Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.

Teploty během letošního listopadu byly výrazně nad průměrem nad severní Kanadou a Severním ledovým oceánem. Měsíc navíc doprovázelo extrémní počasí, mimo jiné tropické cyklony v jihovýchodní Asii, které přinesly rozsáhlé a katastrofické záplavy a sesuvy půdy s mnoha oběťmi.

„V listopadu byly globální teploty o 1,54 stupně Celsia nad předindustriální úrovní a tříletý průměr pro roky 2023 až 2025 míří vůbec poprvé k překročení 1,5 stupně Celsia,“ prohlásila o globálním průměru Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

Roční průměrné teploty: růst oproti době před průmyslovou revolucí
Zdroj: Copernicus

V listopadu činila průměrná teplota vzduchu na povrchu 14,02 stupně Celsia. Tato hodnota oproti listopadovému průměru let 1991 až 2025 byla o 0,65 stupně Celsia vyšší, ve srovnání s nejteplejším listopadem v historii měření, který byl v roce 2023, pak byla o 0,2 stupně Celsia nižší.

Oproti listopadům v letech 1850 až 1900, což je průměr používaný pro předprůmyslové období, byl ten letošní o 1,54 stupně Celsia teplejší.

Kontext doby

Globální průměrná teplotní anomálie pak pro letošní leden až listopad byla o 0,6 stupně Celsia vyšší, než činí referenční hodnota v letech 1991 až 2020, a o 1,48 stupně Celsia vyšší než referenční hodnota v předprůmyslové éře z let 1850 až 1900.

Tyto anomálie, jak uvedl Copernicus, jsou shodné s těmi zaznamenanými za celý rok 2023, který byl druhým nejteplejším rokem v historii měření. Globální průměrná teplotní anomálie je průměrem teplotních anomálií z 20 tisíc měřicích stanic na pevnině a moři.

Měsíční teplotní anomálie (vztaženo vůči době před průmyslovou revolucí)
Zdroj: Copernicus

Meteorologická služba Evropské unie Copernicus pravidelně zveřejňuje měsíční klimatické bulletiny informující o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.

Na klimatickém cíli udržet globální teploty pod 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou se státy dohodly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Tím se míní, že by se průměrné teploty neměly pohybovat nad touto hodnotou v dlouhodobé perspektivě několik desítek let. Překonání této hodnoty v jednom roce má tak především psychologický význam, jak dříve uvedl Copernicus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 9 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 14 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 14 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...