Měsíc je boxovací pytel Sluneční soustavy. Nová analýza ukazuje, jak nebezpečné bude jeho osidlování

Kolonizace Měsíce má problém: jeho povrch je bombardován stokrát častěji, než to zatím vypadalo.

Prvním krokem ke kolonizaci Marsu je kolonizace Měsíce, tvrdí spousta expertů na astronautiku, například český publicista Karel Pacner. Teď to ale vypadá, že Měsíc ještě přinese budoucím dobyvatelům pořádnou várku problémů.

Autoři nové studie popsali, že náš přirozený satelit je neustále bombardován malými kousky kamení stokrát více, než si vědci doposud mysleli. Tyto smrtící projektily by mohly podle nové analýzy výrazně zkomplikovat veškeré pokusy o trvalé usídlení na Měsíci.

Sedm let na Měsíci

Znepokojivý výzkum vychází ze studia sedmi let záznamů pořizovaných sondou Lunar Reconnaissance Orbiter, která od roku 2009 fotografuje povrch Měsíce. Za tu dobu pořídily její přístroje asi milion snímků Luny ve vysokém rozlišení. Asi 14 000 těchto fotografií ukazuje stejná místa v různém čase – dá se z nich tedy zjistit, jak často byla bombardována mikrometeority:

Článek vyšel v časopise Nature, jeho autory jsou experti z Arizonské státní univerzity a soukromé Cornellovy univerzity. Vědci v něm popisují, že byli schopní identifikovat 222 čerstvě zformovaných kráterů vzniklých čerstvými dopady. Jsou různě velké – měří od několika desítek centimetrů až po desítky metrů. Podle vědců je na základě analýz těchto snímků třeba přepsat naše znalosti o Měsíci. „Měsíc je pořád bombardován – děje se to neustále,“ popsal jeden z hlavních autorů studie Emerson Speyerer pro web Nature News.

Kromě 222 těchto velkých kráterů vědecký tým pozoroval ještě dalších 47 000 drobnějších povrchových změn na Měsíci. Astronomové spočítali, že povrch Měsíce se díky tomuto bombardování „přeorá“ jednou za každých 81 000 let. Speyerer s lehkou nadsázkou popisuje, že když naši prapředkové v pravěku pozorovali Měsíc, viděli něco úplně jiného než my dnes.
Již před několika lety na něco podobného upozornili jiní vědci, když varovali, že prach, který se díky dopadům na měsíční povrch neustále zvedá a zase dopadá, zřejmě brzy zahladí stopy astronautů, kteří po povrchu našeho satelitu chodili.

Obě studie ukazují, že osídlování Měsíce nebude tak snadné, jak se zatím zdálo. Četnost bombardování je příliš velká na to, aby to nepoškodilo trvalou stanici – případně bude nutné výjimečně pečlivě vybírat místo, kde by mohla vzniknout a kde by ji vesmírné bombardování nepoškodilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 17 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 18 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 21 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 23 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...