Lidé s nemocnými ledvinami, kteří pravidelně sportují, mají menší riziko předčasného úmrtí, tvrdí vědci

Pacienti s chronickým onemocněním ledvin, kteří se dostatečně hýbou, mají menší pravděpodobnost dalšího zhoršení zdravotního stavu. Poukázal na to výzkum, který publikoval časopis European Journal of Preventive Cardiology. Podle vědců je důležité, aby tito lidé sportovali pravidelně a dlouhodobě.

S chronickým onemocněním ledvin se globálně potýká zhruba 700 milionů lidí. Jenom v Česku se podle údajů z roku 2018 týká zhruba desetiny lidí. U žen je častější a je osmým nejčastějším důvodem jejich úmrtí. 

Vedle infarktu či mrtvice se tento zdravotní problém řadí k civilizačním nemocem. Ty mnohdy způsobuje kaloricky bohatá strava, často průmyslově vyráběná a přesolená, nadmíra alkoholu a nezdravý životní styl, spojený s nedostatkem pohybu a stresem.

Nová studie se zaměřila na to, jak na pacienty s touto nemocí působí pravidelná fyzická aktivita. Lékaři totiž obecně dlouhodobě zdůrazňují pozitivní přínosy pohybu. Například Světová zdravotnická organizace (WHO) dospělým doporučuje minimálně 150 minut mírného, nebo 75 minut intenzivního pohybu týdně. 

Celkem měli vědci k dispozici 4500 účastníků s chronickým onemocněním ledvin, kteří však nebyli na dialýze. Ty pak rozdělili do několika skupin podle toho, kolik času věnovali sportu. 1915 pacientů označili autoři studie za velmi aktivní (to znamená, že sportovali minimálně tak, jak doporučuje WHO), 879 klasifikovali jako málo aktivní a zbylých 1714 zhodnotili jako neaktivní.

Během výzkumu vzali autoři v potaz i další faktory, které by mohly ovlivnit výsledky. Jednalo se například o věk, pohlaví, index tělesné hmotnosti či třeba některá další onemocnění.

O téměř 40 procent nižší riziko úmrtí

Všechny tři skupiny pak experti sledovali v průměru necelé dva roky. Za tu dobu 739 účastníků zemřelo, u 1059 se objevilo konečné stadium onemocnění ledvin a 521 utrpělo kardiovaskulární příhodu. 

Následná analýza ukázala, že vysoce aktivní skupiny se týkaly výše zmíněné záležitosti v nejmenší míře. V porovnání s lidmi, kteří nesportovali vůbec, měla zmíněná skupina o 38 procent nižší riziko předčasného úmrtí. Konečné stadium onemocnění ledvin jim pak hrozilo o 17 procent méně a kardiovaskulární příhody o 37 procent. U skupiny s nízkou mírou aktivity nebyly zdravotní přínosy statisticky významné. 

„Naše výsledky naznačují, že fyzická aktivita by měla být začleněna do klinické péče o pacienty s onemocněním ledvin,“ poznamenal jeden z autorů studie Der-Cherng Tarng z tchajwanské National Yang-Ming University.

Vědci nicméně v této souvislosti varovali také před přemírou pohybu. „Nadměrné množství cvičení může u pacientů s onemocněním ledvin vyvolat poruchy srdečního rytmu. Proto je rozumné vyhnout se extrémům,“ uvedl další z autorů výzkumu Wei-Cheng Tseng, který rovněž působí na National Yang-Ming University. Podle něj je důležité, aby lidé sportovali dlouhodobě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 23 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 9 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 11 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 14 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...