Meteorologický extrém: V Janově napršelo za jediný den víc vody než v Praze za celý rok

Itálii zasáhly jedny z nejsilnějších dešťů v moderních dějinách. Nejvíce postižená je oblast v okolí Janova.

V úterý večer zasáhl severozápad Itálie extrémně silný déšť. V oblasti Liguria západně od Janova napršelo za 24 hodin víc než 500 litrů na metr čtvereční. Nejvíce vody spadlo na meteorologické stanici Fiorino na okraji Janova, kde meteorologové naměřili 580 litrů za jeden den. 


580 litrů na čtvereční metr za 24 hodin je extrém – jak si takové množství vody představit? Kdyby voda vůbec neodtékala, tak by okolí pokryla vrstva zhruba 60 centimetrů vody. Pro srovnání: je to zhruba tolik vody, co v průměru naprší za rok třeba v Hradci Králové. Průměr celé České republiky je 670 milimetrů za rok, v Praze-Libuši asi 500 milimetrů za rok. 

Kde se vzalo tolik vody?

Mohla za to hlavně tlaková níže nad východním Španělskem, která právě v oblasti Janova způsobila přísun velmi vlhkého vzduchu od moře. Svou roli sehrály i Alpy, jež tvoří překážku pro přicházející vlhký vzduch, a výsledkem jsou takto extrémní úhrny srážek. Níže nad Španělskem se navíc bude velmi pomalu přesouvat podél francouzského pobřeží směrem k Janovskému zálivu. To znamená, že bude na jihu Francie a severu Itálie dál pršet. V celé oblasti i dnes platí výstrahy kvůli dešti, silnému větru a taky povodním.



Pokud tyto údaje porovnáme přímo s Janovem, tak za 24 hodin napršela zhruba polovina toho, co normálně za celý rok. Dosavadní Italský a velmi pravděpodobně i Evropský rekord ale zůstává v jiném městečku nedaleko Janova. V Bolzanetu napršelo 7. října 1970 celkem 943,8 litrů na metr čtvereční za den. Déšť s úhrny přes 500 milimetrů se v této oblasti, i díky své geografické poloze, čas od času objeví. Přesto se jedná o velmi nebezpečný a ojedinělý jev.  

Itálie situaci zvládá bez větších problémů

Už včera bylo zavřeno několik silnic v okolí včetně dálnice z Arenzana do Janova. Kvůli silnému dešti byly zavřeny taky dvě školy. A hrozící sesuvy půdy přinutily úřady zatím evakuovat tři rodiny.

České rekordy

  • Dosavadní rekord drží stanice Foc-Foc na ostrově Réunion v Indickém oceánu, kde za jeden den napršelo 1825 mm. Stalo se to 7. ledna 1966, kdy přímo přes ostrov přecházela tropická cyklóna Denis.

Zatím nejdeštivější den byl u nás zaznamenán 29. července 1897 na Nové Louce v Jizerských horách. Během 24 hodin napršelo 345 litrů na metr čtvereční. Vysoké úhrny i přes 300 milimetrů byly hlášeny i z okolních stanic. Následná povodeň nejen z Jizerských hor zasáhla zhruba dvě třetiny Čech a navíc i velkou část Německa. Právě kvůli této extrémní průtrži mračen a následné povodni byla v Jizerských horách postavena přehrada na Bílé Desné, která se jako jediná přehrada u nás v roce 1916 protrhla.

Další extrémní déšť je doložený z Mladotic na Plzeňsku a to 25. května 1872. Tenkrát napršelo zhruba 234 milimetrů, ale za jedinou hodinu. Příval vody způsobil ničivé povodně na Berounce a také v Praze. S touto katastrofou je spojen i vznik Mladotického jezera, které vzniklo po masivních sesuvech vodou nasycené půdy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...