Lidská vajíčka si mezi spermiemi vybírají. Ne vždy upřednostní partnera, naznačila studie

Lidé na výběr vhodného protějšku vynakládají mnoho času a energie. Společný experiment odborníků ze Stockholmské a Manchesterské univerzity poukázal na to, že toto hledání může pokračovat i po pohlavním styku. Lidská vajíčka si totiž podle vědců mezi spermiemi vybírají a ne vždy nutně upřednostní tu od partnera. Studii publikoval odborný časopis Proceedings of the Royal Society.

„Neoplodněná lidská vajíčka uvolňují chemické látky zvané chemoatraktanty, jimiž k sobě lákají spermie. Chtěli jsme zjistit, zda si za pomocí těchto chemických signálů vybírají konkrétní spermie, které chtějí přivábit,“ vysvětlil jeden z autorů výzkumu profesor John Fitzpatrick  ze Stockholmské univerzity. 

Vědci se proto zaměřili na to, jak spermie reagují na folikulární tekutinu, která obklopuje vajíčka a obsahuje zmiňované chemikálie. Během experimentu měli k dispozici zbytky folikulární tekutiny a vzorků spermatu od šestnácti párů podstupujících asistovanou reprodukci.

Vědci následně zjistili, že ženské pohlavní buňky zdaleka ne ve všech případech upřednostnily spermie partnera. „Očekávali jsme, že se do výsledku promítne faktor párů, ale v polovině případů vajíčka zvolila sperma náhodných mužů,“ řekl Fitzpatrick.

„Zatímco folikulární tekutina jedné ženy lépe přitahovala spermie určitého muže, další zase snáze vábila sperma jiného protějšku,“ dodal profesor.

Výsledek studie jako možná pomoc při léčbě neplodnosti

O tom, která spermie „zvítězí“, přitom podle autorů rozhodují vajíčka. Mužské pohlavní buňky totiž mají jediný úkol –⁠ oplodnění. Z toho důvodu by pak nedávalo smysl, aby byly spermie vybíravé. Vajíčka zase usilují o to, aby si vybrala tu nejkvalitnější spermii.  

„Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že chemické signály umožňují ženám zvolit si partnera, který je geneticky nejvhodnější,“ dodal Fitzpatrick.

„Že si vajíčka volí vhodné spermie, je zcela nový poznatek,“ poznamenal hlavní autor studie profesor Daniel Brison z Manchesterské univerzity. Výzkum podle něj může pomoct vědcům objasnit některé z dosud nevysvětlených příčin neplodnosti u párů a při hledání vhodné léčby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...