Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.

Teploty během letošního listopadu byly výrazně nad průměrem nad severní Kanadou a Severním ledovým oceánem. Měsíc navíc doprovázelo extrémní počasí, mimo jiné tropické cyklony v jihovýchodní Asii, které přinesly rozsáhlé a katastrofické záplavy a sesuvy půdy s mnoha oběťmi.

„V listopadu byly globální teploty o 1,54 stupně Celsia nad předindustriální úrovní a tříletý průměr pro roky 2023 až 2025 míří vůbec poprvé k překročení 1,5 stupně Celsia,“ prohlásila o globálním průměru Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

Roční průměrné teploty: růst oproti době před průmyslovou revolucí
Zdroj: Copernicus

V listopadu činila průměrná teplota vzduchu na povrchu 14,02 stupně Celsia. Tato hodnota oproti listopadovému průměru let 1991 až 2025 byla o 0,65 stupně Celsia vyšší, ve srovnání s nejteplejším listopadem v historii měření, který byl v roce 2023, pak byla o 0,2 stupně Celsia nižší.

Oproti listopadům v letech 1850 až 1900, což je průměr používaný pro předprůmyslové období, byl ten letošní o 1,54 stupně Celsia teplejší.

Kontext doby

Globální průměrná teplotní anomálie pak pro letošní leden až listopad byla o 0,6 stupně Celsia vyšší, než činí referenční hodnota v letech 1991 až 2020, a o 1,48 stupně Celsia vyšší než referenční hodnota v předprůmyslové éře z let 1850 až 1900.

Tyto anomálie, jak uvedl Copernicus, jsou shodné s těmi zaznamenanými za celý rok 2023, který byl druhým nejteplejším rokem v historii měření. Globální průměrná teplotní anomálie je průměrem teplotních anomálií z 20 tisíc měřicích stanic na pevnině a moři.

Měsíční teplotní anomálie (vztaženo vůči době před průmyslovou revolucí)
Zdroj: Copernicus

Meteorologická služba Evropské unie Copernicus pravidelně zveřejňuje měsíční klimatické bulletiny informující o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.

Na klimatickém cíli udržet globální teploty pod 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou se státy dohodly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Tím se míní, že by se průměrné teploty neměly pohybovat nad touto hodnotou v dlouhodobé perspektivě několik desítek let. Překonání této hodnoty v jednom roce má tak především psychologický význam, jak dříve uvedl Copernicus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 1 hhodinou

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 14 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 17 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 20 hhodinami

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
před 21 hhodinami

Sítě místo spánku. Studie zkoumala, jak se u dětí zvyšuje pravděpodobnost budoucí deprese

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
včera v 07:33
Načítání...