Lidská lebka stará 6000 let patří nejstarší známé oběti vlny tsunami

Záhadný úlomek lebky, který byl v roce 1929 objeven na Papui-Nové Guineji a jenž vědecká obec dlouho mylně připisovala vyhynulému lidskému druhu, má další unikum: vědci mají zato, že patřil první známé oběti vlny tsunami.

Průzkum sedimentů v místě, kde byl 6000 let starý úlomek lebky nalezen, vykazuje znaky vlny tsunami. Složení usazenin se nápadně podobá tomu, jež za sebou zanechala ničivá vlna, která stejné místo zasáhla v roce 1998.

Fragment lebky byl nalezen ve vnitrozemí poblíž města Aitape, asi 12 kilometrů od severního pobřeží. Jedná se o jeden z nejstarších lidských pozůstatků na ostrově Nová Guinea, který leží v Melanésii nedaleko od severního pobřeží Austrálie. Vědecká obec zlomek dlouho považovala za pozůstatek druhu homo erectus, jenž vymřel před 140 000 lety. Pozdější datace určila stáří zlomku lebky na 6000 let.

Lidé znali tsunami vždy

„Pravděpodobně je to nejstarší známá oběť tsunami na světě. Úlomek lebky z Aitape vypovídá o tom, že lidská populace žijící na pobřeží světových oceánů byla tomuto nebezpečí (tsunami) dlouhodobě vystavena a jak podobné události v minulosti bezpochyby zásadně ovlivňovaly migrace, osidlování a kulturu,“ uvedl James Goff z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney.

Vědci prozkoumali geologické usazeniny na dně řeky, kde byla lebka nalezena, a nalezli v nich mikroskopické organismy původem z oceánu, jež se podobají těm, které byly nalezeny v půdě po tsunami v roce 1998. Na aktivitu tsunami poukazuje také chemický rozbor a velikost zrn sedimentů, uvedl archeolog a antropolog Mark Golitko.

U fragmentu lebky nebyly nalezeny žádné další kosterní pozůstatky. Vědci v tomto ohledu poukázali na to, že v roce 1998 naplavila vlna tsunami řadu obětí do lagun podél pobřeží, kde se jejich těly živili krokodýli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 5 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 7 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 11 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 22 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...