Lidstvo musí mít co nejrychleji základnu na Měsíci, vyzval politiky fyzik Hawking

Profesor Stephen Hawking na mezinárodní konferenci vyzval nejbohatší národy světa, aby dostaly člověka na Měsíc nejpozději do roku 2020. Do roku 2025 by měli podle něj lidé stanout na Marsu, do roku 2050 by měla stát trvalá základna na Měsíci.

Hawking volá po tom, aby vlády „znovuzažehly“ vesmírné programy, spojily se v nových aliancích a daly globálnímu lidstvu nějaký společný úkol. Respektovaný vědec to uvedl na konferenci Starmus Festival v norském Trondheimu.

„Kdyby se podařilo dostat nás do vesmíru, zcela by to změnilo budoucnost lidstva,“ prohlásil před publikem. „Doufám, že by to spojilo všechny soupeřící národnosti k jednomu společnému cíli – jedné výzvě pro nás všechny.“ Vědec si přeje, aby nový velký vesmírný program vzrušil mladé lidi a stimuloval by jejich zájem i o další důležité obory, jako je astrofyzika nebo kosmologie.

Spojil tyto argumenty s kritikou politiky prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a touhou po lepším využívání finančních prostředků. „Nepopírám důležitost boje s klimatickou změnou a globálním oteplováním - na rozdíl od Donalda Trumpa, který právě učinil nejdůležitější a nejhorší rozhodnutí v tomto směru.“

Podle profesora Hawkinga je lidská cesta do vesmíru zásadní pro budoucnost lidstva už jen proto, že civilizace je ohrožená nejen klimatickou změnou, ale především stále rychlejším ubýváním přírodních zdrojů: „Přicházíme o zdroje a jediné místo, kam se za nimi vydat, jsou jiné světy. Rozšířit se na ně může být možná jediným způsobem, jak se zachráníme sami před sebou. Jsem přesvědčen, že lidé musí opustit Zemi,“ dodal fyzik z Cambridge University.

Evropské plány jsou podobné

Hawkinga podpořil v jeho snaze i šéf Evropské vesmírné agentury (ESA) Jan Woerner. Ten na konferenci uvedl, že by konstrukce měsíční základny mohla začít již roku 2024, kdy by měla končit životnost Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Evropská agentura již s Ruskem jedná o vyslání sondy na místě, kde by potenciálně mohla základna vyrůst. Vlastní plán na dobytí Měsíce má i Čína.

Opačně jsou na tom Spojené státy americké – jejich agentura NASA návrat na Měsíc neplánuje, místo toho by ráda rovnou dostala lidské astronauty rovnou na Mars, a to někdy v průběhu třicátých letech tohoto století. Pokud by ale nějaký realistický plán na vznik měsíční báze vznikl, je podle účastníků konference jen těžko představitelné, že by se na něm NASA nějakým způsobem nepodílela.

Hawking říká, že investice do vesmírného průzkumu se lidstvu vyplatí ve všech ohledech, na Zemi nás totiž žádná dlouhodobá budoucnost nečeká – buď nás zničí dopad asteroidu, anebo spotřebujeme všechny zdroje, které naše planeta nabízí.

Nejlépe investované peníze

„Kdykoliv uděláme takový velký skok, jako je třeba přistání na Měsíci, vždy to spojuje jednotlivce i národy a vede to k novým objevům a technologiím,“ argumentoval vědec na konferenci. „Opustit Zemi vyžaduje koordinovaný globální přístup, zapojit by se měli všichni. Musíme znovu vyvolat nadšení, které tu panovalo v šedesátých letech, když vesmírné cesty začínaly.“

Celý proslov Hawking zakončil narážkou na jeho oblíbený sci-fi seriál Star Trek: „Pokud má lidstvo pokračovat po další miliony let, naše budoucnost leží tam, kam se dosud nikdo nevydal. Nemáme jinou volbu.“

  • Hawking patří již léta mezi popkulturní celebrity. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebrání, a naopak si jí užívá. V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 21 mminutami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 5 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...