. Jedním z nich je rozšíření nových technologií, které se podle nich zřejmě podepsalo na sexuálním chování Američanů. „V současnosti se toho dá v deset hodin večer dělat daleko více než před dvaceti lety,“ připomíná psycholožka Jean Twengeová ze státní univerzity v San Diegu. „Streamování videí, sociální média, herní konzole, spousta dalšího,“ vyjmenovala, co mladé Američany pravděpodobně odvádí od sexu.

Stejné příčiny potvrdil ze své lékařské praxe také sexuolog Leonard Sax: „Mladí muži mi říkají, že videohry a pornografie jsou dnes mnohem lepší, než bývaly před dvaceti roky.“

Sexuální generační propast

Zatímco mladí muži, zejména dvacetiletí, se sexu vzdávají, jeho obliba roste u třicátníků a čtyřicátníků. Jen sedm procent třicetiletých a devět procent čtyřicetiletých přiznává, že strávili loňský rok bez jediné sexuální zkušenosti.

Pozoruhodné je, že více sexu si užívá dokonce i věková kategorie padesátníků: zatímco u nejmladší kategorie zůstalo bez sexu v uplynulém roce 28 procent mladých mužů, v kategorii 50–59 let to bylo jen 13 procent.

Další významnou hranicí je pak šedesátý rok života, po něm se bez sexu obejde už asi 50 procent lidí, přičemž toto číslo se už řadu let nemění a je velmi stabilní.

Výsledky vychází z velkého amerického národního průzkumu General Social Survey, což je druhý nejrozsáhlejší sociologický výzkum ve Spojených státech.

Podobné tendence se ale ukazují i v řadě jiných vyspělých zemí napříč kontinenty – ve Velké Británii, Jižní Koreji nebo Japonsku. Tam proběhl v roce 2016 průzkum, kterého se zúčastnilo přes pět tisíc mladých lidí ve věku 18–34 let. Podle jeho výsledků výrazně stoupl počet těch, kdo nikdy nezažili koitus: mezi muži jich bylo 42 procent, mezi ženami dokonce 44 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 51 mminutami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 1 hhodinou

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.