Lidská lebka stará 6000 let patří nejstarší známé oběti vlny tsunami

Záhadný úlomek lebky, který byl v roce 1929 objeven na Papui-Nové Guineji a jenž vědecká obec dlouho mylně připisovala vyhynulému lidskému druhu, má další unikum: vědci mají zato, že patřil první známé oběti vlny tsunami.

Průzkum sedimentů v místě, kde byl 6000 let starý úlomek lebky nalezen, vykazuje znaky vlny tsunami. Složení usazenin se nápadně podobá tomu, jež za sebou zanechala ničivá vlna, která stejné místo zasáhla v roce 1998.

Fragment lebky byl nalezen ve vnitrozemí poblíž města Aitape, asi 12 kilometrů od severního pobřeží. Jedná se o jeden z nejstarších lidských pozůstatků na ostrově Nová Guinea, který leží v Melanésii nedaleko od severního pobřeží Austrálie. Vědecká obec zlomek dlouho považovala za pozůstatek druhu homo erectus, jenž vymřel před 140 000 lety. Pozdější datace určila stáří zlomku lebky na 6000 let.

Lidé znali tsunami vždy

„Pravděpodobně je to nejstarší známá oběť tsunami na světě. Úlomek lebky z Aitape vypovídá o tom, že lidská populace žijící na pobřeží světových oceánů byla tomuto nebezpečí (tsunami) dlouhodobě vystavena a jak podobné události v minulosti bezpochyby zásadně ovlivňovaly migrace, osidlování a kulturu,“ uvedl James Goff z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney.

Vědci prozkoumali geologické usazeniny na dně řeky, kde byla lebka nalezena, a nalezli v nich mikroskopické organismy původem z oceánu, jež se podobají těm, které byly nalezeny v půdě po tsunami v roce 1998. Na aktivitu tsunami poukazuje také chemický rozbor a velikost zrn sedimentů, uvedl archeolog a antropolog Mark Golitko.

U fragmentu lebky nebyly nalezeny žádné další kosterní pozůstatky. Vědci v tomto ohledu poukázali na to, že v roce 1998 naplavila vlna tsunami řadu obětí do lagun podél pobřeží, kde se jejich těly živili krokodýli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 2 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 7 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 17 hhodinami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
včera v 12:33

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
včera v 11:33

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
včera v 09:02

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
včera v 07:30

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.