Lidská lebka stará 6000 let patří nejstarší známé oběti vlny tsunami

Záhadný úlomek lebky, který byl v roce 1929 objeven na Papui-Nové Guineji a jenž vědecká obec dlouho mylně připisovala vyhynulému lidskému druhu, má další unikum: vědci mají zato, že patřil první známé oběti vlny tsunami.

Průzkum sedimentů v místě, kde byl 6000 let starý úlomek lebky nalezen, vykazuje znaky vlny tsunami. Složení usazenin se nápadně podobá tomu, jež za sebou zanechala ničivá vlna, která stejné místo zasáhla v roce 1998.

Fragment lebky byl nalezen ve vnitrozemí poblíž města Aitape, asi 12 kilometrů od severního pobřeží. Jedná se o jeden z nejstarších lidských pozůstatků na ostrově Nová Guinea, který leží v Melanésii nedaleko od severního pobřeží Austrálie. Vědecká obec zlomek dlouho považovala za pozůstatek druhu homo erectus, jenž vymřel před 140 000 lety. Pozdější datace určila stáří zlomku lebky na 6000 let.

Lidé znali tsunami vždy

„Pravděpodobně je to nejstarší známá oběť tsunami na světě. Úlomek lebky z Aitape vypovídá o tom, že lidská populace žijící na pobřeží světových oceánů byla tomuto nebezpečí (tsunami) dlouhodobě vystavena a jak podobné události v minulosti bezpochyby zásadně ovlivňovaly migrace, osidlování a kulturu,“ uvedl James Goff z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney.

Vědci prozkoumali geologické usazeniny na dně řeky, kde byla lebka nalezena, a nalezli v nich mikroskopické organismy původem z oceánu, jež se podobají těm, které byly nalezeny v půdě po tsunami v roce 1998. Na aktivitu tsunami poukazuje také chemický rozbor a velikost zrn sedimentů, uvedl archeolog a antropolog Mark Golitko.

U fragmentu lebky nebyly nalezeny žádné další kosterní pozůstatky. Vědci v tomto ohledu poukázali na to, že v roce 1998 naplavila vlna tsunami řadu obětí do lagun podél pobřeží, kde se jejich těly živili krokodýli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 7 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 10 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 11 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 12 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 14 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.