Matematik před osmi lety předpověděl, že USA letos zasáhnou revolty a nepokoje. Použil metodu jako ze sci-fi Nadace

Vědec Peter Turchin před osmi lety pomocí kliodynamiky (matematické modelování dynamiky v dějinách) vypočítal rizika sociálního napětí, která se podle něj objevují každých padesát let. Jeho propočtu by nyní mohla dávat za pravdu pandemie, policejní násilí a politika amerického prezidenta Donalda Trumpa – podle některých expertů jde ale o přemrštěnou interpretaci. V historii je totiž příliš mnoho proměnných skutečností, než aby bylo možné očekávat pravidelné cykly událostí, uvádějí. Píše o tom italský deník La Repubblica.

Před osmi lety, v době, kdy to nikdo neočekával, americký matematik, evoluční biolog a ekolog z Connecticutské univerzity Peter Turchin prohlásil, že v roce 2020 zažijí Spojené státy období revolt a zvláště násilných nepokojů. A skutečně se tak stalo, když se spojilo několik výrazných událostí – pandemie covidu-19, násilné akty policie a politické postoje amerického prezidenta Trumpa. Šlo o pouhou náhodu? Možná. Podle La Repubblica stojí za to podívat se důkladněji na Turchinovu práci, aby byla jasnější, co ho vedlo k tomu, že formuloval tak nešťastné, ale přesné předpovědi.

Turchinovo tvrzení obsahuje článek zveřejněný 9. července 2012 v Journal of Peace Research s titulkem Dynamika politické nestability ve Spojených státech mezi lety 1780 a 2010. Vědec tu popisuje a analyzuje 1590 násilných událostí: revolty, lynčování a teroristické činy, k nimž došlo v uplynulých dvou stoletích. Uvádí například občanskou válku v roce 1870, rasové napětí a antikomunistické nálady ve 20. letech minulého století, vietnamskou válku a hnutí za občanská práva v 60. letech minulého století.

Historická projekce fungovala

Turchin konstatuje, že významné události, při nichž dochází k násilí, mají tendenci opakovat se vždy zhruba po padesáti letech. Na základě toho formuloval předpovědi pro rok 2020, půl století po Vietnamu a následujících revoltách.

Na základě událostí v letech 1870, 1920 a 1970 lze vydedukovat, že příští vrchol nestability ve Spojených státech nastane kolem roku 2020, uvádí Turchin v článku. Jde o pouhou projekci, nikoli o vědeckou předpověď; analýza strukturálních příčin vln nestability není účelem práce, vysvětluje.

Turchin se nevyjádřil k příčině násilností, omezil se na konstatování, že události tohoto druhu v dějinách zřejmě přicházejí pravidelně. „Můj model naznačuje, že příští vrchol násilí bude horší než v roce 1970, protože průměrné platy, životní standard a rozdíly mezi společenskými třídami budou horší než tehdy,“ pokračuje Turchin.

Turchinova práce je součástí takzvané kliodynamiky čili oblasti multidisciplinárního výzkumu soustředěného na matematické modelování historické dynamiky. Jeho výklad připomíná mimo jiné slavnou psychohistorii sci-fi série Nadace spisovatele Isaaka Asimova, podle níž je možné pomocí metod určování pravděpodobnosti a statistiky předvídat budoucí vývoj společnosti.

Kontroverzní věda

Kliodynamiku nepřijímá vědecká komunita jednomyslně. V době, kdy Turchin publikoval svou práci, například Massimo Pigliucci z Lehman College v New Yorku vysvětloval, že podkladové faktory jsou tak mnohačetné a variabilní, že je jen málo důvodů k tomu, abychom očekávali pravidelné cykly událostí. Turchin však byl naopak přesvědčen, že kromě padesátiletého cyklu identifikoval další, který trvá dva roky až 300 let a který může zesílit nebo potlačit vlny násilí cyklu kratšího.

„Nejdelší cyklus je ten, jemuž nyní lépe rozumíme a který se zdá být univerzální charakteristikou všech společností, od římské říše po středověkou Francii přes starou Čínu: všechny společnosti oscilovaly mezi obdobími míru a války trvajícími zhruba 100 až 150 let“, uvedl Turchin. V každém případě má podle něj příští období sociálních bouří nastat v roce 2070.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 7 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 7 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 10 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.