Mění politika kvalitu spánku? Čeští psychologové popsali, jak ji ovlivnil brexit

Chytré mobily a aplikace dokáží zjistit o kvalitě lidského spánku spoustu informací. Třeba to, jaký dopad na něj má politika.

Moderní média mají celoplanetární dosah a díky tomu nás události globálního dosahu doslova nenechají spát. Tuto skutečnost potvrdili na unikátních datech vědci z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech u Prahy (NUDZ), kteří s pomocí vývojářů originální české mobilní aplikace Sleep as Android analyzují miliony spánkových záznamů získaných od uživatelů roztroušených po celé Zemi.

9 minut
Dopad Brexitu na spánek
Zdroj: ČT24

Aplikace, kterou používají ve více než padesáti státech, změří pomocí chytrého telefonu délku a kvalitu spánku a umožní probudit ve správný moment tak, aby bylo vstávání co nejpříjemnější. Aplikace měří podle pohybů člověka, jak silně spí. Uživatelé poskytují svá anonymní spánková data pro vědecké účely. Čeští vědci díky tomu mají záznamy o přibližně osmi milionech prospaných nocí.

Ještě méně spánku po vyhlášení výsledků

Výzkumníci se zaměřili na otázku, nakolik modelová situace s potenciálním globálním dosahem, jakou bylo referendum o brexitu, může ovlivnit spánek u více než 3500 obyvatel Evropy, kteří mobilní aplikaci využívali na počátku tohoto léta. „Ukázalo se, že v době brexitové noci spali Britové v porovnání s ostatními Evropany zřetelně kratší dobu. Zjevně očekávali vyhlášení výsledků referenda, které bylo oznámeno v časných ranních hodinách následujícího dne,“ popisuje MUDr. Filip Španiel, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví.

Oproti ostatním státům EU však obyvatelé Spojeného království spali výrazně kratší dobu i následující noc, tedy z 24. na 25. června. „Řádově stovky Britů, s jejichž daty jsme mohli pracovat, spaly ještě kratší dobu právě tuto noc, kdy už byly výsledky referenda známé. Průměrně se doba spánku tuto noc plošně zkrátila téměř o čtvrt hodiny oproti předpokladu na ten daný den, což je již statisticky významná hodnota,“ vysvětluje doktor Španiel.

Unikátní spánková mapa

Aplikace, již používají lidé po celé Evropě, však umožnila ještě jedno srovnání. „Pokud analyzujeme charakter spánku během celého brexitového týdne od uživatelů aplikace v jednotlivých členských státech EU, vyjde nám v tomto parametru mapa podobností spánkového profilu v porovnání s Británií. Můžeme z ní vyvodit, která evropská země pravděpodobně nejvíce prožívala závažná rozhodnutí Britů,“ popisuje Filip Španiel.

  • Držitelem rekordu v době nejdelší doby bez spánku je Randy Gardner (narozen 1947). Úmyslně nespal 264,4 hodin, tedy 11 dní a 24 minut v kuse. Byl během toho monitorován lékaři, kteří měřili, jak se na něm spánková deprivace projevuje. 

Nejblíže obyvatelům Spojeného království byla v tomto smyslu překvapivě Česká republika a hned na druhém místě Nizozemsko. Události kolem brexitu se do charakteru spánku naopak nijak nepromítly v Rusku, Skandinávii, ale i Portugalsku a Rumunsku.

Dlouhý, nebo kvalitní spánek?

Délka spánku je velmi individuální, někomu stačí šest hodin, jiný potřebuje přes osm hodin. Na kvalitu spánku je však dobré dávat si pozor: změna jeho kvality bývá signálem, že s organismem něco není v pořádku. Může se jednat o nástup nějakých duševních problémů, signalizovat může řadu psychických stavů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...