Lidská vajíčka si mezi spermiemi vybírají. Ne vždy upřednostní partnera, naznačila studie

Lidé na výběr vhodného protějšku vynakládají mnoho času a energie. Společný experiment odborníků ze Stockholmské a Manchesterské univerzity poukázal na to, že toto hledání může pokračovat i po pohlavním styku. Lidská vajíčka si totiž podle vědců mezi spermiemi vybírají a ne vždy nutně upřednostní tu od partnera. Studii publikoval odborný časopis Proceedings of the Royal Society.

„Neoplodněná lidská vajíčka uvolňují chemické látky zvané chemoatraktanty, jimiž k sobě lákají spermie. Chtěli jsme zjistit, zda si za pomocí těchto chemických signálů vybírají konkrétní spermie, které chtějí přivábit,“ vysvětlil jeden z autorů výzkumu profesor John Fitzpatrick  ze Stockholmské univerzity. 

Vědci se proto zaměřili na to, jak spermie reagují na folikulární tekutinu, která obklopuje vajíčka a obsahuje zmiňované chemikálie. Během experimentu měli k dispozici zbytky folikulární tekutiny a vzorků spermatu od šestnácti párů podstupujících asistovanou reprodukci.

Vědci následně zjistili, že ženské pohlavní buňky zdaleka ne ve všech případech upřednostnily spermie partnera. „Očekávali jsme, že se do výsledku promítne faktor párů, ale v polovině případů vajíčka zvolila sperma náhodných mužů,“ řekl Fitzpatrick.

„Zatímco folikulární tekutina jedné ženy lépe přitahovala spermie určitého muže, další zase snáze vábila sperma jiného protějšku,“ dodal profesor.

Výsledek studie jako možná pomoc při léčbě neplodnosti

O tom, která spermie „zvítězí“, přitom podle autorů rozhodují vajíčka. Mužské pohlavní buňky totiž mají jediný úkol –⁠ oplodnění. Z toho důvodu by pak nedávalo smysl, aby byly spermie vybíravé. Vajíčka zase usilují o to, aby si vybrala tu nejkvalitnější spermii.  

„Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že chemické signály umožňují ženám zvolit si partnera, který je geneticky nejvhodnější,“ dodal Fitzpatrick.

„Že si vajíčka volí vhodné spermie, je zcela nový poznatek,“ poznamenal hlavní autor studie profesor Daniel Brison z Manchesterské univerzity. Výzkum podle něj může pomoct vědcům objasnit některé z dosud nevysvětlených příčin neplodnosti u párů a při hledání vhodné léčby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 11 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 14 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 14 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 18 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
22. 2. 2026

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...