Lemuři kata jsou na hranici vyhubení. Za 17 let jich vymřelo 95 procent

Lemuři kata jsou ze všech obyvatel Madagaskaru nejslavnější: mohou za to jejich výrazné pruhované ocasy, ale také filmová série Madagaskar. Jenže sláva jim štěstí nepřinesla: podle posledních odhadů jich ve volné přírodě žijí už jen pouhé dva tisíce.

Výzkum provedly antropoložky Lisa Gouldová a Michelle Sautherová z amerických univerzit. Na 34 místech zkoumaly, jestli se tam lemuři vyskytují, anebo se tam v nedávné době pohybovali. Ve všech lokalitách se katové ještě v nedávné minulosti vyskytovali v hojných počtech.

Výsledky byly podle vědců zcela depresivní: na patnácti stanovištích zmizeli lemuři zcela – anebo je jich tak málo, že se nepodařilo najít jejich stopy. Na dalších 12 místech se povedlo najít tlupy s maximálním počtem do třiceti jedinců. Celkový počet lemurů na Madagaskaru vypočítaný podle této metody se pohybuje mezi 2000 a 2400 exempláři. Jiná studie zveřejněná v odborném časopise Folia Primatologica odhaduje úbytek lemurů kata od roku 2000 do roku 2017 na 95 procent.

Vědci viní z úbytku lemurů především ničení jejich přirozeného prostředí. Protože se zmenšuje území, kde žijí, jejich populace se fragmentují. A to znamená, že lemuři se stávají geneticky zranitelnější a ztrácejí schopnost odolávat větším problémům.

  • Největším druhem lemura byl Archaeoindris fontoynonti, který vážil přes 150 kilogramů a byl tedy velký asi jako gorilí samec. Způsobem života spíše připomínal dnešní lenochody. Vymřel asi ještě před příchodem lidí na ostrov vlivem klimatických změn.

Podle autorek zprávy i dalších expertů na lemury to může předznamenávat ještě větší katastrofu pro celý ostrov.

Lemuři kata jsou totiž považováni za jeden z nejpřizpůsobivějších druhů primátů – jsou schopni žít v celé řadě přírodních podmínek a doposud dobře odolávali i nejrůznějším environmentálním tlakům. Fungují tedy jako lakmusový papírek: když už i oni mají zásadní problémy, znamená to, že problém je rozsáhlý.

Lisa Gouldová uvedla, že „pro více specializované druhy lemurů (například indri nebo sifaky) bude přežívání ještě složitější. Můžeme být v blízké budoucnosti svědky vymření více druhů, obávám se“.

Cesta k vymření je dlážděná dobrými úmysly

Lemuři kata byli poprvé pozorováni roku 1658 a jsou tedy jedním z nejlépe známých a nejvíce pozorovaných druhů primátů vůbec. Jsou tak jedineční jako celý ekosystém Madagaskaru – ostrova, který se od Afriky odtrhl asi před 88 miliony lety. Díky tomu se zdejší rostliny i zvířata mohly vyvíjet v izolaci – asi 90 procent druhů je endemických (tedy žijí jen na Madagaskaru).

Lidé se na ostrov dostali zřejmě až kolem prvního století našeho letopočtu a okamžitě ho začali měnit ke svému obrazu. Od té doby zmizelo asi 90 procent lesů, jež tu dříve bývaly, a podobný vliv to mělo i na místní faunu.

Lemuři v zoo

Již 17 druhů lemurů na ostrově vymřelo úplně, zbývá jich ještě 106 dalších. Řada z nich je ovšem už také ohrožená nebo dokonce kriticky ohrožená.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 8 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 16 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.