Kolonizace Měsíce má problém: jeho povrch je bombardován stokrát častěji, než to zatím vypadalo.
Měsíc je boxovací pytel Sluneční soustavy. Nová analýza ukazuje, jak nebezpečné bude jeho osidlování
Prvním krokem ke kolonizaci Marsu je kolonizace Měsíce, tvrdí spousta expertů na astronautiku, například český publicista Karel Pacner. Teď to ale vypadá, že Měsíc ještě přinese budoucím dobyvatelům pořádnou várku problémů.
Autoři nové studie popsali, že náš přirozený satelit je neustále bombardován malými kousky kamení stokrát více, než si vědci doposud mysleli. Tyto smrtící projektily by mohly podle nové analýzy výrazně zkomplikovat veškeré pokusy o trvalé usídlení na Měsíci.
Sedm let na Měsíci
Znepokojivý výzkum vychází ze studia sedmi let záznamů pořizovaných sondou Lunar Reconnaissance Orbiter, která od roku 2009 fotografuje povrch Měsíce. Za tu dobu pořídily její přístroje asi milion snímků Luny ve vysokém rozlišení. Asi 14 000 těchto fotografií ukazuje stejná místa v různém čase – dá se z nich tedy zjistit, jak často byla bombardována mikrometeority:
Článek vyšel v časopise Nature, jeho autory jsou experti z Arizonské státní univerzity a soukromé Cornellovy univerzity. Vědci v něm popisují, že byli schopní identifikovat 222 čerstvě zformovaných kráterů vzniklých čerstvými dopady. Jsou různě velké – měří od několika desítek centimetrů až po desítky metrů. Podle vědců je na základě analýz těchto snímků třeba přepsat naše znalosti o Měsíci. „Měsíc je pořád bombardován – děje se to neustále,“ popsal jeden z hlavních autorů studie Emerson Speyerer pro web Nature News.
Kromě 222 těchto velkých kráterů vědecký tým pozoroval ještě dalších 47 000 drobnějších povrchových změn na Měsíci. Astronomové spočítali, že povrch Měsíce se díky tomuto bombardování „přeorá“ jednou za každých 81 000 let. Speyerer s lehkou nadsázkou popisuje, že když naši prapředkové v pravěku pozorovali Měsíc, viděli něco úplně jiného než my dnes.
Již před několika lety na něco podobného upozornili jiní vědci, když varovali, že prach, který se díky dopadům na měsíční povrch neustále zvedá a zase dopadá, zřejmě brzy zahladí stopy astronautů, kteří po povrchu našeho satelitu chodili.
Obě studie ukazují, že osídlování Měsíce nebude tak snadné, jak se zatím zdálo. Četnost bombardování je příliš velká na to, aby to nepoškodilo trvalou stanici – případně bude nutné výjimečně pečlivě vybírat místo, kde by mohla vzniknout a kde by ji vesmírné bombardování nepoškodilo.