Záhadný úlomek lebky, který byl v roce 1929 objeven na Papui-Nové Guineji a jenž vědecká obec dlouho mylně připisovala vyhynulému lidskému druhu, má další unikum: vědci mají zato, že patřil první známé oběti vlny tsunami.
Průzkum sedimentů v místě, kde byl 6000 let starý úlomek lebky nalezen, vykazuje znaky vlny tsunami. Složení usazenin se nápadně podobá tomu, jež za sebou zanechala ničivá vlna, která stejné místo zasáhla v roce 1998.
Fragment lebky byl nalezen ve vnitrozemí poblíž města Aitape, asi 12 kilometrů od severního pobřeží. Jedná se o jeden z nejstarších lidských pozůstatků na ostrově Nová Guinea, který leží v Melanésii nedaleko od severního pobřeží Austrálie. Vědecká obec zlomek dlouho považovala za pozůstatek druhu homo erectus, jenž vymřel před 140 000 lety. Pozdější datace určila stáří zlomku lebky na 6000 let.
Lidé znali tsunami vždy
„Pravděpodobně je to nejstarší známá oběť tsunami na světě. Úlomek lebky z Aitape vypovídá o tom, že lidská populace žijící na pobřeží světových oceánů byla tomuto nebezpečí (tsunami) dlouhodobě vystavena a jak podobné události v minulosti bezpochyby zásadně ovlivňovaly migrace, osidlování a kulturu,“ uvedl James Goff z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney.
Vědci prozkoumali geologické usazeniny na dně řeky, kde byla lebka nalezena, a nalezli v nich mikroskopické organismy původem z oceánu, jež se podobají těm, které byly nalezeny v půdě po tsunami v roce 1998. Na aktivitu tsunami poukazuje také chemický rozbor a velikost zrn sedimentů, uvedl archeolog a antropolog Mark Golitko.
U fragmentu lebky nebyly nalezeny žádné další kosterní pozůstatky. Vědci v tomto ohledu poukázali na to, že v roce 1998 naplavila vlna tsunami řadu obětí do lagun podél pobřeží, kde se jejich těly živili krokodýli.
