Mladé Američany už sex neláká: Lidí žijících v celibátu výrazně přibývá

Téměř jeden ze čtyř dospělých Američanů neměl za uplynulý rok žádný intimní poměr. Vyplývá to z průzkumu, o němž na svých internetových stránkách informuje The Washington Post. Podíl lidí, kteří žijí bez sexu, se tak dostal na rekordní úroveň. Příčinou tohoto trendu je stárnutí populace, nástup nových možností zábavy i to, že přibývá lidí, kteří nežijí se stálým partnerem.

Třiadvacet procent Američanů uvedlo, že za poslední rok nemělo ani jednou sex. A mezi nimi mají překvapivě vysoký podíl mladí muži, kteří tvrdí, že strávili nejméně rok „v celibátu“. Osmadvacet procent mužů ve věku od 18 do 30 let se svěřilo, že to je jejich případ.

Jejich podíl se od roku 2008 téměř ztrojnásobil. U žen této věkové kategorie autoři průzkumu tak strmý nárůst nezaznamenali: loni rok bez sexu prožilo 18 procent z nich, což je o osm procentních bodů více než v roce 2008.

Dvě základní příčiny

Celkový nárůst lidí, kteří v posledním roce sexuálně abstinovali, vědci vysvětlují tím, že se mezi obyvateli Spojených států zvětšuje podíl lidí starších 60 let.

U mladých pak mají více vysvětlení. Jedním z nich je rozšíření nových technologií, které se podle nich zřejmě podepsalo na sexuálním chování Američanů. „V současnosti se toho dá v deset hodin večer dělat daleko více než před dvaceti lety,“ připomíná psycholožka Jean Twengeová ze státní univerzity v San Diegu. „Streamování videí, sociální média, herní konzole, spousta dalšího,“ vyjmenovala, co mladé Američany pravděpodobně odvádí od sexu.

Stejné příčiny potvrdil ze své lékařské praxe také sexuolog Leonard Sax: „Mladí muži mi říkají, že videohry a pornografie jsou dnes mnohem lepší, než bývaly před dvaceti roky.“

Sexuální generační propast

Zatímco mladí muži, zejména dvacetiletí, se sexu vzdávají, jeho obliba roste u třicátníků a čtyřicátníků. Jen sedm procent třicetiletých a devět procent čtyřicetiletých přiznává, že strávili loňský rok bez jediné sexuální zkušenosti.

Pozoruhodné je, že více sexu si užívá dokonce i věková kategorie padesátníků: zatímco u nejmladší kategorie zůstalo bez sexu v uplynulém roce 28 procent mladých mužů, v kategorii 50–59 let to bylo jen 13 procent.

Další významnou hranicí je pak šedesátý rok života, po něm se bez sexu obejde už asi 50 procent lidí, přičemž toto číslo se už řadu let nemění a je velmi stabilní.

Výsledky vychází z velkého amerického národního průzkumu General Social Survey, což je druhý nejrozsáhlejší sociologický výzkum ve Spojených státech.

Podobné tendence se ale ukazují i v řadě jiných vyspělých zemí napříč kontinenty – ve Velké Británii, Jižní Koreji nebo Japonsku. Tam proběhl v roce 2016 průzkum, kterého se zúčastnilo přes pět tisíc mladých lidí ve věku 18–34 let. Podle jeho výsledků výrazně stoupl počet těch, kdo nikdy nezažili koitus: mezi muži jich bylo 42 procent, mezi ženami dokonce 44 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 6 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 9 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 9 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 13 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...