Metodu na poznání kaviáru vymysleli čeští vědci. Kilogram stojí až 300 tisíc korun

Čeští a japonští vědci přišli na to, jak poznat pravý kaviár – cesta je v analýze DNA.

Rozpoznat pravou a drahou pochoutku, jakou je kaviár, od pouhé náhražky pomůže metoda vyvinutá českými a japonskými vědci. Identifikovali specifické znaky v genomu vyzy velké známé také pod ruským jménem běluga, která produkuje nejhodnotnější kaviár.

Vyza velká
Zdroj: Wikimedia Commons

Metoda by měla pomoci nejen těm, kdo kaviár rádi jedí, ale také populacím jeseterů. Patří totiž mezi nejvíce ohrožené živočichy na Zemi. O objevu českých vědců informovala za Fakultu rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Klára Pirochová.

Podvody s kaviárem

Kaviár je nejdražším živočišným produktem (kilogram stojí až 300 tisíc korun), často se ale stává předmětem podvodů, kdy je kaviár z jiných druhů jeseterů či jejich hybridů vydáván za nejhodnotnější kaviár, který pochází z vyzy velké. Až dosud neexistoval jednoduchý způsob, který by originál od náhražky spolehlivě odlišil. Společný výzkum vědců z Fakulty rybářství a ochrany vod ve Vodňanech a Fakulty rybářských věd Univerzity Hokkaidó v Hakodate přinesl metodu, která to umožňuje.

Nahrávám video
Vypuštění jeseterů malých do řeky Dyje
Zdroj: ČT24

Jeseteři se kvůli svému ohrožení v přírodě chovají uměle. Umělé chovy byly původně zaměřeny na návrat těchto ryb do přírody, v poslední době se ale stále více věnují produkci kaviáru. „Kaviár je kromě čistých druhů jeseterů produkován i z jejich hybridů, mezi kterými je nejpoužívanější bestěr. Pro rozpoznání méně hodnotného kaviáru hybridů od pravého kaviáru je nutná analýza DNA a druhová identifikace, která vyžaduje odpovídající molekulární metody,“ říká Miloš Havelka, jenž se zabývá výzkumem jeseterovitých ryb na zmíněné fakultě Jihočeské univerzity.

Stačí jediná jikra

„Identifikoval jsem specifické znaky v genomu vyzy velké a jesetera malého, na jejichž základě jsem následně vytvořil jednoduchou metodu umožňující rozpoznání jedinců vyzy velké, jesetera malého a bestěra. Metoda spolehlivě funguje i pro určení druhového původu kaviáru a pro analýzu je potřeba pouze jedna jediná jikra,“ dodal Havelka, který na vývoji nové metody pracoval během pobytu na Univerzitě Hokkaidó v Japonsku.

Nová metoda by měla přispět k lepší a spolehlivější k

ontrole a regulaci mezinárodního obchodu s kaviárem a také k ochraně a navrácení jeseterovitých ryb do volné přírody. Jelikož je nová metoda velice jednoduchá a nevyžaduje drahé přístrojové vybavení, může být snadno použitelná napříč laboratořemi i v méně rozvinutých zemích, doplnila Pirochová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 18 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...