Medvědi jsou větší zabijáci, než si vědci mysleli, prokázaly skryté kamery

Na Aljašce zkoumali biologové po 3 roky, jaké jsou lovecké zvyky medvědů. Využili k tomu moderní technologie: medvědům připevnili na tělo malé neinvazivní kamery, pomocí nichž mohli sledovat, jaké jsou jejich stravovací návyky i lovecké schopnosti.

Ukázalo se, že toho o medvědech víme vlastně jen málo: nová studie ukazuje, že toho zabijí mnohem více, než vědci tušili. Mnohem více:

Autoři studie upozorňují, že zjistit stravovací a lovecké návyky predátorů je velmi náročné. Taková zvířata se snaží skrývat, nezanechávají po sobě stopy a jen těžko se dlouhodobě sledují – svým pozorovatelům jsou totiž nebezpečná. Hnědý medvěd může podle závěrů nové studie pojídat několik dní dospělého losa, anebo stráví konzumací sobího mláděte třeba jen 40 minut. Zjistit v takové nepravidelnosti nějaký řád není snadné.

Skrytá kamera s medvědy

Vědci tak sáhli po obojcích, na nichž byly upevněné miniaturní kamery. Každých 15 minut pořídily 10sekundové video – mohly takto fungovat déle než měsíc v kuse, aniž by se jim vybily baterie. Vědci tímto způsobem monitorovali celkem 17 medvědů v letech 2011–2013. Analyzovali pak desítky hodin záběrů, celkem 35 376 videoklipů. Z nich vyplynulo, že medvědi se nejraději válí nebo cestují: těmito činnostmi stráví 60,5 a 21,3 procent času. Pouhých 6,3 procent jejich života je věnováno lovu a krmení se.

Nahrávám video
Česká vědkyně popsala, proč vymírají medvědi
Zdroj: ČT24

Dalo by se říci, že jsou v tom výrazně výkonnější než lidé – my v současné době na získání potravy musíme pracovat nejméně 8 hodin denně. Vědci studovali i záběry, na nichž medvědi zabíjí, z toho dokázali popsat, jakou kořist loví nejvíce. Zdaleka nejčastěji je jejich potravou los a sob karibu, ti tvoří asi polovinu jejich kořisti. Nečekaně hodně ale konzumují i rostliny – ty tvoří asi 20 procent jejich jídelníčku.

Biologové však našli i mnoho výjimek, které ukazují, jak variabilní lovci medvědi jsou: jejich další kořistí byli zajíci, labutě a dokonce v několika případech i jiní slabší medvědi.
Během 45 dní průměrný medvěd zabil 34,4 losů a karibu, což je mnohem více, než se vědci domnívali. Dosavadní studie totiž ukazovaly, že toto číslo je 5,4 losů a karibu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 6 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...