Vědci poslední květnovou středu oznámili, že vystopovali nejstaršího známého ještěra – tento drobný tvoreček žil v době, kdy měla Země pouze jediný kontinent a dinosauři tu byli teprve chvíli.
Matka všech ještěrů žila v Itálii. Pro vědu je to Rosettská deska paleontologie
Průzkum zkamenělého ještěra jménem Megachirella prokázal, že šlo o předchůdce dnešních ještěrů i hadů, popsali paleontologové v časopise Nature. Konkrétně se jedná o zástupce řádu „šupinatí“, mezi něž dnes patří asi 7500 druhů zvířat.
Tvor velký asi jako dnešní chameleoni žil o 75 milionů let dříve než doposud nejstarší známí ještěři, což znamená, že první z nich se po naší planetě pohybovali v době před 240 miliony lety. Za objevem stojí mezinárodní tým kolem kanadského vědce Tiaga Simoese.
Podle autorů zprávy to znamená, že se šupinatí oddělili od ostatních pravěkých plazů už v době před velkým vymíráním druhů před 252 miliony roky – a že to přežili. Byl to obdivuhodný výkon, tehdejší masivní vymírání totiž nepřežilo 95 procent života v oceánech a 75 procent na pevnině.
Nyní prozkoumaná Megachirella byla objevená už asi před dvaceti lety ve vrstvě písku a hlíny v Dolomitech na severovýchodě Itálie. Celou tu dobu ji vědci pokládali za příbuzného ještěrů, ale až Tiaga Simeos ji prozkoumal pořádně: „Když jsem ji uviděl poprvé, uvědomil jsem si, že má znaky, které ji spojují s raným vývojem plazů,“ uvedl vědec.
Stačila jediná kůstka
Díky pozorování počítačovým tomografem se povedlo podívat se na do té doby neviditelné detaily v těle drobného zvířete. Rozhodující bylo, když vědci našli u Megachirelly drobnou kůstku v dolní čelisti – ta je typická právě pro šupinaté plazy.
Simeos pak výsledky skenování porovnal se sbírkami zkamenělin jiných vymřelých šupinatých. I tady výsledky ukazují, že šlo opravdu o prvního známého zástupce těchto tvorů. Podle Michaela Cladwella, který se na této studii také podílel, se jedná v podstatě o obdobu slavné Rosettské desky, jenž umožnila rozluštit egyptské písmo – objev se může stát klíčem pro odhalení evoluce hadů i ještěrů.
O tom, jak vznikali, toho totiž stále víme jen velice málo, a to přesto, kolik jich v současnosti žije. Pro Cladwella je ale nález důležitý ještě z jiného důvodu: „V současné době trpíme krizí důvěry ve vědecké důkazy a fakta. Popírání vědeckých informací je stále častější; vědu nahrazují alternativní fakta, která vůbec nejsou vědou podložená. Tato studie, společně s dalšími podobnými, se pokouší pochopit základní aspekty evoluce. Věřím, že upoutá pozornost lidí a ukáže jim, jak se příroda miliony let vyvíjí a mění,“ uvedl pro agenturu AFP.