Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.

Teploty během letošního listopadu byly výrazně nad průměrem nad severní Kanadou a Severním ledovým oceánem. Měsíc navíc doprovázelo extrémní počasí, mimo jiné tropické cyklony v jihovýchodní Asii, které přinesly rozsáhlé a katastrofické záplavy a sesuvy půdy s mnoha oběťmi.

„V listopadu byly globální teploty o 1,54 stupně Celsia nad předindustriální úrovní a tříletý průměr pro roky 2023 až 2025 míří vůbec poprvé k překročení 1,5 stupně Celsia,“ prohlásila o globálním průměru Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

Roční průměrné teploty: růst oproti době před průmyslovou revolucí
Zdroj: Copernicus

V listopadu činila průměrná teplota vzduchu na povrchu 14,02 stupně Celsia. Tato hodnota oproti listopadovému průměru let 1991 až 2025 byla o 0,65 stupně Celsia vyšší, ve srovnání s nejteplejším listopadem v historii měření, který byl v roce 2023, pak byla o 0,2 stupně Celsia nižší.

Oproti listopadům v letech 1850 až 1900, což je průměr používaný pro předprůmyslové období, byl ten letošní o 1,54 stupně Celsia teplejší.

Kontext doby

Globální průměrná teplotní anomálie pak pro letošní leden až listopad byla o 0,6 stupně Celsia vyšší, než činí referenční hodnota v letech 1991 až 2020, a o 1,48 stupně Celsia vyšší než referenční hodnota v předprůmyslové éře z let 1850 až 1900.

Tyto anomálie, jak uvedl Copernicus, jsou shodné s těmi zaznamenanými za celý rok 2023, který byl druhým nejteplejším rokem v historii měření. Globální průměrná teplotní anomálie je průměrem teplotních anomálií z 20 tisíc měřicích stanic na pevnině a moři.

Měsíční teplotní anomálie (vztaženo vůči době před průmyslovou revolucí)
Zdroj: Copernicus

Meteorologická služba Evropské unie Copernicus pravidelně zveřejňuje měsíční klimatické bulletiny informující o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.

Na klimatickém cíli udržet globální teploty pod 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou se státy dohodly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Tím se míní, že by se průměrné teploty neměly pohybovat nad touto hodnotou v dlouhodobé perspektivě několik desítek let. Překonání této hodnoty v jednom roce má tak především psychologický význam, jak dříve uvedl Copernicus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 7 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 8 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...