Pacienti s chronickým onemocněním ledvin, kteří se dostatečně hýbou, mají menší pravděpodobnost dalšího zhoršení zdravotního stavu. Poukázal na to výzkum, který publikoval časopis European Journal of Preventive Cardiology. Podle vědců je důležité, aby tito lidé sportovali pravidelně a dlouhodobě.
S chronickým onemocněním ledvin se globálně potýká zhruba 700 milionů lidí. Jenom v Česku se podle údajů z roku 2018 týká zhruba desetiny lidí. U žen je častější a je osmým nejčastějším důvodem jejich úmrtí.
Vedle infarktu či mrtvice se tento zdravotní problém řadí k civilizačním nemocem. Ty mnohdy způsobuje kaloricky bohatá strava, často průmyslově vyráběná a přesolená, nadmíra alkoholu a nezdravý životní styl, spojený s nedostatkem pohybu a stresem.
Nová studie se zaměřila na to, jak na pacienty s touto nemocí působí pravidelná fyzická aktivita. Lékaři totiž obecně dlouhodobě zdůrazňují pozitivní přínosy pohybu. Například Světová zdravotnická organizace (WHO) dospělým doporučuje minimálně 150 minut mírného, nebo 75 minut intenzivního pohybu týdně.
Celkem měli vědci k dispozici 4500 účastníků s chronickým onemocněním ledvin, kteří však nebyli na dialýze. Ty pak rozdělili do několika skupin podle toho, kolik času věnovali sportu. 1915 pacientů označili autoři studie za velmi aktivní (to znamená, že sportovali minimálně tak, jak doporučuje WHO), 879 klasifikovali jako málo aktivní a zbylých 1714 zhodnotili jako neaktivní.
Během výzkumu vzali autoři v potaz i další faktory, které by mohly ovlivnit výsledky. Jednalo se například o věk, pohlaví, index tělesné hmotnosti či třeba některá další onemocnění.
O téměř 40 procent nižší riziko úmrtí
Všechny tři skupiny pak experti sledovali v průměru necelé dva roky. Za tu dobu 739 účastníků zemřelo, u 1059 se objevilo konečné stadium onemocnění ledvin a 521 utrpělo kardiovaskulární příhodu.
Následná analýza ukázala, že vysoce aktivní skupiny se týkaly výše zmíněné záležitosti v nejmenší míře. V porovnání s lidmi, kteří nesportovali vůbec, měla zmíněná skupina o 38 procent nižší riziko předčasného úmrtí. Konečné stadium onemocnění ledvin jim pak hrozilo o 17 procent méně a kardiovaskulární příhody o 37 procent. U skupiny s nízkou mírou aktivity nebyly zdravotní přínosy statisticky významné.
„Naše výsledky naznačují, že fyzická aktivita by měla být začleněna do klinické péče o pacienty s onemocněním ledvin,“ poznamenal jeden z autorů studie Der-Cherng Tarng z tchajwanské National Yang-Ming University.
Vědci nicméně v této souvislosti varovali také před přemírou pohybu. „Nadměrné množství cvičení může u pacientů s onemocněním ledvin vyvolat poruchy srdečního rytmu. Proto je rozumné vyhnout se extrémům,“ uvedl další z autorů výzkumu Wei-Cheng Tseng, který rovněž působí na National Yang-Ming University. Podle něj je důležité, aby lidé sportovali dlouhodobě.
