Lidská vajíčka si mezi spermiemi vybírají. Ne vždy upřednostní partnera, naznačila studie

Lidé na výběr vhodného protějšku vynakládají mnoho času a energie. Společný experiment odborníků ze Stockholmské a Manchesterské univerzity poukázal na to, že toto hledání může pokračovat i po pohlavním styku. Lidská vajíčka si totiž podle vědců mezi spermiemi vybírají a ne vždy nutně upřednostní tu od partnera. Studii publikoval odborný časopis Proceedings of the Royal Society.

„Neoplodněná lidská vajíčka uvolňují chemické látky zvané chemoatraktanty, jimiž k sobě lákají spermie. Chtěli jsme zjistit, zda si za pomocí těchto chemických signálů vybírají konkrétní spermie, které chtějí přivábit,“ vysvětlil jeden z autorů výzkumu profesor John Fitzpatrick  ze Stockholmské univerzity. 

Vědci se proto zaměřili na to, jak spermie reagují na folikulární tekutinu, která obklopuje vajíčka a obsahuje zmiňované chemikálie. Během experimentu měli k dispozici zbytky folikulární tekutiny a vzorků spermatu od šestnácti párů podstupujících asistovanou reprodukci.

Vědci následně zjistili, že ženské pohlavní buňky zdaleka ne ve všech případech upřednostnily spermie partnera. „Očekávali jsme, že se do výsledku promítne faktor párů, ale v polovině případů vajíčka zvolila sperma náhodných mužů,“ řekl Fitzpatrick.

„Zatímco folikulární tekutina jedné ženy lépe přitahovala spermie určitého muže, další zase snáze vábila sperma jiného protějšku,“ dodal profesor.

Výsledek studie jako možná pomoc při léčbě neplodnosti

O tom, která spermie „zvítězí“, přitom podle autorů rozhodují vajíčka. Mužské pohlavní buňky totiž mají jediný úkol –⁠ oplodnění. Z toho důvodu by pak nedávalo smysl, aby byly spermie vybíravé. Vajíčka zase usilují o to, aby si vybrala tu nejkvalitnější spermii.  

„Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že chemické signály umožňují ženám zvolit si partnera, který je geneticky nejvhodnější,“ dodal Fitzpatrick.

„Že si vajíčka volí vhodné spermie, je zcela nový poznatek,“ poznamenal hlavní autor studie profesor Daniel Brison z Manchesterské univerzity. Výzkum podle něj může pomoct vědcům objasnit některé z dosud nevysvětlených příčin neplodnosti u párů a při hledání vhodné léčby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 2 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 21 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 22 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.