Měsíc je boxovací pytel Sluneční soustavy. Nová analýza ukazuje, jak nebezpečné bude jeho osidlování

Kolonizace Měsíce má problém: jeho povrch je bombardován stokrát častěji, než to zatím vypadalo.

Prvním krokem ke kolonizaci Marsu je kolonizace Měsíce, tvrdí spousta expertů na astronautiku, například český publicista Karel Pacner. Teď to ale vypadá, že Měsíc ještě přinese budoucím dobyvatelům pořádnou várku problémů.

Autoři nové studie popsali, že náš přirozený satelit je neustále bombardován malými kousky kamení stokrát více, než si vědci doposud mysleli. Tyto smrtící projektily by mohly podle nové analýzy výrazně zkomplikovat veškeré pokusy o trvalé usídlení na Měsíci.

Sedm let na Měsíci

Znepokojivý výzkum vychází ze studia sedmi let záznamů pořizovaných sondou Lunar Reconnaissance Orbiter, která od roku 2009 fotografuje povrch Měsíce. Za tu dobu pořídily její přístroje asi milion snímků Luny ve vysokém rozlišení. Asi 14 000 těchto fotografií ukazuje stejná místa v různém čase – dá se z nich tedy zjistit, jak často byla bombardována mikrometeority:

Článek vyšel v časopise Nature, jeho autory jsou experti z Arizonské státní univerzity a soukromé Cornellovy univerzity. Vědci v něm popisují, že byli schopní identifikovat 222 čerstvě zformovaných kráterů vzniklých čerstvými dopady. Jsou různě velké – měří od několika desítek centimetrů až po desítky metrů. Podle vědců je na základě analýz těchto snímků třeba přepsat naše znalosti o Měsíci. „Měsíc je pořád bombardován – děje se to neustále,“ popsal jeden z hlavních autorů studie Emerson Speyerer pro web Nature News.

Kromě 222 těchto velkých kráterů vědecký tým pozoroval ještě dalších 47 000 drobnějších povrchových změn na Měsíci. Astronomové spočítali, že povrch Měsíce se díky tomuto bombardování „přeorá“ jednou za každých 81 000 let. Speyerer s lehkou nadsázkou popisuje, že když naši prapředkové v pravěku pozorovali Měsíc, viděli něco úplně jiného než my dnes.
Již před několika lety na něco podobného upozornili jiní vědci, když varovali, že prach, který se díky dopadům na měsíční povrch neustále zvedá a zase dopadá, zřejmě brzy zahladí stopy astronautů, kteří po povrchu našeho satelitu chodili.

Obě studie ukazují, že osídlování Měsíce nebude tak snadné, jak se zatím zdálo. Četnost bombardování je příliš velká na to, aby to nepoškodilo trvalou stanici – případně bude nutné výjimečně pečlivě vybírat místo, kde by mohla vzniknout a kde by ji vesmírné bombardování nepoškodilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 4 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...