Marihuana kazí prospěch studentů, ukazují výsledky studie na 4000 lidech

V mnoha zemích světa se nyní zkouší legalizovat marihuana. Současně ale přicházejí informace o odvrácené stránce jejího rekreačního užívání.

Vysokoškolští studenti, kteří rekreačně užívali marihuanu, měli průměrně horší známky a častěji propadali, ukázal rozsáhlý výzkum nizozemských ekonomů.

Autoři studie využili změny pravidel, která se týkají konzumace marihuany v Maastrichtu. Toto nejstarší nizozemské město leží nedaleko hranic dalších evropských zemí (Německa, Francie a Belgie), takže bylo řadu let centrem drogové turistiky. Místní politici se to rozhodli změnit: zakázali obyvatelům jiných zemí kupovat si rekreační drogy v coffee-shopech. To nabídlo vědcům z Maastrichtské univerzity jedinečnou příležitost otestovat, co taková změna se studenty udělá: zahraniční studenti totiž ze dne na den přišli o možnost legálně se dostat k marihuaně, zatímco ti nizozemští mohli v konzumaci dál pokračovat.

Nahrávám video

Ekonomové pracovali s asi 4000 studenty, výsledky zveřejnili v respektovaném časopise Review of Economic Studies. Z práce vyplývá, že u studentů, kteří přišli o legální přísun marihuany, došlo k rychlému a znatelnému zlepšení prospěchu. Konkrétně se jejich prospěch zlepšil průměrně o pět procent. Nejvíce z této změny profitovali horší studenti, u nichž byla největší pravděpodobnost, že se jim nepodaří absolvovat předmět.

Bez marihuany se studenti lépe koncentrují?

Vědci z dalších faktů vyvozují, že ztráta možnosti legálně nakupovat marihuanu vedla k tomu, že ji studenti méně konzumovali. Zřejmě nepřestali s konzumací úplně, ale i to stačilo ke zlepšení prospěchu, domnívají se autoři práce.

Tuto studii si velmi pochvalují psychologové ze Spojených států, kde v průběhu několika uplynulých let několik států marihuanu legalizovalo, ale vědci zatím mají jen málo údajů o tom, co tato změna způsobila.

Práce je cenná především proto, že srovnávala velmi podobné skupiny lidí žijících ve stejné oblasti a velmi podobným způsobem života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 44 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...