Matematik před osmi lety předpověděl, že USA letos zasáhnou revolty a nepokoje. Použil metodu jako ze sci-fi Nadace

Vědec Peter Turchin před osmi lety pomocí kliodynamiky (matematické modelování dynamiky v dějinách) vypočítal rizika sociálního napětí, která se podle něj objevují každých padesát let. Jeho propočtu by nyní mohla dávat za pravdu pandemie, policejní násilí a politika amerického prezidenta Donalda Trumpa – podle některých expertů jde ale o přemrštěnou interpretaci. V historii je totiž příliš mnoho proměnných skutečností, než aby bylo možné očekávat pravidelné cykly událostí, uvádějí. Píše o tom italský deník La Repubblica.

Před osmi lety, v době, kdy to nikdo neočekával, americký matematik, evoluční biolog a ekolog z Connecticutské univerzity Peter Turchin prohlásil, že v roce 2020 zažijí Spojené státy období revolt a zvláště násilných nepokojů. A skutečně se tak stalo, když se spojilo několik výrazných událostí – pandemie covidu-19, násilné akty policie a politické postoje amerického prezidenta Trumpa. Šlo o pouhou náhodu? Možná. Podle La Repubblica stojí za to podívat se důkladněji na Turchinovu práci, aby byla jasnější, co ho vedlo k tomu, že formuloval tak nešťastné, ale přesné předpovědi.

Turchinovo tvrzení obsahuje článek zveřejněný 9. července 2012 v Journal of Peace Research s titulkem Dynamika politické nestability ve Spojených státech mezi lety 1780 a 2010. Vědec tu popisuje a analyzuje 1590 násilných událostí: revolty, lynčování a teroristické činy, k nimž došlo v uplynulých dvou stoletích. Uvádí například občanskou válku v roce 1870, rasové napětí a antikomunistické nálady ve 20. letech minulého století, vietnamskou válku a hnutí za občanská práva v 60. letech minulého století.

Historická projekce fungovala

Turchin konstatuje, že významné události, při nichž dochází k násilí, mají tendenci opakovat se vždy zhruba po padesáti letech. Na základě toho formuloval předpovědi pro rok 2020, půl století po Vietnamu a následujících revoltách.

Na základě událostí v letech 1870, 1920 a 1970 lze vydedukovat, že příští vrchol nestability ve Spojených státech nastane kolem roku 2020, uvádí Turchin v článku. Jde o pouhou projekci, nikoli o vědeckou předpověď; analýza strukturálních příčin vln nestability není účelem práce, vysvětluje.

Turchin se nevyjádřil k příčině násilností, omezil se na konstatování, že události tohoto druhu v dějinách zřejmě přicházejí pravidelně. „Můj model naznačuje, že příští vrchol násilí bude horší než v roce 1970, protože průměrné platy, životní standard a rozdíly mezi společenskými třídami budou horší než tehdy,“ pokračuje Turchin.

Turchinova práce je součástí takzvané kliodynamiky čili oblasti multidisciplinárního výzkumu soustředěného na matematické modelování historické dynamiky. Jeho výklad připomíná mimo jiné slavnou psychohistorii sci-fi série Nadace spisovatele Isaaka Asimova, podle níž je možné pomocí metod určování pravděpodobnosti a statistiky předvídat budoucí vývoj společnosti.

Kontroverzní věda

Kliodynamiku nepřijímá vědecká komunita jednomyslně. V době, kdy Turchin publikoval svou práci, například Massimo Pigliucci z Lehman College v New Yorku vysvětloval, že podkladové faktory jsou tak mnohačetné a variabilní, že je jen málo důvodů k tomu, abychom očekávali pravidelné cykly událostí. Turchin však byl naopak přesvědčen, že kromě padesátiletého cyklu identifikoval další, který trvá dva roky až 300 let a který může zesílit nebo potlačit vlny násilí cyklu kratšího.

„Nejdelší cyklus je ten, jemuž nyní lépe rozumíme a který se zdá být univerzální charakteristikou všech společností, od římské říše po středověkou Francii přes starou Čínu: všechny společnosti oscilovaly mezi obdobími míru a války trvajícími zhruba 100 až 150 let“, uvedl Turchin. V každém případě má podle něj příští období sociálních bouří nastat v roce 2070.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 11 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 11 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 12 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 15 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 16 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
včera v 17:26

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
včera v 12:51

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...