Lidstvo musí mít co nejrychleji základnu na Měsíci, vyzval politiky fyzik Hawking

Profesor Stephen Hawking na mezinárodní konferenci vyzval nejbohatší národy světa, aby dostaly člověka na Měsíc nejpozději do roku 2020. Do roku 2025 by měli podle něj lidé stanout na Marsu, do roku 2050 by měla stát trvalá základna na Měsíci.

Hawking volá po tom, aby vlády „znovuzažehly“ vesmírné programy, spojily se v nových aliancích a daly globálnímu lidstvu nějaký společný úkol. Respektovaný vědec to uvedl na konferenci Starmus Festival v norském Trondheimu.

„Kdyby se podařilo dostat nás do vesmíru, zcela by to změnilo budoucnost lidstva,“ prohlásil před publikem. „Doufám, že by to spojilo všechny soupeřící národnosti k jednomu společnému cíli – jedné výzvě pro nás všechny.“ Vědec si přeje, aby nový velký vesmírný program vzrušil mladé lidi a stimuloval by jejich zájem i o další důležité obory, jako je astrofyzika nebo kosmologie.

Spojil tyto argumenty s kritikou politiky prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a touhou po lepším využívání finančních prostředků. „Nepopírám důležitost boje s klimatickou změnou a globálním oteplováním - na rozdíl od Donalda Trumpa, který právě učinil nejdůležitější a nejhorší rozhodnutí v tomto směru.“

Podle profesora Hawkinga je lidská cesta do vesmíru zásadní pro budoucnost lidstva už jen proto, že civilizace je ohrožená nejen klimatickou změnou, ale především stále rychlejším ubýváním přírodních zdrojů: „Přicházíme o zdroje a jediné místo, kam se za nimi vydat, jsou jiné světy. Rozšířit se na ně může být možná jediným způsobem, jak se zachráníme sami před sebou. Jsem přesvědčen, že lidé musí opustit Zemi,“ dodal fyzik z Cambridge University.

Evropské plány jsou podobné

Hawkinga podpořil v jeho snaze i šéf Evropské vesmírné agentury (ESA) Jan Woerner. Ten na konferenci uvedl, že by konstrukce měsíční základny mohla začít již roku 2024, kdy by měla končit životnost Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Evropská agentura již s Ruskem jedná o vyslání sondy na místě, kde by potenciálně mohla základna vyrůst. Vlastní plán na dobytí Měsíce má i Čína.

Opačně jsou na tom Spojené státy americké – jejich agentura NASA návrat na Měsíc neplánuje, místo toho by ráda rovnou dostala lidské astronauty rovnou na Mars, a to někdy v průběhu třicátých letech tohoto století. Pokud by ale nějaký realistický plán na vznik měsíční báze vznikl, je podle účastníků konference jen těžko představitelné, že by se na něm NASA nějakým způsobem nepodílela.

Hawking říká, že investice do vesmírného průzkumu se lidstvu vyplatí ve všech ohledech, na Zemi nás totiž žádná dlouhodobá budoucnost nečeká – buď nás zničí dopad asteroidu, anebo spotřebujeme všechny zdroje, které naše planeta nabízí.

Nejlépe investované peníze

„Kdykoliv uděláme takový velký skok, jako je třeba přistání na Měsíci, vždy to spojuje jednotlivce i národy a vede to k novým objevům a technologiím,“ argumentoval vědec na konferenci. „Opustit Zemi vyžaduje koordinovaný globální přístup, zapojit by se měli všichni. Musíme znovu vyvolat nadšení, které tu panovalo v šedesátých letech, když vesmírné cesty začínaly.“

Celý proslov Hawking zakončil narážkou na jeho oblíbený sci-fi seriál Star Trek: „Pokud má lidstvo pokračovat po další miliony let, naše budoucnost leží tam, kam se dosud nikdo nevydal. Nemáme jinou volbu.“

  • Hawking patří již léta mezi popkulturní celebrity. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebrání, a naopak si jí užívá. V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.