Pětadvacetiletá čínská studentka přišla se způsobem, jak účinně bojovat proti organismům, které jsou odolné proti antibiotikům. Našla cestu, jak je zničit zcela bez antibiotik.
Mladá studentka přišla s nano-zbraní proti bakteriím, které odolávají antibiotikům
Odolnost bakterií proti antibiotikům se stává pro lidstvo stále silnějším problémem: jen vloni kvůli ní zemřelo asi 700 000 lidí. Roku 2050 by už tyto bakterie mohly připravit o život více lidí než rakovina – podle posledních odhadů asi deset milionů osob. OSN to označila před týdnem ústy svého generálního tajemníka Pan Ki-muna za fundamentální problém.
Na výzkumu toho, jak v této evoluční válce bakterie porazit, pracují v současné době nejlepší mozky lidstva; vědci se pokoušejí o několik odlišných strategií. Minulý týden vzbudila velký rozruch mezi odbornou veřejností práce pětadvacetileté studentky Shu Lam, která pracuje na Melbournské univerzitě. Ta vyvinula polymer ve tvaru hvězdy, který dokáže zničit šest kmenů superbakterií odolných proti antibiotikům – prostě tím, že je roztrhá.
„Objevili jsme, že tyto polymery opravdu cílí na bakterie a ničí je rovnou několika způsoby,“ řekla Lam v rozhovoru pro deník Telegraph. „Jedním z nich je fyzicky narušit nebo rozbít buněčně stěny bakterie. To v ní vyvolá takový stres, že se začne sama ničit.“
Tento výzkum byl zveřejněn v odborném časopise Nature Microbiology, je tedy dostatečně slušně prověřen. Vědci, kteří ho recenzovali, ho označují za přelomový.
Vydržme s nadšením, doporučují lékaři
Tento výzkum rozhodně není okamžitou náplastí na problém. Lam doposud testovala „svůj“ polymer jen na šesti kmenech bakterií odolných vůči antibiotikům v laboratorních podmínkách a pouze jediný z nich také (Acinetobacter baumannii) na živých myších.
Nová bio-technologie ovšem uspěla ve všech případech, vždy zabila vybranou bakterii – a především se bakteriím vůbec nepodařilo vybudovat si proti tomuto způsobu útoku rezistenci. V rozhovoru pro Sydney Morning Herald však profesor Cyrille Boyer z University of New South Wales varoval, že nemá smysl těšit se na nějaké praktické aplikace v dohledné době. Bude následovat další testování v laboratořích, zejména se bude týkat případné jedovatosti nového polymeru: „Hlavní výhodou je, že tato látka zabíjí bakterie efektivněji a selektivněji.“
Nadšená je zatím i doktorandka Lam: „Nějakou dobu jsem musela chodit do laboratoře ve čtyři hodiny ráno, abych zkontrolovala myši a buňky,“ řekla Telegraphu. „Chtěla jsem být součástí nějakého výzkumu, který by mohl opravdu řešit problémy… Opravdu doufám, že polymery, jež vyvíjíme, by mohly být řešením.“
Polymer SNAPP – řemdih proti bakteriím
Lék dostal jméno SNAPP. Jde o nanotechnologií vyrobené polymerní peptidy – chemické sloučeniny organického původu. Každý polymer má 16-32 paží, takže připomíná hvězdičku. Pomocí nich útočí na bakterie: Tyto makromolekuly propojené peptidovou vazbou napadají mikroby zcela přímo, fyzickou likvidací buněčných stěn bakterií.
Antibiotika se pokoušejí bakterie „pouze“ otrávit – mají tedy negativní vliv i na okolní zdravé buňky. To se ovšem u peptidů nemůže stát; jsou příliš velké (asi 10 nanometrů) na to, aby dokázaly proniknout do normální zdravé buňky.