Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.

Teploty během letošního listopadu byly výrazně nad průměrem nad severní Kanadou a Severním ledovým oceánem. Měsíc navíc doprovázelo extrémní počasí, mimo jiné tropické cyklony v jihovýchodní Asii, které přinesly rozsáhlé a katastrofické záplavy a sesuvy půdy s mnoha oběťmi.

„V listopadu byly globální teploty o 1,54 stupně Celsia nad předindustriální úrovní a tříletý průměr pro roky 2023 až 2025 míří vůbec poprvé k překročení 1,5 stupně Celsia,“ prohlásila o globálním průměru Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

Roční průměrné teploty: růst oproti době před průmyslovou revolucí
Zdroj: Copernicus

V listopadu činila průměrná teplota vzduchu na povrchu 14,02 stupně Celsia. Tato hodnota oproti listopadovému průměru let 1991 až 2025 byla o 0,65 stupně Celsia vyšší, ve srovnání s nejteplejším listopadem v historii měření, který byl v roce 2023, pak byla o 0,2 stupně Celsia nižší.

Oproti listopadům v letech 1850 až 1900, což je průměr používaný pro předprůmyslové období, byl ten letošní o 1,54 stupně Celsia teplejší.

Kontext doby

Globální průměrná teplotní anomálie pak pro letošní leden až listopad byla o 0,6 stupně Celsia vyšší, než činí referenční hodnota v letech 1991 až 2020, a o 1,48 stupně Celsia vyšší než referenční hodnota v předprůmyslové éře z let 1850 až 1900.

Tyto anomálie, jak uvedl Copernicus, jsou shodné s těmi zaznamenanými za celý rok 2023, který byl druhým nejteplejším rokem v historii měření. Globální průměrná teplotní anomálie je průměrem teplotních anomálií z 20 tisíc měřicích stanic na pevnině a moři.

Měsíční teplotní anomálie (vztaženo vůči době před průmyslovou revolucí)
Zdroj: Copernicus

Meteorologická služba Evropské unie Copernicus pravidelně zveřejňuje měsíční klimatické bulletiny informující o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.

Na klimatickém cíli udržet globální teploty pod 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou se státy dohodly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Tím se míní, že by se průměrné teploty neměly pohybovat nad touto hodnotou v dlouhodobé perspektivě několik desítek let. Překonání této hodnoty v jednom roce má tak především psychologický význam, jak dříve uvedl Copernicus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 13 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 16 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 18 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 18 hhodinami
Načítání...