Lemuři kata jsou na hranici vyhubení. Za 17 let jich vymřelo 95 procent

Lemuři kata jsou ze všech obyvatel Madagaskaru nejslavnější: mohou za to jejich výrazné pruhované ocasy, ale také filmová série Madagaskar. Jenže sláva jim štěstí nepřinesla: podle posledních odhadů jich ve volné přírodě žijí už jen pouhé dva tisíce.

Výzkum provedly antropoložky Lisa Gouldová a Michelle Sautherová z amerických univerzit. Na 34 místech zkoumaly, jestli se tam lemuři vyskytují, anebo se tam v nedávné době pohybovali. Ve všech lokalitách se katové ještě v nedávné minulosti vyskytovali v hojných počtech.

Výsledky byly podle vědců zcela depresivní: na patnácti stanovištích zmizeli lemuři zcela – anebo je jich tak málo, že se nepodařilo najít jejich stopy. Na dalších 12 místech se povedlo najít tlupy s maximálním počtem do třiceti jedinců. Celkový počet lemurů na Madagaskaru vypočítaný podle této metody se pohybuje mezi 2000 a 2400 exempláři. Jiná studie zveřejněná v odborném časopise Folia Primatologica odhaduje úbytek lemurů kata od roku 2000 do roku 2017 na 95 procent.

Vědci viní z úbytku lemurů především ničení jejich přirozeného prostředí. Protože se zmenšuje území, kde žijí, jejich populace se fragmentují. A to znamená, že lemuři se stávají geneticky zranitelnější a ztrácejí schopnost odolávat větším problémům.

  • Největším druhem lemura byl Archaeoindris fontoynonti, který vážil přes 150 kilogramů a byl tedy velký asi jako gorilí samec. Způsobem života spíše připomínal dnešní lenochody. Vymřel asi ještě před příchodem lidí na ostrov vlivem klimatických změn.

Podle autorek zprávy i dalších expertů na lemury to může předznamenávat ještě větší katastrofu pro celý ostrov.

Lemuři kata jsou totiž považováni za jeden z nejpřizpůsobivějších druhů primátů – jsou schopni žít v celé řadě přírodních podmínek a doposud dobře odolávali i nejrůznějším environmentálním tlakům. Fungují tedy jako lakmusový papírek: když už i oni mají zásadní problémy, znamená to, že problém je rozsáhlý.

Lisa Gouldová uvedla, že „pro více specializované druhy lemurů (například indri nebo sifaky) bude přežívání ještě složitější. Můžeme být v blízké budoucnosti svědky vymření více druhů, obávám se“.

Cesta k vymření je dlážděná dobrými úmysly

Lemuři kata byli poprvé pozorováni roku 1658 a jsou tedy jedním z nejlépe známých a nejvíce pozorovaných druhů primátů vůbec. Jsou tak jedineční jako celý ekosystém Madagaskaru – ostrova, který se od Afriky odtrhl asi před 88 miliony lety. Díky tomu se zdejší rostliny i zvířata mohly vyvíjet v izolaci – asi 90 procent druhů je endemických (tedy žijí jen na Madagaskaru).

Lidé se na ostrov dostali zřejmě až kolem prvního století našeho letopočtu a okamžitě ho začali měnit ke svému obrazu. Od té doby zmizelo asi 90 procent lesů, jež tu dříve bývaly, a podobný vliv to mělo i na místní faunu.

Lemuři v zoo

Již 17 druhů lemurů na ostrově vymřelo úplně, zbývá jich ještě 106 dalších. Řada z nich je ovšem už také ohrožená nebo dokonce kriticky ohrožená.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 7 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 9 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 11 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...