Metodu na poznání kaviáru vymysleli čeští vědci. Kilogram stojí až 300 tisíc korun

Čeští a japonští vědci přišli na to, jak poznat pravý kaviár – cesta je v analýze DNA.

Rozpoznat pravou a drahou pochoutku, jakou je kaviár, od pouhé náhražky pomůže metoda vyvinutá českými a japonskými vědci. Identifikovali specifické znaky v genomu vyzy velké známé také pod ruským jménem běluga, která produkuje nejhodnotnější kaviár.

Vyza velká
Zdroj: Wikimedia Commons

Metoda by měla pomoci nejen těm, kdo kaviár rádi jedí, ale také populacím jeseterů. Patří totiž mezi nejvíce ohrožené živočichy na Zemi. O objevu českých vědců informovala za Fakultu rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Klára Pirochová.

Podvody s kaviárem

Kaviár je nejdražším živočišným produktem (kilogram stojí až 300 tisíc korun), často se ale stává předmětem podvodů, kdy je kaviár z jiných druhů jeseterů či jejich hybridů vydáván za nejhodnotnější kaviár, který pochází z vyzy velké. Až dosud neexistoval jednoduchý způsob, který by originál od náhražky spolehlivě odlišil. Společný výzkum vědců z Fakulty rybářství a ochrany vod ve Vodňanech a Fakulty rybářských věd Univerzity Hokkaidó v Hakodate přinesl metodu, která to umožňuje.

Nahrávám video
Vypuštění jeseterů malých do řeky Dyje
Zdroj: ČT24

Jeseteři se kvůli svému ohrožení v přírodě chovají uměle. Umělé chovy byly původně zaměřeny na návrat těchto ryb do přírody, v poslední době se ale stále více věnují produkci kaviáru. „Kaviár je kromě čistých druhů jeseterů produkován i z jejich hybridů, mezi kterými je nejpoužívanější bestěr. Pro rozpoznání méně hodnotného kaviáru hybridů od pravého kaviáru je nutná analýza DNA a druhová identifikace, která vyžaduje odpovídající molekulární metody,“ říká Miloš Havelka, jenž se zabývá výzkumem jeseterovitých ryb na zmíněné fakultě Jihočeské univerzity.

Stačí jediná jikra

„Identifikoval jsem specifické znaky v genomu vyzy velké a jesetera malého, na jejichž základě jsem následně vytvořil jednoduchou metodu umožňující rozpoznání jedinců vyzy velké, jesetera malého a bestěra. Metoda spolehlivě funguje i pro určení druhového původu kaviáru a pro analýzu je potřeba pouze jedna jediná jikra,“ dodal Havelka, který na vývoji nové metody pracoval během pobytu na Univerzitě Hokkaidó v Japonsku.

Nová metoda by měla přispět k lepší a spolehlivější k

ontrole a regulaci mezinárodního obchodu s kaviárem a také k ochraně a navrácení jeseterovitých ryb do volné přírody. Jelikož je nová metoda velice jednoduchá a nevyžaduje drahé přístrojové vybavení, může být snadno použitelná napříč laboratořemi i v méně rozvinutých zemích, doplnila Pirochová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 13 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 16 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...