Lemuři kata jsou na hranici vyhubení. Za 17 let jich vymřelo 95 procent

Lemuři kata jsou ze všech obyvatel Madagaskaru nejslavnější: mohou za to jejich výrazné pruhované ocasy, ale také filmová série Madagaskar. Jenže sláva jim štěstí nepřinesla: podle posledních odhadů jich ve volné přírodě žijí už jen pouhé dva tisíce.

Výzkum provedly antropoložky Lisa Gouldová a Michelle Sautherová z amerických univerzit. Na 34 místech zkoumaly, jestli se tam lemuři vyskytují, anebo se tam v nedávné době pohybovali. Ve všech lokalitách se katové ještě v nedávné minulosti vyskytovali v hojných počtech.

Výsledky byly podle vědců zcela depresivní: na patnácti stanovištích zmizeli lemuři zcela – anebo je jich tak málo, že se nepodařilo najít jejich stopy. Na dalších 12 místech se povedlo najít tlupy s maximálním počtem do třiceti jedinců. Celkový počet lemurů na Madagaskaru vypočítaný podle této metody se pohybuje mezi 2000 a 2400 exempláři. Jiná studie zveřejněná v odborném časopise Folia Primatologica odhaduje úbytek lemurů kata od roku 2000 do roku 2017 na 95 procent.

Vědci viní z úbytku lemurů především ničení jejich přirozeného prostředí. Protože se zmenšuje území, kde žijí, jejich populace se fragmentují. A to znamená, že lemuři se stávají geneticky zranitelnější a ztrácejí schopnost odolávat větším problémům.

  • Největším druhem lemura byl Archaeoindris fontoynonti, který vážil přes 150 kilogramů a byl tedy velký asi jako gorilí samec. Způsobem života spíše připomínal dnešní lenochody. Vymřel asi ještě před příchodem lidí na ostrov vlivem klimatických změn.

Podle autorek zprávy i dalších expertů na lemury to může předznamenávat ještě větší katastrofu pro celý ostrov.

Lemuři kata jsou totiž považováni za jeden z nejpřizpůsobivějších druhů primátů – jsou schopni žít v celé řadě přírodních podmínek a doposud dobře odolávali i nejrůznějším environmentálním tlakům. Fungují tedy jako lakmusový papírek: když už i oni mají zásadní problémy, znamená to, že problém je rozsáhlý.

Lisa Gouldová uvedla, že „pro více specializované druhy lemurů (například indri nebo sifaky) bude přežívání ještě složitější. Můžeme být v blízké budoucnosti svědky vymření více druhů, obávám se“.

Cesta k vymření je dlážděná dobrými úmysly

Lemuři kata byli poprvé pozorováni roku 1658 a jsou tedy jedním z nejlépe známých a nejvíce pozorovaných druhů primátů vůbec. Jsou tak jedineční jako celý ekosystém Madagaskaru – ostrova, který se od Afriky odtrhl asi před 88 miliony lety. Díky tomu se zdejší rostliny i zvířata mohly vyvíjet v izolaci – asi 90 procent druhů je endemických (tedy žijí jen na Madagaskaru).

Lidé se na ostrov dostali zřejmě až kolem prvního století našeho letopočtu a okamžitě ho začali měnit ke svému obrazu. Od té doby zmizelo asi 90 procent lesů, jež tu dříve bývaly, a podobný vliv to mělo i na místní faunu.

Lemuři v zoo

Již 17 druhů lemurů na ostrově vymřelo úplně, zbývá jich ještě 106 dalších. Řada z nich je ovšem už také ohrožená nebo dokonce kriticky ohrožená.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 20 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 22 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...