Lidé mohou za smrt 88 procent lvích samců. Nejvíc kvůli trofejnímu lovu

Trofejní lov lvů má na jejich populace prokazatelně negativní dopad, prokázaly dvě studie současně. Obě vznikly na Oxfordu, každá se na problém dívala trošku jinak.

První práce byla vydána v odborném časopise Journal of Applied Ecology. Její autoři analyzovali úmrtí 206 lvů v zimbabwském národním parku Hwange – je to místo, kde žil slavný lev Cecil, kterého zastřelil americký zubař roku 2015. Vědci popsali, že lidská činnost byla příčinou smrti 67 procent samic a dokonce 88 procent samců.

Za smrt samců přitom mohl nejčastěji lov, konkrétně lov kvůli trofejím. Zato u samic bylo příčin výrazně více a byly také pestřejší: od úmrtí v pastech, zabití zemědělci v sebeobraně nebo na maso.

Inteligence lvům nestačí

Analýzy ukázaly, že lvi jsou dostatečně inteligentní na to, aby se pokoušeli pro ně nejrizikovějším oblastem vyhýbat. Za nebezpečná místa označují experti především okolí farem, kde mohou lidé lva zastřelit v sebeobraně nebo při obraně dobytka. Jasně patrné také bylo, že zkušení starší samci se těmto oblastem vyhýbali výrazně častěji než ti mladí a tedy nezkušení. Podle autorů studie se zdá, že tam mohli být mladší (a logicky slabší) samci vytlačeni svými dominantnějšími konkurenty.


Tento výzkum zdůrazňuje rizika, jimž lvi čelí – nejen když opustí relativní bezpečí národního parku a vstoupí do míst, kde žijí nebo loví lidé, ale také od pytláků přímo na chráněných územích.

Lov nepomáhá

Druhá práce využívá také údaje z parku Hwange a byla zveřejněná v časopise Biological Conservation. Její autoři analyzovali údaje o tom, jaký vliv měl na lví populace intenzivní lov na začátku 21. století.

Řada majitelů loveckých safari a parků ráda argumentuje tím, že kontrolovaný lov je vlastně pro populace požehnáním – omezí se tím jen počet starých nebo nemocných zvířat, člověk tak může regulovat, jaká zvířata mají nebo nemají žít. Díky penězům od lovců se navíc dá o přežívající zvířata lépe starat a dají se účinněji chránit před nelegálními lovci.

Oxfordská práce ukazuje, že to rozhodně není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Tvrdá data říkají, že jakmile byly kvóty na lov lvů omezeny, což se v Hwange stalo kolem roku 2005, zvýšila se populace lvů o 62 procent a počet dospělých lvů dokonce o 200 procent.

Studie potvrzuje, že lov lvů kvůli trofejím (tedy hlavní důvod, proč samci lvů umírají) spouští kaskádu negativních efektů. Patří mezi ně zabíjení mláďat mladými samci, které výrazně zhoršuje šance na přežití všech lvích skupin. Jeho důsledkem je ubývání lvů – pokud tedy nezasáhne člověk a násilně pravidla lovu neomezí.

Na obou studiích se částečně podílel profesor David Macdonald. V tiskové zprávě uvedl: „Mezi hrozbami, jimž čelíme, je globální úbytek velkých vrcholových predátorů. Zájem veřejnosti o tento problém se výrazně zvedl poté, co americký lovec připravil o život lva Cecila – ten patřil mezi zvířata, která náš tým intenzivně studoval. Oba výzkumy založené na snaze pochopit dlouhodobou dynamiku populací výrazně pomáhají našemu porozumění hrozeb, jimž lvi a další podobní predátoři ve světě ovládaném člověkem čelí.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 19 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...