Lidstvo musí mít co nejrychleji základnu na Měsíci, vyzval politiky fyzik Hawking

Profesor Stephen Hawking na mezinárodní konferenci vyzval nejbohatší národy světa, aby dostaly člověka na Měsíc nejpozději do roku 2020. Do roku 2025 by měli podle něj lidé stanout na Marsu, do roku 2050 by měla stát trvalá základna na Měsíci.

Hawking volá po tom, aby vlády „znovuzažehly“ vesmírné programy, spojily se v nových aliancích a daly globálnímu lidstvu nějaký společný úkol. Respektovaný vědec to uvedl na konferenci Starmus Festival v norském Trondheimu.

„Kdyby se podařilo dostat nás do vesmíru, zcela by to změnilo budoucnost lidstva,“ prohlásil před publikem. „Doufám, že by to spojilo všechny soupeřící národnosti k jednomu společnému cíli – jedné výzvě pro nás všechny.“ Vědec si přeje, aby nový velký vesmírný program vzrušil mladé lidi a stimuloval by jejich zájem i o další důležité obory, jako je astrofyzika nebo kosmologie.

Spojil tyto argumenty s kritikou politiky prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a touhou po lepším využívání finančních prostředků. „Nepopírám důležitost boje s klimatickou změnou a globálním oteplováním - na rozdíl od Donalda Trumpa, který právě učinil nejdůležitější a nejhorší rozhodnutí v tomto směru.“

Podle profesora Hawkinga je lidská cesta do vesmíru zásadní pro budoucnost lidstva už jen proto, že civilizace je ohrožená nejen klimatickou změnou, ale především stále rychlejším ubýváním přírodních zdrojů: „Přicházíme o zdroje a jediné místo, kam se za nimi vydat, jsou jiné světy. Rozšířit se na ně může být možná jediným způsobem, jak se zachráníme sami před sebou. Jsem přesvědčen, že lidé musí opustit Zemi,“ dodal fyzik z Cambridge University.

Evropské plány jsou podobné

Hawkinga podpořil v jeho snaze i šéf Evropské vesmírné agentury (ESA) Jan Woerner. Ten na konferenci uvedl, že by konstrukce měsíční základny mohla začít již roku 2024, kdy by měla končit životnost Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Evropská agentura již s Ruskem jedná o vyslání sondy na místě, kde by potenciálně mohla základna vyrůst. Vlastní plán na dobytí Měsíce má i Čína.

Opačně jsou na tom Spojené státy americké – jejich agentura NASA návrat na Měsíc neplánuje, místo toho by ráda rovnou dostala lidské astronauty rovnou na Mars, a to někdy v průběhu třicátých letech tohoto století. Pokud by ale nějaký realistický plán na vznik měsíční báze vznikl, je podle účastníků konference jen těžko představitelné, že by se na něm NASA nějakým způsobem nepodílela.

Hawking říká, že investice do vesmírného průzkumu se lidstvu vyplatí ve všech ohledech, na Zemi nás totiž žádná dlouhodobá budoucnost nečeká – buď nás zničí dopad asteroidu, anebo spotřebujeme všechny zdroje, které naše planeta nabízí.

Nejlépe investované peníze

„Kdykoliv uděláme takový velký skok, jako je třeba přistání na Měsíci, vždy to spojuje jednotlivce i národy a vede to k novým objevům a technologiím,“ argumentoval vědec na konferenci. „Opustit Zemi vyžaduje koordinovaný globální přístup, zapojit by se měli všichni. Musíme znovu vyvolat nadšení, které tu panovalo v šedesátých letech, když vesmírné cesty začínaly.“

Celý proslov Hawking zakončil narážkou na jeho oblíbený sci-fi seriál Star Trek: „Pokud má lidstvo pokračovat po další miliony let, naše budoucnost leží tam, kam se dosud nikdo nevydal. Nemáme jinou volbu.“

  • Hawking patří již léta mezi popkulturní celebrity. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebrání, a naopak si jí užívá. V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 11 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 13 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 16 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 16 hhodinami
Načítání...