Lemuři kata jsou na hranici vyhubení. Za 17 let jich vymřelo 95 procent

Lemuři kata jsou ze všech obyvatel Madagaskaru nejslavnější: mohou za to jejich výrazné pruhované ocasy, ale také filmová série Madagaskar. Jenže sláva jim štěstí nepřinesla: podle posledních odhadů jich ve volné přírodě žijí už jen pouhé dva tisíce.

Výzkum provedly antropoložky Lisa Gouldová a Michelle Sautherová z amerických univerzit. Na 34 místech zkoumaly, jestli se tam lemuři vyskytují, anebo se tam v nedávné době pohybovali. Ve všech lokalitách se katové ještě v nedávné minulosti vyskytovali v hojných počtech.

Výsledky byly podle vědců zcela depresivní: na patnácti stanovištích zmizeli lemuři zcela – anebo je jich tak málo, že se nepodařilo najít jejich stopy. Na dalších 12 místech se povedlo najít tlupy s maximálním počtem do třiceti jedinců. Celkový počet lemurů na Madagaskaru vypočítaný podle této metody se pohybuje mezi 2000 a 2400 exempláři. Jiná studie zveřejněná v odborném časopise Folia Primatologica odhaduje úbytek lemurů kata od roku 2000 do roku 2017 na 95 procent.

Vědci viní z úbytku lemurů především ničení jejich přirozeného prostředí. Protože se zmenšuje území, kde žijí, jejich populace se fragmentují. A to znamená, že lemuři se stávají geneticky zranitelnější a ztrácejí schopnost odolávat větším problémům.

  • Největším druhem lemura byl Archaeoindris fontoynonti, který vážil přes 150 kilogramů a byl tedy velký asi jako gorilí samec. Způsobem života spíše připomínal dnešní lenochody. Vymřel asi ještě před příchodem lidí na ostrov vlivem klimatických změn.

Podle autorek zprávy i dalších expertů na lemury to může předznamenávat ještě větší katastrofu pro celý ostrov.

Lemuři kata jsou totiž považováni za jeden z nejpřizpůsobivějších druhů primátů – jsou schopni žít v celé řadě přírodních podmínek a doposud dobře odolávali i nejrůznějším environmentálním tlakům. Fungují tedy jako lakmusový papírek: když už i oni mají zásadní problémy, znamená to, že problém je rozsáhlý.

Lisa Gouldová uvedla, že „pro více specializované druhy lemurů (například indri nebo sifaky) bude přežívání ještě složitější. Můžeme být v blízké budoucnosti svědky vymření více druhů, obávám se“.

Cesta k vymření je dlážděná dobrými úmysly

Lemuři kata byli poprvé pozorováni roku 1658 a jsou tedy jedním z nejlépe známých a nejvíce pozorovaných druhů primátů vůbec. Jsou tak jedineční jako celý ekosystém Madagaskaru – ostrova, který se od Afriky odtrhl asi před 88 miliony lety. Díky tomu se zdejší rostliny i zvířata mohly vyvíjet v izolaci – asi 90 procent druhů je endemických (tedy žijí jen na Madagaskaru).

Lidé se na ostrov dostali zřejmě až kolem prvního století našeho letopočtu a okamžitě ho začali měnit ke svému obrazu. Od té doby zmizelo asi 90 procent lesů, jež tu dříve bývaly, a podobný vliv to mělo i na místní faunu.

Lemuři v zoo

Již 17 druhů lemurů na ostrově vymřelo úplně, zbývá jich ještě 106 dalších. Řada z nich je ovšem už také ohrožená nebo dokonce kriticky ohrožená.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 11 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 13 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled