Experiment neurovědců z University College London ukázal, že lidský mozek je schopný naučit se nečekaně rychle ovládat třetí palec. V pokusu se lidé učili používat speciálně navržený robotický palec – nejenže s překvapivou lehkostí zvládli jeho ovládání, ale skeny také odhalily, že se jejich mozek rychle adaptoval na zvládnutí této zcela nové dovednosti, na kterou nemůže být nijak připravený.
Neurovědci popsali výsledky v odborném časopise Science Robotics. „Evoluce nás sice nevybavila na použití další části těla, ale zjistili jsme, že mozek je schopen se na tuto situaci adaptovat – umí rozšířit své schopnosti,“ uvedla v tiskové zprávě hlavní autorka studie, profesorka Tamar Makinová.
„Třetí palec“ začala jako projekt designérky Dani Clodeové, když ještě studovala na Royal College of Art v Londýně. Robotický orgán se nosí na spodní straně ruky, naproti skutečnému palci uživatele, poblíž malíčku. Ovládá se pomocí bezdrátového tlakového senzoru připojeného ke spodní straně dlaně. Uživatel jednoduše použije malé množství tlaku pod palcem a robotický prst se ohne – což mu umožní uchopit předměty.
Test prstu
Neurovědci tento robo-prst testovali na dvaceti lidech. Nejprve je naučili ho ovládat a pak nechali dobrovolníky, aby ho týden nosili a používali ho k plnění každodenních úkolů, celkem dvě až šest hodin nošení denně. Dalších 10 účastníků kontroly dostalo stejný úkol, ale místo ovladatelného robotického palce měli prst navíc nehybný.
Na konci experimentu pak měli účastníci za úkol vykonat řadu úkolů, jež prověřily jejich zručnost s novým orgánem – měli například sbírat míčky nebo uspořádat sklenice na víno. Při některých testech dokonce museli plnit úkoly se zavázanýma očima nebo při tom byli nějak rozptylovaní.
Vědci sledovali mozky účastníků pomocí funkční magnetické rezonance. Tyto snímky dokázaly zachytit drobný, ale viditelný rozdíl, jakým způsobem se ovládání neexistujícího orgánu projevuje v mozku. Zajímavé bylo, že pro mozek se postupně stával tento prst navíc „přirozeným“ – mozkové vlny odpovídaly tomu, jako by se hýbal reálný biologický prst.
Experiment také ukázal pozoruhodnou pružnost mozku: když si dobrovolníci prst sundali, stačil pouhý týden a další skeny pak odhalily, že tyto oblasti v mozku mezitím přestaly být aktivní.
Vědce už delší dobu fascinuje tato takzvaná plasticita mozku – tedy schopnost rychle si osvojovat i zapomínat a odnaučovat nejrůznější dovednosti. Nevěděli ale, že se týká i něčeho tak neměnného, jako je ovládání částí těla. Fakt, že jsme schopní přizpůsobit se technologickým rozšířením fyzického těla tak snadno, je podle autorů práce velkou nadějí do budoucna, kdy budou podobné pomůcky dostupnější.
